TLDR: Velmi časté nebo naopak málo časté vylučování může při delším trvání být objektivní znak hodnocení tělesného zdraví – zvláště, pokud se nečekaně změnilo. Nejzdravější lidé vylučují 1x až 2x denně. Studie tuna.

Přiznejte, se – čtete tyto řádky na záchodě? Pokud ano, jste na velké? A pokud ano, jste na ní často?!

Neptám se (jenom) pro mou tajnou úchylku, ale i z obav o vaše zdraví! Frekvence vylučování totiž může být známkou zdravotních komplikací – a tak možná i relativně levnou metodou screeningu…

„Ježišmarja, chodím často! Umřu?“

Ne nutně! respektive: jasně, všichni umřeme – jen ne nutně ale kvůli častému chození na toaletu! Častější vylučování samože nemusí být hned známkou vážnější nemoci – ale pokud se frekvence u vás v poslední době změnila, může jít o indikátor toho, že byste možná měli zajít k nějakému lékařskému odborníkovi. Proč?

Zdravotní problémy a časté trůnění na WC totiž může souviset s vážnějšími chorobami. Naznačila to třeba studie z roku 2024 provedená na 1 425 lidech. V té příliš časté, ale i velmi vzácné vyprazdňování uváděli lidé s různými zdratovními problémy. Naopak lidé, kteří byli na velké 1x či 2x za den, byli typicky nejdravější.

Nemusí jít přitom jen o korelaci. Stejná práce ukázala, že bakterie, které se obvykle vyskytují v horní části trávicího traktu, byly nacházeny častější ve vzorcích stolice účastníků s průjmem. Jejich krevní vzorky mezitím vykazovaly biomarkery spojené s poškozením jater. Častější vyprazdňování tak může být jasným odrazem horšího chodu tělesných funkcí.

„Naštěstí chodím na záchod jenom jednou týdně!“

Samože – problémem nemusí být jen velmi časté, ale i velmi nečasté vylučování. I tady přitom vědátoři popsali možné biomarkery související s problémy. Vzorky stolice od lidí s méně častou stolicí měly vyšší hladiny bakterií spojených s fermentací bílkovin.

To je známé riziko zácpy, ale dané markery mohou občas přejít i do krve – a také to bylo občas popsáno. Jde tak o další náznak toho, že atypické vylučování může být poměrně dobrý způsob sebediagnózy, se kterou stojí za to zajít na odbornější kontrolu. Přece jen – jaké máme biomarkery v krvi, většina z nás neví; ale jak často chodíte na záchod, to už si typicky uvědomujeme!

Taky v neposlední řadě záleží i na formě toho, co vyměšujete. Zdravá stolice je obvykle hnědá, podlouhle tvarovaná (jako klobása nebo had) a snadno se vyprazdňuje bez namáhání. Měla by být také relativně hladká – a ani příliš tvrdá, ani příliš kašovitá.

„Nepřeceňuje se přece jen význam vylučování? Dyť jde o hov—„

Jo a ne. Samože, i suprzdraví lidi mají čas od času den, kdy jejich stolice stojí za hov— Nicméně, nepravidelné vylučování a/nebo nežádoucí forma exkrementu v častějším ranku nevypovídá jenom o nedobrém stavu trávení. Studie jako ta, kterou jsme propírali, ukazuje, že může jít o objektivní měřítko hodnocení stavu jiných orgánů než „jen“ střev. A i ta střeva, potažmo symbiotické bakterky v nich žijící, se stále ukazují jako významnější, než se ještě před pár dekádami soudilo!

Jistě, ani lidé, co kadí jako podle učebnice, nejsou nesmrtelní! Ale kvalitní zdraví – a na něj ukazující kvalitní vylučování – tu není od toho, abychom žili věčně. Jeho dar sice není ultimativní, ale stará se pořád o to, aby náš omezený čas – když už ho jednou máme – nestál za hovno víc, než je nezbytně nutné!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]