TLDR: Ačkoliv dat je málo, ve srovnání s automobily na tom koníci byli o něco líp, ale ne o tolik – ve srovnatelném období 77 úmrtí na milion (u koní) vs. cca. 98 úmrtí na milion (u aut). Studie tuna.

Silniční doprava dala světu mnohé dobré, ale i mnohé méně dobré – nebudeme-li se fčil bičovat dopadem na vzhled měst, vliv na klima nebo dopady na psychiku, tím méně dobrým je i rizikovost spojená s bouračkama! A tak jednoho napadne: jak na tom byly bouračky v éře koníků? Odpověď je bohužel složitá jak kamna – a koníci z ní nevycházejí zase tak výhodně vůči automobilům…

„Jak to jde srovnávat?“

Na rizikovost koňské dopravy máme samože poměrně málo dat. Ze vzácné srovnávačky () se ale zdá, že minimálně ve viktoriánské éře rozhodně neplatilo, že by doprava s koňskými povozy byla idylická a bezpečná. Jen v Anglii a Walesu na počátku 20. století umíralo na nehody s povozy zhruba 2,5 tisíce lidí ročně, což po přepočtu na tehdejší populaci dává asi 77 úmrtí na milion obyvatel. Namísto srážek byly důvody samože odlišné…

Koně utíkali, plašili se, lámaly se osy, povozy se převracely a městy se proplétaly tisíce zvířat, která měla svou vlastní hlavu. Velká část nehod byla způsobena právě tím, že „dopravní prostředek“ měl vlastní instinkty, nálady i limity!

„Oukej, chápu, no tak co to srovnání?“

Nu a když srovnáme tahle čísla s moderním automobilovým provozem, není rozdíl tak velký, jak by se čekalo! Například v 80. a 90. letech měla Velká Británie kolem 90–106 úmrtí na milion obyvatel ročně v silničním provozu. Což je, ano, víc než 77, ale automobilů vůči koníkům zároveň taky přibylo.

Ve Velké Británii v dané éře žilo asi 80 koní na 1000 obyvatel (ale s tím, že ne všichni byli zapojeni do dopravy, na venkově byla většina zapojena do obdělávání polí), v modernější epoše se bavíme o cca. 500 automobilech (všech typů) na 1000 obyvatel…

Což z čistého srovnání zase naznačjue, že na tom 1:1 automobily nejsou tak hrozně, ačkoliv v absolutních číslech jsou horší. Šance na nehodu je při průměrné jízdě nižší než v koňské éře – ale jenom protože v éře koní byste danou cestu neabsolvovali tak často na koni, popřípadě vůbec.

„Nejsou to trochu hausnumera?“

Samože, jak je u srovnání jablek s hruškama vždy rizikem, koňské povozy měly o dost méně bezpečnostních prvků než vozidla v dnešním věku – od technických (jako pásy a tak) po regulační (jako řidičáky a tak). Což naznačuje, že bez těchto prvků by automobily byly zřejmě významně nebezpečnější než koníci!

Nicméně, realita je jaksi složitější systém – a lidstvo není (úplně) tupé, takže se logicky snaží objektivní nevýhody něčeho řešit technicky i legislativně, alespoň pokud má nový vynález i své objektivní výhody. (řeč teď není jen o autech vs. koních, tle to jistě modří už vědí) Ergo: jablka a hrušky nakonec prostě musíme srovnávat bez ”co kdyby auta neměly pásy” a podobných podmínek – ač zároveň nutno chápat limitace takového srovnání!

To mimochodem není poučení, které si můžeme odnést jenom stran automobilů, mrk mrk…

„Už ani nevím, co z toho podle tebe plyne?“

Že ani jeden druh dopravy není dokonalost sam! A že zvýšený přetlak nějakého vynálezu vede k logické míře adaptací (technických, legislativních), která se ona rizika snaží zmírnit.

Jinými slovy: příchod automobilů sice přinesl rychlost i nové typy rizik, ale per capita nebyly koňské povozy o moc bezpečnější. Vypadá to paradoxně, ale dá se říct, že automobilová éra nenahradila „bezpečný starý svět“ – jen jeden druh nebezpečné dopravy vystřídal jiný!
[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]