TLDR: Nová studie míní, že vypařování všech objektů (nejen černých děr) skrze Hawkingovu radiaci zabere „jen” 10⁷⁸ let namísto dosavadního odhadu 10¹¹⁰⁰ let. Studie tuna.

Internetem se šíří aktuální studie, Radboud Universiteit v nizozemském Nijmegenu, která spočetla, že konec vesmíru přijde dřív, než se čekalo! Je to tak – ale má to několik ale…

Podívejme se tedy na to, proč jde o výzkum sice zajímavý, a jistě dobře šířený – ale stran budoucnosti vesmíru jde jenom o střípek celé skládačky.

„O jakém konci se bavíme?“

V první řadě, a to jste možná už postřehli – v praxi to pro nikoho z nás nic neznamená. Neznamená to ani nic pro Zemi a velmi pravděpodobně ani galaxii. V tomto modelu se totiž řeší tzv. tepelná smrt, tj. kdy vesmír „absolutně vychladne“, pokud před tím neskončí nějak jinak. K tomu se ještě dostaneme.

No a dřívější odhady mluvily o tepelné smrti vesmíru za 10¹¹⁰⁰ let – číslo s víc nulami, než na vašem třídním srazu! Přesněji tedy s 1100 nulami. Fčil přitom trio fyziků nově ukazuje, že díky Hawkingovu záření se nejen černé díry, ale i bílí trpaslíci, neutronové hvězdy nebo cokoliv, co tou dobou zbude, vypaří do prázdna za pouhých 10⁷⁸ let. Tedy pořád za hodně, hodně dlouho!

„Proč to nevyšlo takto dřív?“

Oba vědátoři z nynější práce přišli v roce 2023 s inovativním pojetím Hawkingova záření. To je typ záření, kterým se pomalu „vypařují“ černé díry. Nu a Heino Falcke s Walterem van Suijlekem navrhli, že i jiné objekty, jako například neutronové hvězdy, by se mohly vypařovat podobným způsobem jako černé díry!

Hawkingovo záření od prvotní hypotézy Stephena Hawkinga sice stále nebylo definitivně prokázáno, ale série studií stále významněji ukazuje na jeho pravděpodobnou existenci. Nizozemci tedy mají solidní šanci, že jejich kalkulace nestojí na vodě.

„Jak by takový konec vesmíru vypadal?“

Starší odhady si konec vesmíru (fskutečnosti většinu té doby 10¹¹⁰⁰ let) představovaly jako místo, kde všechny tradiční hvězdy v celém vesmíru vyhasnou. Po majoritu této životnosti vesmíru by tak vesmír byl plný jenom černých děr. Nový, kratší model, by naznačoval, že vesmír po většinu své životnosti nebude takto temny. Ale jak přesně si to kosmologové představují, se teprve ukáže.

Model ovšem například míní, že neutronové hvězdy a hvězdné černé díry se rozpadají přibližně za stejnou dobu, odhadem 10⁶⁷ let. To by znamenalo, že konec vesmíru nebude tak dlouho temný. Proč ale vlastně? Ačkoli černé díry mají silnější gravitační pole, které by mělo způsobit jejich rychlejší vypařování, nemají povrch, takže nakonec část svého vlastního záření znovu absorbují.

Každopádně, ať už jste si dali na večeři smažák nebo jen salát, koncem vesmíru se stresovat nemusíte.

„Ale že vesmír takto skončí, reálně nevíme, ne?“

Nevíme – proto o objevu slyšíte z žurnálů teoretické fyziky, nikoliv z poplašných sirén. Na druhou (vlastně třetí) „ale“ – není vůbec jasné, jestli vesmír neskončí nějak úplně jinak mnohem dřív! Výzkum na tomto existenciálním poli stále pokračuje, teoreticky může vesmír (v našem regionu) klidně skončit za sekundu, pokud do nás narazí bublina falešného vakua…

Počtem nul z Nijmegenu se tedy nenechte uchlácholit do letargie. Naopak vězte klasikovo: memento mori, carpe diem!

Víc o původním výzkumu včetně toho, kdy se podle modelu vypaří neutronové hvězdy, sepsali taky kemové z OSEL.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]