TLDR: Dotazník 1000 řidičů a ornitologická data naznačují, že hnědá, červená a černá auta jsou skutečně častější terč kálejícího ptactva. Oznámení tuna.

Máme sice kosmické lodě, energii atomu a bleskovou globální komunikaci – ale co je nám to platné, když na nás kdykoliv a kdekoliv při procházce může přistát ptačí houno? Ptákům ale leccos usnadňuje, že jim dáváme opravdu hodně možných cílů! Pokálet člověka je kumšt, ale takové auto už dává větší plochu.

A pokud máte pocit, že právě vaše auto je úplný magnet na ptačí exkrementy, nejste paranoidní – nový průzkum vám možná dává za pravdu…

„Co říkají čísla?”

Nový „Bird Dropping Report“ od společnosti Alan’s Factory Outlet z Virginie pro své závěry vyzpovídal 1000 amerických řidičů a zkombinoval jejich zkušenosti s ornitologickými daty. Výsledky odhalily několik překvapivých souvislostí mezi tím, jaké auto máte, kde parkujete a jak často musíte na myčku.

Největší smůlu mají hnědá, červená a černá auta, zatímco bílá a stříbrná bývají relativně v bezpečí. Co do značek už jsou výsledky méně přenosné pro našince: nejčastěji to dle odpovědí odnášejí vozy Ram, Jeep, Chevrolet, Nissan a Dodge. Jak už to ovšem chodí, dotazníkové průzkumy trpí rizikem biasu dotazovaných – byť tak ptáci podle výsledků favorizují jedny vozy, majitelé Tesel, BMW nebo Lexusů (jsme v USA, takže méně Škodovek nepřekvapí) si stěžují hlavně na to, že je ptáci cíleně nenávidí – skoro polovina z nich se prý cítí „osobně terčem“.

Otázka je, to není jen jejich dojem. Nicméně, podle průzkumu 58 % řidičů zažilo, že se jim pták vyprázdnil na auto víc než jednou za den.

„Proč se tak ptáci chovají?”

Samože, ptáci by neměli na co kálet, kdyby nebyla americká (ale nejen ta…) města plná aut. Ptáci neútočí z pomsty, ale kvůli nutné biologii. Města jsou plná ideálních „stanovišť“ – stromů, sloupů a dopravních značek, které poskytují přehled i bezpečí. Kdo pod nimi zaparkuje, je prostě collater damage. To ale samože nevysvětluje ty lákavější barvy a/nebo (se značkami související) tvary vozů.

I tady je nicméně odpovědí biologie. Navíc ptáci vidí ultrafialové světlo, takže tmavé barvy pro ně mohou vypadat atraktivněji – nicméně, nemáme samože páru, jak často se pták dívá při kálení pod sebe, takže jde jen o hypotézu. Další zkoumání téhle otázky ale dává určitou logiku, protože ptačí vnímání barev třeba taky určuje jejich námluvy, ale taky orientaci při letu. Možná je dobře, že letadla jsou častěji bílá spíš nežli hnědá, červená, černá…

I co do značek by nejspíše bylo třeba delšího výzkumu, ale lze spekulovat o tom, že některé typy karoserií mohou být lákavější třeba kvůli tomu, že ptákům připomínají něco z přírody víc nežli jiné.

„Není ten výzkum tak nějak na houno?”

Dobré taky připomenout, že nynější výzkum vlastně není výzkum. Je to nevědecká zpráva – která může mít určitou informační hodnotu (a rozhodně se o ní píše leckde po netu), ale nejde o recenzovanou vědeckou studii. Protože jde… o report firmy stavící garáže… na základě dotazníku bez sledované metodiky.

Zjevně tedy bude nicméně nutné ještě napáchat trochu výzkumu, než budeme ohledně ptačích preferencí moudřejší. Do té doby lze ale řidičům aspoň doporučit bílé a stříbrné vozy – které mají navíc tu výhodu, že nejméně „chytají” sluneční paprsky. Takže na naší planetě zahřívané spalováním fosilních paliv budou ve svých nepokálených vozech moct chillovat o fous lépe než řidiči tmavších bouráků!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]