TLDR: Ne, dokonce se pádu Říma samotného ani on, ani jeho Hunové nedočkali. Nebyl to jistě lidumil – ale kolaps starověku měl širší důvody, nejspíše v čele se suchem. Zdroje různě třeba hir.

Téma kolapsu civilizace je dnes z nějakého důvodu velmi populární – při poznávání kolapsů minulosti ale panuje řada vžitých polopravd a mýtů. Tak třeba pád (západo)římské říše je neslučitelně spjat jak s vnitřními problémy Říma, tak i vnějším tlakem během tzv. Stěhování národů. A s ním je bytostně spojena persóna legendárního válečníka Attily. Co o něm vlastně víme?

„Co Attila dělal?“

Plenil, dobýval, ničil – tak, jako mnozí vojevůdci před ním i po něm! Attila byl vládcem Hunů, nomádského národa původně ze střední Asie, od roku 434 po jeho smrt v roce 453. Během jeho nejslavnějšího tažení napadl území, která dnes zahrnují Maďarsko, Francii a Itálii. Vypálili města a vesnice a zbavili je jejich obyvatel často majetku i života.

Attila (pravé jméno mimochodem není známo – skutečné jméno není známo, Attila snad znamenal gótsky Tatíček) se svou partou velmi pravděpodobně nebyl zrovna lidumil, ale historie jej přeci jenom zapsala v poněkud barbarštějším vyznění.  Attila se narodil kolem roku 406 n. l. v Panonii, tehdejší provincii Římské říše.

Ač neuměl číst a psát, narodil se do mocné hunské rodiny. Nebyl to žádný Conan – zřejmě uměl dobře nakládat nejen se zbraněmi, ale i informacemi. Přehnané historky o jeho krutosti, z nichž některé možná sám šířil, mu zřejmě pomohly v dobývání. Paradoxně jeho reklamní kampaň funguje vlastně dodnes…

„Dyť vedl invazi do Evropy, ne?“

Ne. V době, kdy na svět přišel Attila, Hunové v Evropě již pobývali. Byli jistě známí pro své výjimečné jezdecké schopnosti – a jako jízdní lučištníci. Jejich oblíbenou zbraní byl proslulý hunský složený luk, jehož konce se ohýbaly dozadu, což zvyšovalo točivý moment a umožňovalo pronikat brněním na větší vzdálenost. Luky byly také menší než tradiční luky, a tudíž obratnější.

Attila sám ovšem vyrůstal v privilegované domácnosti a spolu se svým bratrem Bledou se učil boji s mečem, lukostřelbě, jezdeckým dovednostem a vojenské a diplomatické taktice. Někdy kolem roku 430, když byli Attila a Bleda mladí muži, vládli Hunské říši společně jejich dva strýcové. V roce 434 se bratři ujali vlády jako spoluvládci, byť o 11 let poté Attila Bledu zavraždil a stal se vládcem samotným.

Řím s Huny také několikrát vyjednal smír – platil jim bohatý roční tribut, který je udržoval na uzdě. Ale jako mnohý jiný appeasement, ani tento neměl dlouhého trvání…

„Co ta válka?“

V době, kdy se Attila stal králem Hunů, kmen částečně opustil kočovný život a usadil se v Uhrách, kde vytvořil silnou armádu. Ale nepoháněla je zřejmě jen žízeň po krvi.

Podle studie z roku 2022 migrovaly (nejen) hunské kmeny na západ přes Eurasii. Původně se živili zemědělstvím a pastevectvím – v reakci na silné sucho v dunajských pohraničních provinciích Římské říše se však stali násilnými nájezdníky. Opakované pokusy Říma o smír měly obvykle jenom krátkého trvání a prokládaly s několikaletými mezeramy nájezdy stále hlouběji…

Naposledy v roce 452 se svými vojsky vtrhl na její území a zničil mnoho měst. Země však tou dobou také trpěla hladomorem, takže nebylo ani mnoho co plenit. Vydali se na cestu domů a Řím – hlavní kořist – nechali nedotčený. Následujícího roku Attila zemřel – stalo se tak nečekaně po té, co se opil během svatby se svou další manželkou…

Údajně mu během opilosti tekla krev z nosu a následně se udusil vlastní krví – tato verze pochází od dobového historika Priska. Hunská říše se do roku 469 rozpadla a už nikdy se neobnovila. Attila ani Hunové (jako říše) se tak již nedočkali definitivního pádu Říma v roce 476, kdy germánský náčelník Odoaker sesadil posledního římského císaře Západu Romula Augustula. Tou dobou však z Attily přežívala jenom jeho pověst „božího biče”.

„Takhle to skoro vypadá, že Hunové v tom byli nevinně!“

To je zase trochu opačný extrém toho, jako když je vnímáme jako ztělesněné zlo. Hunové byli nikoliv důvodem pádu Říma, ale symptomem širšího kolapsu – kterému šel zřejmě naproti jak stav říše, tak i globálnější problémy. Kterým vévodila zřejmě špatná úroda vlivem sucha, jak ukazují některé novodobé studie. Ano, záporákem v příběhu je tak hlavně stará dobrá klimatická změna!

Attila jistě nebyl dobrák od kosti, v krizovém období se ale staral ponejvíce o své lidi – tak, jak lze očekávat od každého vůdce. Hunové, Římani, Germáni i další frakce konce starověku měli především smůlu na to, že žili v „zajímavé době”, která je nutila přiživovat se na druhých.

Dnes jsme naštěstí již moudřejší a systémové problémy ekonomik i klimatu umíme řešit mnohem efektivněji dopředu, než začnou dělat podobnou paseku…

Oh, wait!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]