Nejlepší část neděle je zase tady! Povíme si něco o vzniku prvních černoděr, budoucnosti kávy nebo třeba o tom, proč budete muset jít brzy na kutě! Je tu týden ve vědě!

Mitochondrie mohou být důvod, proč potřebujeme spát. Metabolické „přetížení“ v mitochondriích neuronů vyvolává podle oxfordského výzkumu potřebu spánku. V pokusech u octomilem tým pozoroval, že jak plyne bdělost, aktivita mitochondrie stále více blíží k přetížení – začnou jim unikat elektrony a produkovat potenciálně škodlivé vedlejší produkty známé jako reaktivní formy kyslíku. Spánek přetížení zabrání, a může tak jít o významný důvod toho, proč vlastně spíme!

Sexuální abstinence nemá významný dopad na sexuální zdraví. Dlouhodobá studie se 435 účastníky neodhalila u mužů, kteří sexuálně abstinovali, výrazné změny v sexuální touze, potěšení, dysfunkci ani vzrušení. Jediným významnějším rozdílem byla vyšší chuť abstinentů zkoušet nové věci. Prozatím tedy závěr zní: neškodí to významně, ale ani nepomáhá. Výjimkou, kdy lze abstinenci přece jenom doporučit, jsou případy lidí závislých na pornografii.

Pozorováno možné zrození supermasivní černé díry jen z plynu. Stlačovaný plyn mezi dvěma spojujícími se galaxiemi zřejmě vytvořil černou díru i bez hvězdné fáze. Na tento přímý kolaps ukazovaly i teorie a simulace – nyní však může jít o první pozorování tohoto druhu vzniku černé díry vůbec.

Významným zabijákem Napoleonovy armády v Rusku nebyl tyfus. Analýza DNA ze 13 zubů mužů tažení do Ruska neukázala stopy bakterie R. prowazekii, původce tyfu, ale odlišné původce paratyfové horečky a návratné horečky. Byť je nutno jejich výsledky chápat jako pouze dílčí zjištění, zdá se, že mužům byla osudná nikoliv tehdy smrtelná infekce – ale kombinace únavy, chladu a několika jinak nesmrtících nemocí.

Budoucnost kávy ohrožena – řešením může být agrolesnictví. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně testují v Peru, Nikaragui a dalších zemích agrolesnické systémy – kombinaci kávy a stromů. Stromy pomáhají vytvořit příznivější mikroklima, chrání půdu a podporují biodiverzitu. Navzdory obavám z vyššího výskytu chorob jako kávová rez pokus ukázal, že stromy samy o sobě problém nezhoršují – větší roli hraje hustota výsadby a stáří rostlin.

Vypuštění ChatGPT 5.0, provází řada problémů. Nová verze má vyšší přesnost v programování a odborných úlohách, ale stále zdaleka není skutečnou obecnou umělou inteligencí. Někteří uživatelé hlásí chyby v pravopisu, geografii či logice, což nabourává tvrzení o „PhD-level“ znalostech. Ačkoliv je model rychlejší než ty předešlé, OpenAI už po kritice oznámila, že vrátí do oběhu také model 4.o.

Bottom

Dvě onkologická léčiva obrátila poškození mozku u myší s Alzheimerem. Již schválené léky letrozol a irinotekan snížily množství škodlivého tau proteinu a zlepšila kognitivní funkce u postižených myší. Letrozol působil hlavně na neurony, zatímco irinotekan na podpůrné gliové buňky, čímž zasáhli více oblastí mozku.Oba léky byly vybrány na základě výpočetní analýzy genetických změn a ověřeny i v reálných klinických datech pacientů.

Koncept mikrosondy TARS by mohl dosáhnout až 0,3 % rychlosti světla. Využitím materiálových fíglů by levná sonda mohla dosáhnout významné mezihvězdné rychlosti dosažitelnou cestou. Starší nápad na laserem poháněné plachetnice by byl rychlejší, ale taky několikařádově dražší. Vznikl proto návrh ukládání sluneční energie do rotace. TARS by po až 3 roky urychloval svou rotací, až by byla sonda odstředivou silou vymrštěna na mezihvězdnou trajektorii.

Vědci vypouštějí komáry do přírody, aby zachránili vzácné havajské ptáky. Na Havaji probíhá unikátní experiment – tisíce sterilních samců komárů vypouštějí drony do volné přírody, aby zastavili šíření ptačí malárie. Vypuštění komáři se nemohou úspěšně rozmnožovat, a tak pomalu snižují populaci invazních komárů. Hlavním cílem je záchrana šatovníků, ptáků hrajících klíčovou roli v opylování a šíření semen.

Vyšleme sondu do černé díry, navrhuje vědec. ěkné myšlenkové cvičení by rádo vyslalo nanosondu k nějaké blízké černé díry. Teoreticky to možné je, jenom nemáme nanosony a neznámé dost blízké černé díry. Koncept vyžaduje taky enormně silné laserové systémy, které by dokázaly urychlit malé sondy na značné zlomky rychlosti světla – technologii, kterou momentálně nemáme a ani nemáme jasný plán, kdy (nebo jestli vůbec) by mohla vzniknout.

První důkaz žvýkání betelu je starý 4000 let. Archeologové našli stopy na zubech ženy z pravěkého Thajska. Betel – psychoaktivní látka oblíbená zejména v Asii – má historii delší, než se čekalo. Betel byl pravděpodobně užíván nejen kvůli stimulačním účinkům, ale také jako tradiční lék – má silné protiparazitické vlastnosti.

Tropické cyklóny korelují s vyšším rizikem srdečních chorob – hlavně u chudších. Analýza 6,5 milionu hospitalizací v šesti zemích naznačila pravděpodobný dlouhodobý dopad tropických bouří na zdraví srdce. Jde jen o korelaci, ale… Po každém dni cyklónového počasí vzrostl počet hospitalizací v následujících šesti měsících o 13 %, nejčastěji kvůli infarktu a mrtvici.

Bonusy

Proč se předpovědi budoucnosti vždycky pletou? Ale je tomu tak vlastně? Pojďme se tomu podívat na zoubek ve videu, které je součástí našeho letního videoreferátu o možných budoucnostech roku 2050…

Jak francouzská šlechtična používala protézu ze zubů a zlata. Archeologie ukázala, že Anna d’Alegre () měla silnou paradentózu a náhradu užívající vypadlých zubů připevněných zlatými drátky.

Labstream #2025 vol.2, část 1 a část 2. V laboratoři plazmatického magnetronového naprašování vám JaRon vysvětlí ty taje nejpokročilejší materiálové vědy – aneb tohle budete mít za deset let v autech a mobilech.

Cesta do nitra mozku a FameLabu s Lubošem Brabencem. Tentokrát si dáme jedno virtuální s Lubošem Brabencem, neurovědcem z CEITECu, který vloni bojoval v českém FameLabu. Poví nám, jak se propracoval k výzkumu neinvazivní mozkové stimulace a proč je to téma tak důležité pro boj s Parkinsonovou chorobou.

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

tvv2025_32