TLDR: Duševní pohoda lidí v penzi se významně liší dle jejich předešlého příjmu. Nejméně důchod mění psychiku bohatších, naopak pro nízkopříjmové je výhodný jen krátce. Studie tuna.

Mnozí přežíváme svá denní příkoří s dvěma vidinami klidu: na malé škále s příchodem víkendu, a na škále velké s příchodem důchodu. Jenže, jak asi mnozí znají ze svého okolí, důchod může být značně dvousečný meč – a zdaleka ne každému nakonec na duši prospívá stejně…

Výzkumníci zkoumali data z dlouhodobé britské studie, která sledovala přes 1500 lidí po dobu 17 let. A výsledky vás potěší asi jen pokud jste boháč!

„Co se ukázalo?“

Díky dlouhodobému sledování mohli vědátoři sledovat nejen první roky po odchodu do penze, ale i dlouhodobý trend. Ukázalo se, že vliv důchodu na psychiku není jednorázová „slavnostní událost“, ale proces, který se mění s časem a zásadně závisí na sociálně-ekonomickém zázemí.

Nová studie ukazuje, že sice odchod do důchodu většině lidem zlepší duševní zdraví – ale ne všem stejnou měrou!

„Jak se ty skupiny lišily?“

Nízkopříjmoví senioři zažívají nejdřív úlevu, ale po pár letech přichází sešup křivky spokojenosti dolů. Naproti tomu středněpříjmoví se zlepšují sice pomaleji, ale také stabilněji.

Efekt u chudších seniorů lze vysvětlit tím, že první měsíce po ukončení práce znamenají úlevu od fyzické i psychické zátěže. Jenže s časem se projeví finanční limity – menší možnost volnočasových aktivit, větší stres z výdajů na zdraví a rostoucí pocit izolace. U střední třídy se naopak projeví, že mají jak finanční polštář, tak síť aktivit, které pomáhají dlouhodobě udržovat psychiku nad vodou.

U těch nejbohatších se pak projeví krátký „happy spike“ v roce odchodu, ale pak se nic moc nemění.

„Ještě nějaké proměnné?“

Zajímavé je, že bohatší senioři nemají dlouhodobé zlepšení hlavně proto, že jejich životní styl se vlastně po důchodu moc nemění. Už předtím měli čas i prostředky na koníčky či cestování – penze jim tedy nepřinesla nový benefit, jen lehké uvolnění pracovní zátěže.

Fyzicky náročná práce před důchodem dále zhoršuje psychiku střední třídy, ale nízkopříjmové ženy a nesezdaní na tom byli nejhůř…

„No ale co jim to zhoršuje?“

Vícero faktorů! Studie upozorňuje, že ženy s nízkým příjmem čelí kombinaci několika rizik: nejen horší finanční situaci, ale také často pečovatelským povinnostem (o partnery, děti nebo vnoučata), které v důchodu nekončí. Podobně nesezdaní senioři častěji postrádají oporu v partnerském vztahu, což výrazně zvyšuje jejich náchylnost k depresím.

Jinými slovy: důchod je spíš loterie životních okolností než garantovaný ráj. A přístup „peníze štěstí nekoupí“ tu dostává menší trhliny – aspoň pokud jde o klidnější stáří…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]