TLDR: Svou práci zahájil letos největší dalekohled na světě schopný pořídit celooblohovou přehlídku. Může nám přinést cenná data o různých typech objektů i temné hmotě – a má silnou českou stopu.

Zpráva níže vyšla v průběhu roku 2025, nyní je republikována v rámci série Rok 2025 ve vědě.

Vy jste se v práci letos jistě kopali do zadku, ale astronomové měli důvod k oslavám. Po letech práce se v pondělí 23. června slavnostně odhalily první cvaky ze zbrusu nové observatoře Very C. Rubin – jednoho z největších pozemských teleskopů vůbec!

„Co to je a co to umí?”

Tahle hvězdárna se zrcadlem o průměru 8,4 metru a kamerou, která má víc megapixelů než průměrný instagramový influencer pořídí při cestě do posilovny, chilluje v Chile – daleko od rušivého světla civilizace. Přesto má projekt i významnou českou stopu – čeští vědátoři se podílejí na softwaru a Fyzikální ústav AV ČR spolupracuje jak na hardwaru, tak i na vědeckých výstupech z teleskopu!

Nemá sice největší zrcadlo, ale má (momentálně) největší digitální kameru a je tak navržená pro největší plošný průzkum oblohy. Cílem observatoře je během dekády nasnímat celou jižní oblohu až 800×. Pořídí tak velký snímek každé 3 až 4 dny – což taky znamená, že tyhle průměrné cvaky budou vypadat dost podobně jako hromada prachu na tmavém papíru…

Ale kontinuální snímkování o vysoké kvalitě má přinést data o pohybu a vlastnostech 40 miliard objektů – od hvězd až po asteroidy. Snad nám tak popíše víc o temné hmotě, vlastnostech černoděr i o tom, proč má vesmír stále tu drzost rozpínat se bez našeho svolení!

Lze říct, že až do příchodu Vera Rubin šmírováku jsme neměli možnost v takto velké šiři snímkovat celou oblohu! To se nyní mění!

„Po kom je to pojmenovaný?”

Samozřejmě, bylo by příliš krásné, kdyby taková origin story neměla své drobné mušky. Vera Rubinová, navzdory svým průkopnickým příspěvkům k astronomii a objevu temné hmoty, nikdy nezískala Nobelovu cenu. Ačkoli její práce byla široce uznána jinými prestižními oceněními, jako je Národní medaile za vědu a Zlatá medaile Královské astronomické společnosti, Nobelova cena jí unikla. Mnozí z vědecké obce považují toto opomenutí za významné přehlédnutí, zejména s ohledem na dopad jejího výzkumu.

Observatoř jménem LSST (Large Synoptic Survery Telescope), která byla poprvé navržena v roce 2001, byla proto v roce 2019 během fáze dokončování pojmenována na počest Very Rubin. To sice není Nobelovka, ale působí to jako o fous užitečnější pocta než těžítko…

„Co teď bude?”

Letošním odhalením cvaků práce teprve začíná. Hlavním smyslem observatoře Very Rubin je totiž právě dlouhodobá (v kontextu astronomie skoro kontinuální) celooblohová prohlídka. Právě ta umožní srovnat jednotlivé snímky a objekty na nich ve velkém časovém rámci. Co z toho vykoumáme, ale jaksi dopředu nevíme.

Mezi nejklasičtější superlativa z prvotního zastřelování LSST patří třeba objevení 2000 planetek během 8 hodin provozu! Je tedy pravděpodobné, že o observatoři Very Rubin v příští dekádě ještě hodně uslyšíme, protože tentokrát teze o tom, že „může přinést revoluci” skutečně nepřehánějí.

Samotná Vera sice odlétla do Valhally před 9 lety, ale její odkaz žije dál – a snad nám během dalších 10 let přinese aspoň pár odpovědí na otázky života, vesmíru a vůbec!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]