TLDR: Skenování mozků a testy skoro 19 300 lidí odhalily dvě fáze změn mozkové aktivity. Kromě 44 let následuje i druhé výrazné zpomalení adaptace mozku na stres v 67 letech. Studie hír.

I když se říká, že jste to, co jíte, osobně bych oponoval tvrzením: jste to, jak myslíte! Lidské tělo ve stavu mozkové smrti je po čertech smutná záležitost – a naopak s lidmi, kteří dávno (mozkově i všeobecně) prdí do hlíny, může být velká zábava při čtení jejich knih či sledování jejich filmů. Mozek nás dělá lidmi!

Stárnutí však ovlivňuje činnost mozku – a nová studie popsala dva body, po nichž dochází k významným změnám v mozkové aktivitě…

„V kolika letech nás to čeká?“

Analýza vědátorů z univerzity Stony Brook v USA na základě skenování mozku a testů 19 300 osob odhalila dvě fáze změn neuronální aktivity. První na lidi číhá v průměru kolem 44 let, druhá ještě rychlejší změna adaptace mozku pak kolem věku 67 let. V době, kdy dosáhneme 90 let, se rychlost těchto změn naopak zpomalí. Chce to tedy zjevně vydržet, byť by se také dalo říct, že kde nic není, ani smrt nebere…

Závěry tohoto samože stojí jen na úzkém měřeném způsobu reakce neuronů na stres. Zajímavé ale je však také to, že na základě své studie nechtějí výzkumníci jen krčit rameny – navrhují i možný mechanismus těchto změn, včetně hypotetické cesty, jak je ovlivnit…

„Co mi mění mozek?“

Předně nutno říct, že stárnutí obecně je zřejmě soubor mnoha různých jevů, z nichž jenom z některých známe možné biologické příčiny. Autoři nynější práce ale míní, že jeden z klíčových faktorů ovlivňujících mozkovou aktivitu je změna neuronální citlivosti na inzulin.

Teze zní, že jak náš mozek stárne, dochází ke snížení účinku inzulinu na neurony – což znamená, že je méně glukózy přijímáno jako energie – což pak začne ovlivňovat mozkovou signalizaci. Tuto myšlenku, že metabolismus ovlivňuje stárnutí mozku, podpořila podle autorů i související genetická analýza: popsána byla aktivita související s proteinem GLUT4, který absorbuje glukózu, a proteinem APOE, který přenáší tuky, byla spojena s věkem souvisejícími změnami v mozku.

„Nezní mi to nějak povědomě?”

To je další zajímavost, která naznačuje, že hypotéza může být relevantní – před půlrokem tu byla jiná studie, která skrze studium metabolismu také naznačila dva klíčové momenty změn v těle. A označila skoro stejné roky…

Pokud by hypotéza byla správná, mohlo by to navíc ukazovat i na možnosti vykurýrování těchto procesů. Podpora zdrojů energie pro neurony by tak mohla pomoci zmírnit některé projevy stárnutí mozku – a potenciálně vést k novým přístupům v léčbě neurodegenerativních onemocnění. Ostatně APOE byl v minulosti také silně spojován s Alzheimerovou chorobou. Ale to je zatím samože jen spekulace.

„Jde to tedy zvrátit?”

Do jisté míry možná ano! Autoři testovali hypotézu na skupině 101 jedinců, kterým byly podávány ketolátky, o nichž se předpokládá, že podporují citlivost mozkových buněk na inzulin a snižují metabolické poškození. Po užívání ketolátek došlo ke změnám v mozkové aktivitě, přičemž největší přínos se projevil u osob ve středním věku – v tomto případě 40 až 59 let.

Ačkoliv se na stárnutí podílí i další mechanismy, spíše než o přímé zhoršování kognitivních funkcí tu dneska jde o ukázku propojení metabolického zdraví s mozkovými změnami. Jinými slovy, metabolická onemocnění představují problém i pro mozkové zdraví – ale při včasné korekci se snad může podařit prodloužit nám zdravý život.

Zdá se tedy, že obě rčení z úvodu mají tak trochu pravdu – totiž, že i pokud jsme jenom mozek… Jsme vlastně furt to, co jíme.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org