TLDR: Sledování biomarkerů v průběhu stárnutí 108 osob odhalilo dva významné body biochemických změn nahrávajících negativnímu vlivu stárnutí na organismus. Studie tuna.

Nikdo z nás nemládne, jsou ale rána, kdy se cítím spráskanější nežli obvykle! Nemusí jít jenom o subjektivní dojem – nový výzkum odhalil, že lidé zažívají dva výrazné vrcholy stárnutí. Na jeden dojde kolem 44 let, na druhý pak kolem 60 let. Co to znamená, krom toho, že máte nový důvod k depresi/hedonismu?

Skokové stárnutí?

Ačkoliv se stárnutí se může jevit jako pomalý, postupný proces, podle vědátorů ze Stanfordovy univerzity pod vedením genetika Michaela Snydera je opak pravdou. Jasně, všichni stárneme i postupně – jsou však dva okamžiky, kdy dochází k prudkému zrychlení tohoto jevu. 🥲

Během zlomů ve 44. a 60. roce našeho života se podle výzkumu nejedná o jemný posun – naopak přicházejí zásadní biologické proměny, které ovlivňují vše od metabolismu až po kardiovaskulární zdraví.

Snyderův tým k tomu došel, když študoval biologii stárnutí u 108 dospělých osob po několik let a shromáždil více než 246 miliard datových bodů z různých biomolekul, včetně RNA, proteinů a lipidů. Zjistili při tom, že tyto dva vrcholy stárnutí jsou spojeny s významnými změnami v molekulární struktuře těla.

Dva molekulární vrcholy

První vrchol, v polovině 40. roku života, zahrnuje změny v molekulách spojených s metabolismem lipidů, zpracováním kofeinu a alkoholu a kardiovaskulárními chorobami. Druhý vrchol, na počátku 60 let, je pak spojen se změnami v metabolismu sacharidů, imunitních funkcích a zdraví ledvin.

A to je právě zajímavé! Protože jasnější identifikace mechanismů tohoto konkrétního stárnutí je také prvním krokem k tlumení či dokonce zvrácení jeho projevů…

Podstatné je rovněž to, že oba vrcholy se neomezují jen na jedno pohlaví. Zatímco vrchol v polovině 40. let se shoduje s obdobím, kdy u mnoha žen začíná perimenopauza nebo menopauza – ale studie zjistila, že podobné molekulární změny ve stejném věku zažívají i muži. To naznačuje, že toto zrychlení stárnutí způsobují i jiné faktory než hormonální změny, které postihují stejně muže i ženy.

Co to znamená pro stárnutí? Inu, to zatím jaksi nevíme. Může trvat roky, dekády či staletí, než nám zjištění přinese nějaké praktické terapie. Nicméně, objev těchto dvou ostrých vrcholů v procesu stárnutí by mohl mít zásadní důsledky pro náš přístup ke zdraví a prevenci nemocí.

Protivná nevyhnutelnost

Se stárnutím je problém, že jde o systémové opotřebování těla na mnoha úrovních. Důvodů toho, proč se děje, je mnoho – a to také znamená, že žádný univerzální elixír mládí nikdy nedorazí. Jednoduše proto, že by musel působit na více částí našeho organismu.

Nicméně, jasnější pochopení konkrétních molekulárních proměn přesto slibuje možnost vytvořit náplast proti těmto konkrétním mechanismům. Lék na smrt to nemusí být – ale může to přinést zdravější stárnutí…

Zároveň, jak jsem již naznačil, do praktických terapií může být ještě více daleko, než byste asi rádi četli. Pravdou je, že nynější objev je čistokrevný základní výzkum – ke kterému z popularizačních důvodů vždycky musíme zmínit „k čemu to teoreticky jednou hypoteticky může potenciálně být“, ale ani autoři výzkumu obvykle nemají šajn, jestli jsou takové sliby realistické…

Nezbude než se tak smířit s tím, že nikdo z nás nemládne – a ačkoliv na konci tunelu může být světýlko naděje, že s tím věda jednou něco udělá, stejně tak oním světýlkem může být i vlak nevyhnutelného!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]