Limonáda, neasik. Zdroj: MJ/vlastní

Zdroj obrázku:

MJ/vlastní

Ano, cukr v tekutinách je rizikovější než ten v pevné stravě

TLDR: Dosud největší metastudie ukázala na to, že cukr konzumovaný v tekutinách může výrazně zvyšovat riziko diabetu 2. typu oproti stejnému množství cukru pozřeném v pevné stravě. Studie tuna.

Teploty se zvyšují, tělo se tak více potí – a mnozí by chtěli uhasit žízeň nějakou sladkou limonádou! Pokud by to byl jen občasný zvyk, pak se samozřejmě nic strašného neděje. Ale pokud byste to dělali v litrech každý den, vaší šanci na spokojenou penzi to spíše nenahrává!

Přibývá totiž důkazů, podle nichž si nejsou všechny formy cukru rovné. Nová metaanalýza od vědátorů z Brigham Young University a Německa ukazuje, že právě tekutý cukr má mnohem horší dopad na vznik cukrovky 2. typu než cukr v pevné stravě.

„O kolik je to horší?“

Výsledek si vyspoilujeme hned: Každá plechovka limonády denně zvyšuje riziko diabetu 2. typu o 25 %, u džusu je to „jen“ 5 % – relativně vůči těm, kteří je nekonzumují. Oproti tomu běžný cukr v jídle sice může stále nést při nadměrné časté konzumaci nějaká rizika z hlediska nadbytku kalorií, ale cukry přijímané v potravinách bohatých na živiny (celá ovoce, mléčné výrobky nebo celozrnné výrobky) podle autorů nezpůsobují metabolickou zátěž jater.

Tyto cukry vyvolávají pomalejší reakci hladiny glukózy v krvi díky obsahu vlákniny, tuků, bílkovin a dalších prospěšných živin. Určitá míra (ale jen 20 g denně, takže to taky úplně nepřehánějte) cukru ve formě celistvých potravin (např. ovoce) je spojen s nižším rizikem či má dokonce protetivní efekt. Není to tak, že libovolných 20 g cukru v jídle by bylo protektivní, jako u všeho je důležitý kontext (ovoce/whole foods vs. dort).

Tělo zřejmě zvládá cukr zabalený do potravin mnohem, mnohem lépe než ten nalitý přímo do jater

Cukr, soda, limonáda. Zdroj: Public Domain, vlastní
Zdroj: Public Domain, vlastní

„Jak na to došli?“

Vědátoři k tomu došli dosud největší metastudií (srovnáváním jiných studií na dané téma). Samozřejmě, nutno zmínit, že většina zkoumaných prací měla charakter observační studie. Čili korelaci velkého počtu lidí a nějakého jejich chování s nějakými zdravotními riziky. Zrovna tahle korelace ale vychází dlouhodobě podobně i u jiných prací – a existuje pro ni i docela logické vysvětlení odlišného zpracování sloučenin dle toho, v jakém kontextu je pozřete.

To ale zdaleka není jediné pravděpodobné riziko cukru. Jedna ze studií z konce loňská roku zkoumala v datech z let 1997 až 2009 téměř 70 000 Švédů stran stravovacích návyků a životního stylu. Údaje o výskytu kardiovaskulárních onemocnění – včetně mozkových příhod, infarktů a srdečního selhání – shromážděny z národních zdravotních registrů do roku 2019. Vzorek dat měl tedy solidních 22 let.

Konzumace sladkých nápojů (všechny limonády a ovocné nápoje, které nebyly čisté ovocné šťávy) byla spojena s vyšším rizikem srdečních onemocnění než u osob, které jedly více pečených sladkostí. Dokonce překvapivě účastníci, kteří konzumovali nejméně cukru, neměli nejnižší riziko srdečních onemocnění. I v tomto případě šlo o observační práci, takže nad důvody můžeme jen spekulovat. Ale také tento výsledek nahrává té interpretaci, podle níž malé množství cukru v pevné stravě může být prospěšné.

„Jde teda jenom o to, že cukr v limonádě je jinak zpracovaný?“

Jak píšu, těžko z těchto prací soudit ohledně přesné biochemie jevu. Faktorů bude zřejmě vícero a nevíme, který je nejzásadnější. Třeba Eliška Selinger má taky limonády v nelibosti kvůli tomu, že umožňují zkonzumovat velké množství kalorií (cukru), aniž by z toho měl strávník pocit sytosti. Vypít 2 litry Coly prostě vede k tomu, že je za hodinu zase vyčůráte. Sníst bochník chleba může být kaloricky podobné, ale efekt na vaši sytost bude dočista odlišný.

Samozřejmě, pokud si dáte jednu Colu za uherský rok, tak se kvůli tomu moc stresovat netřeba. Ale svou letní žížu tedy na pravidelné bázi raději svlažte ne-moc-chladnou, přinejlepším mírně-bublinkovou vodou – vaše tělesná schránka vám za to poděkuje!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.