TLDR: Rozsáhlá metastudie označila ženské vs. mužské mozky za více méně stejné – v podstatných kognitivních kritériích se liší sotva v 1 %. Studie tuna.
Marťani a venušanky
Už jste někdy slyšeli tvrzení, že ženský a mužský mozek nejsou stejné? Že jsou funkčně odlišné? Toto tvrzení může někdy tak nenápadně svádět ke známému výroku: Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, což je mimo jiné i název dobré knihy. Než se však ponoříte do našeho literárního typu, mám pro vás ještě jeden fakt. Ten ukázal nedávný rozsáhlý výzkum, který se uskutečnil v posledních deseti letech. A teď pozor, všichni „sexističtí stréci“ si zacpěte uši – lidský mozek je u obou pohlaví pozoruhodně podobný.
Mozek žen se od mozku mužů výrazně neliší. V loňském roce byla v časopise Neuroscience and Biobehavioral Reviews publikována rozsáhlá studie, která analyzovala data z desítek snímků mozku pomocí magnetické rezonance a mozků mrtvých těl. Hlavním zjištěním je, že po korekci na velikost mozku tvoří pohlaví pouze 1 % všech rozdílů.
Neurologie prošla v posledních letech tzv. neurosexismem. Podle původního článku neurosexismus na základě řady chybně interpretovaných nebo zkreslených studií vedl k přesvědčení, že mozek žen je buď mnohem méně vyvinutý, hůře pracuje s logikou, nebo má méně šedé kůry mozkové, což je údajně činí vhodnějšími pro multitasking a klasické genderové role.
Zkoumání těchto údajů ukazuje, že nikdy nebyly založeny na konkrétních důkazech, ale to nezabránilo mnoha lidem, aby se na ně odvolávali.
Na velikosti přece nezáleží
Podobnými studiemi se zabývala i jedna z předních osobností boje proti neurosexismu, vědkyně Lisa Eliot. Data zahrnovala velké množství studií, z nichž mnohé si svými výsledky přímo odporovaly – Eliot a její tým tak přezkoumali výsledky a metodiku každé z nich. Sama uvedla, že velikost vzorků se zvětšuje – až na tisíce – ale spolehlivé rozdíly mezi mozky jedinců různého pohlaví se nenacházejí.
Jaké jsou tedy rozdíly? Zatímco mužský a ženský mozek se funkčně nijak významně neliší, liší se poněkud, a to velikostí. Mužský mozek je o něco větší – asi o 11 procent objemu. To by mohlo naznačovat, že konzervativní pohledy měly pravdu? Protože přece čím větší, tím lepší…
Inu, ne. Jinak by taková velryba právě teď budovala galaktické impérium a druhé housle by jí hráli sloni. Velikost mozku může být užitečný, ale nesouvisí automaticky s vyšší inteligencí. Větší mozky mají obecně více bílé hmoty – ta přenáší zprávy mozkem a nesouvisí s funkčním zlepšením. Podstatnější je spíše propojení mezi neurony, a i to má svá specifika. Proto je třeba překvapivě inteligentní vrána.
Ale co horníci?!
Mužský a ženský jsou, biologicky vzato, pořád jeden druh a bylo by evolučně nepříliš užitečné, kdyby nezvládali většinu stejných úkonů. Takže stejně jako ženy mohou lovit a muži sbírat bobule, lze takto obrátit i drtivou většinu jiných úkonů. Jistě, žen-hornic a mužů-porodních báb je relativně méně než opačných příkladů. Ale takové rozdíly jaksi vyplývají z jiných rozdílů než v mozku, totiž rozdílů v tělesné stavbě a zároveň je ovlivňuje i kultura.
Známe samozřejmě také řadu jiných druhů s velkým pohlavním dimorfismem, většina jiných druhů zvířat ale zároveň nemá inteligenci jako svou hlavní super schopnost. Člověk obecně není nejrychlejší ani nejsilnější druh, ale jeho/její síla se ukrývá v mysli. Těžko se na existenci pohlavního dimorfismu někde u brouků tedy odvolávat.
V rámci naši společnosti samože nikdo nikomu nebere, jestli má stále muže za Marťany a ženy za Venušany – je ale dobré si připustit, že o platnosti těhle škatulat jsme se rozhodli sami, protože si z nějakých důvodů myslíme že jsou/nejsou dobré, nikoliv, že jde o bohem… pardon, evolucí dané zákonitosti platné na věky věků!
[Nina Kadášová, LL]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org