TLDR: Placebo efekt je sice dobře známý, ale jeho vliv je člověk od člověka odlišný. Pomoct v jeho širším využití by mohlo poznání, v jaké části mozku vzniká. To se podařilo nedávné studii.

Příroda umí být mocný pán, ale také užitečný sluha. Parádním příkladem budiž placebo efekt – schopnost naší mysli vsugerovat našemu tělu měřitelné biologické proměny. Ačkoliv jev (navzdory tomu, co se vám snaží prodat šmejdi) není všemocný, může mít reálný terapeutický efekt. Jenom postupně však poznáváme, jak placebo vlastně funguje. Nedávno se to ukázalo na jeho efektu při tlumení bolesti.

Blíže odhalení

Placebo efekt – kdy se pacienti cítí lépe po užití látky, která nemá žádné léčivé účinky – mátl vědce po dekády. Vědátoři z University of North Carolina v Chapel Hill však v jeho poznávání učinili průlom během pokusů na hlodavcích. „Podvedením“ myší, které očekávaly úlevu, identifikovali specifický mozkový obvod, který by mohl vysvětlit, jak placebo snižuje bolest.

Moderní metody zobrazování aktivity mozku nám totiž konečně dovolují dostat se placebu víc na kobylku. Tyto metody již nějaký čas ukazují korelaci placebo efektu (omezeného v tomto případě jen na tlumení bolesti) s aktivitou v přední cingulární kůře, oblasti spojené se zpracováním bolesti. Přesný mechanismus však zůstával neobjasněn…

Ve své studii, publikované v časopise Nature, přišli karolínští vědátoři se zajímavým způsobe, jak placebo efekt navodit u myšáků. Autoři trénovali hlodavce ve dvou propojených komorách. Zpočátku měly obě komory příjemně teplou podlahu. Později byla podlaha jedné komory bolestivě rozpálena, což myšáky přimělo hledat útočiště v druhé komoře. Nicméně, to byl jen počátek pokusu…

Pálím jim to!

Nejprve k jeho závěru. Poslední den byly obě komory bolestivě horké – ale myši, které očekávaly úlevu – naučené z předešlých dní – se v důsledku placebo efektu po úprku chovaly méně bolestivě ve druhé (fskutečnosti stejně horké) komoře!

To je samože zajímavé, nás však zajímá, která mozková část jim pálila, když je to pálilo. Autoři k tomu použili upravený virus určený v zásadě ke sledování neuronů v rostrální přední cingulární kůře a jejích spojení s dalšími třemi oblastmi mozku.

Jedna z těchto oblastí, pontinní jádro, důležitá pro učení motorických dovedností, nebyla dosud se zpracováním bolesti spojována. Když však myšáci hledaly úlevu ve druhé komoře, neurony spojující tyto oblasti se rozsvítily…

Když vědci uměle aktivovali tuto dráhu u nových myší, projevovalo se u nich také méně bolestivého chování – což naznačuje, že tento nervový okruh hraje klíčovou roli při úlevě od bolesti vyvolané placebem.

Naděje pro budoucnost

S placebem je v moderní medicíně problém – víme, že nějak funguje, ale jeho efekt se z principu individuální reakce bude značně lišit člověk od člověka. Když však lépe poznáme, co je za placebo odpovědné, a případě i jak efekt měřit a/nebo predikovat, může se zlepšit i jeho využívání nad rámec terapie jménem Slibem nezarmoutíš…

Bolest je složitá a placebo efekt u lidí se samože může lišit od myšek. Postupně však věda otevírá dveře novým lékům a terapiím pro úlevu od bolesti. Pochopení tohoto nervového okruhu by mohlo vést k průlomu ve způsobu zvládání a zmírňování bolesti.

Rozhodně se však zdá, že i v této dekadentní dekádě náš mozek skrývá tajemství, která čekají na odhalení! Teď už jen doufat, že naděje v lepší využití placebo efektu po jeho detailnějším poznání… není sama o sobě také jenom placebem!

[Ladislav Loukota, ŠLN]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org