TLDR: Mycobacterium lepromatosis infikuje lidi v Americe již nejméně 1 000 let, tedy několik století před příchodem Evropanů. Neznamená to ale, že Evropané jsou zcela bez viny ve zhoršení stavu lepry po kontaktu. Studie tuna.

Nejen chlast a střelný prach, ale také nemoci byly primárním vývozním artiklem do Nového světa. Různé epidemie zřejmě zejména ve střední Americe redukovaly populace domorodců až o 90 %! Léta jsme žili v domnění, že k nim patřila i lepra.

Jenže ouha – podle nové studie Institut Pasteur kolovala jedna z bakterií způsobující lepru v Americe minimálně už o několik století dřív, než se Kolumbus narodil. To ale neznamená, že v tom námořníci byli zcela nevinně…

„Jak se taková věc zkoumá?”

Tým použil pokročilé genetické techniky k rekonstrukci genomů M. lepromatosis ze starověkých jedinců nalezených v Kanadě a Argentině. Navzdory geografické vzdálenosti několika tisíc kilometrů se tyto starověké kmeny pocházející z podobného období ukázaly jako překvapivě geneticky blízké.

Vědátoři celkem zkoumali DNA z téměř 800 vzorků (od starých kostí po současné pacienty) a zjistili, že si bakteriální původce lepry vesele cestoval z (dnešní) Kanady až do (dnešní) Argentiny už před 1 000 lety. A nejen to – dodnes přežívají prastaré větve bakterie staré přes 9 000 let, což je v mikrosvětě u prakticky na důchod!

„Jak se tam ta lepra dostala?”

To zatím nevíme! Ale leccos naznačuje, že autoři rovněž identifikovali několik nových linií, včetně předkové větve, která se sice od zbytku známé druhové rozmanitosti odštěpila před více než 9 000 lety, ale dodnes infikuje lidi v Severní Americe…

Nejpravděpodobnější možnost tedy je, že prapůvodní původce lepry se do Ameriky dostal již s prehistorickými vlnami osídlení z Asie zhruba před 10 000–15 000 lety. Evoluční stopy v DNA bakterií tomu odpovídají.

Kolumbus za to tedy protentokrát zcela nemohl!

„To se mi ulevilo!”

Nicméně, Evropani si úplně své přenašečství z Knihy hříchů vyškrtnout nemůžou. Za nemoc zvanou lepra totiž může vícero příbuzných bakteriálních původců. A byť tak výzkum ukazuje, že v Americe existovala lepra už stovky let před příchodem Evropanů, podle Frantíků byl tímto prehistorickým místním původcem bacil Mycobacterium lepromatosis…

Evropané pak do Ameriky po roce 1492 pravděpodobně přinesli jinou příbuznou bakterii, Mycobacterium leprae, která je dnes známější a běžnější příčinou lepry po celém světě. A která pravděpodobně způsobila také častější a horší epidemie v Americe než původní M. lepromatosis…

„Tak aspoň nás to nemusí pálit!”

Zajímavé také je, že tento druh „amerických bakterií” infikuje lidi dodnes – a nejen v Americe. Analýza totiž rovněž ukázala, že kmeny nalezené u veverek obecných ve Velké Británii v roce 2016 jsou právě součástí americké linie, která byla na Britské ostrovy zavlečena v 19. století, kde se následně rozšířila i tady!

Práce tak naznačuje, že by také mohly existovat neznámé zvířecí rezervoáry, které nám doposud unikaly…

„Naštěstí je lepra už překonaná choroba.”

Jes, od vynálezu antibiotik již lepra není takový trnem v patě jako dřív, ale to neznamená, že neumí pozlobit. Dnes je lepra opomíjené onemocnění, které postihuje tisíce lidí po celém světě – každoročně je hlášeno přibližně 200 000 nových případů lepry. Co hůře, jelikož jde o bakteriální onemocnění, jako z mnoha jiných nemocí se bakterky začínají také stávat odolnější na naše antibiotika.

Znalost evolučního pozadí se tak může hodit o to víc, kdybychom třeba jednou chtěli proti lepře vyvinout (zatím neexistující) očkování. Je totiž znát, že dějiny infekčních chorob jsou rozhodně delší a zamotanější než indiánská stezka po setmění…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org