TLDR: Nové průzkumy ukazují, že téměř polovina Američanů si dnes myslí, že mimozemšťané Zemi skutečně navštívili – a dramaticky ubývá těch, kteří si „nejsou jistí“. Důvody nejsou jednoduché ani jednorozměrné. Víc taky u kemů tuna.

Pro případ, že by se vám zdálo, že lidem málo jebe, mám tu dobrou zprávu – pro všechny další případy jde však o zprávu méně dobrou…

Nové průzkumy totiž ukazují, že téměř polovina Američanů si dnes myslí, že mimozemšťané Zemi skutečně navštívili – a dramaticky ubývá těch, kteří si „nejsou jistí“. Důvody nejsou jednoduché ani jednorozměrné a rozhodně nejde jen o pár rozmazaných videí z TikToku…

„Proč je to špatná zpráva?“

Obecně – víra v ufony už dávno není okrajová záležitost vyhrazená konspiračním fórům. Podle dlouhodobých průzkumů veřejného mínění se přesvědčení, že mimozemšťané Zemi navštívili, od roku 2012 stabilně zvyšuje. Zatímco dříve dominovala odpověď „nevím“, dnes se podíl nerozhodnutých propadl zhruba o dvě třetiny. Společnost se tak neposouvá k opatrnému skepticismu, ale naopak k vyhraněnějším postojům – buď „ano, byli tu“, nebo „ne, určitě ne“.

Zajímavé je, že nárůst víry není tažen jednou konkrétní událostí. Nejde jen o slavná videa amerického námořnictva s „neidentifikovanými vzdušnými jevy“ ani o slyšení v Kongresu, kde bývalí vojenští zaměstnanci mluvili o UFO… Sociologové a psychologové upozorňují, že klíčovou roli hraje dlouhodobá eroze důvěry ve státní instituce. Když lidé nevěří vládě v otázkách ekonomiky, pandemie nebo klimatu, proč by jí měli věřit, že „nic neví“ o UFO?

„Ještěže za to nemůžou sociální sítě!“

Dalším faktorem je informační prostředí. Sociální sítě systematicky míchají seriózní zprávy, spekulace, hoaxy i otevřenou fikci. Algoritmy navíc zvýhodňují obsah, který vyvolává emoce – a máloco je emocionálně silnější než představa, že „nejsme sami“ a někdo nás sleduje. V takovém prostředí se dříve okrajová témata snadno přesouvají do hlavního proudu a získávají zdání legitimity.

Paradoxně k tomu přispívá i technologický pokrok. Žijeme ve světě satelitů, dronů, radarů, senzorů a umělé inteligence. Vzniká tak intuitivní pocit, že „kdyby něco létalo po obloze, museli bychom to přece vidět“. Každý neidentifikovaný objekt pak působí záhadněji než dřív, i když má často zcela banální vysvětlení – od meteorologických balónů přes optické klamy až po špatně interpretovaná data. Technologie tak paradoxně nezvyšuje jistotu ve stav světa, ale ochotu věřit v neznámé.

„Ale co když nás fakt navštívili?“

Je rozdíl mezi pohledem vědy, potažmo astrobiologie a astronomie – tedy, že mimozemšťani mohli Zemi nebo její okolí navštívit, ale nemáme pro to důkazy, ač má logiku je i dále hledat – a mezi konspiračním smýšlením, že v „Oblasti 51 mají určitě talíře a vláda to tají“…

Výzkumy zároveň ukazují, že víra v návštěvy mimozemšťanů silně koreluje s obecnou nedůvěrou k autoritám a s pocitem, že svět je chaotický a nečitelný. Nejde nutně o to, že by lidé „víc věřili na ufouny“, ale spíš o to, že hledají jednoduché vysvětlení složité reality. Což je antiteze snahy dobrat se pravdě, která by nás všechny měla pohánět.

Mimozemšťané se tak stávají jakousi univerzální proměnnou: když nefungují instituce, když elity lžou a když se svět zdá neovladatelný, možná je za tím „něco víc“. V tomhle smyslu víra v UFO nevypovídá ani tak o vesmíru, ale o lidské psychologii a stavu společnosti. A jelikož trend zjevně narůstá, jde o možná ten nejzajímavější a nejstrašidelnější signál ze všech, který totok průzkumy vysílají.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]