TLDR: Nový výpočet dráhy planetky 2024 YR4 zvýšil riziko dopadu na Zemi na 2,2 %. Netřeba ale ještě plašit, takhle statistika funguje. Oznámení tuna.

Určitě jste slyšeli o asteroidu 2024 YR4, u kterého před dvěma týdny vysvitla šance kolem 1 % na srážku se Zemí v roce 2032. Netřeba jít honem propít životní úspory, planetka o velikosti 40 až 90 metrů by lidstvo nevyhubila. Na první pohled znepokojivě ale přesto působí nový update výpočtu její dráhy, která z cca 1,3 % šance na srážku zvýšila toto riziko na 2,2 %…

Ani to ale nutně neznamená, že trend bude pokračovat až ke 100 %. Jde totiž i šikovnou ukázku, jak výpočty drah fungují!

„Všichni tady zahyneme!“

Ano, ale velmi pravděpodobně ne kvůli 2024 YR4! A to byť vývoj nepůsobí optimisticky. Asteroid byl poprvé spatřen 27. prosince 2024, kdy se nacházel ve vzdálenosti 829 000 km od Země. V té době byla šance, že 2024 YR4 zasáhne naši bleděmodrou tečku, jen 1 ku 83. Začátkem tohoto měsíce byla zvýšena na 1 ku 63. Nyní, po pondělním updatu NASA, je 1 ku 45.

Toto riziko je velmi předběžné, protože reflektuje kupící se množinu dat o dráze planetky. Trend zvyšování pravděpodobnosti by ale mohl mnohé z nás přesto poněkud znervóznit/vyvolat očekávání toho, že srážka je nevyhnutelná – jelikož by efekt srážky byl jen lokální a již víme, že by nedopadla na Česko, o nervozitě vlastně nemá smysl mluvit…

Zvýšení ale fskutečnosti reflektuje, jak vypadá zlepšující se odhad dráhy. Astronomové dokážou na základě aktuální polohy a rychlosti objektu předpovědět jeho budoucí trajektorii – ale s určitou nejistotou. Tato nejistota se nazývá chybová elipsa. A i v případě, že se nakonec nesrazíme, je úplně v pohodě představitelné, že riziko srážky bude ještě nějaký čas matematicky narůstat!

„Proč omg?“

Vezměte si hypotetickou planetku, která by mohla mít za 15 let riziko srážky se Zemí. V rámci výpočtu dráhy by astronomové vytvořili chybovou elipsu – která reprezentuje výřez dráhy v okamžiku průletu kolem Země – o rozměrech 8 000 × 4 000 km, v níž by se nacházela i poloha naší planety. To znamená, že astronomové s jistotou vědí, že 14. března 2040 se bude planetka nacházet někde uvnitř této oblasti, ale přesné místo zůstává nejasné.

Čím delší je časový horizont předpovědi, tím větší je chybová elipsa. Naopak, čím více pozorování je k dispozici, tím přesněji lze určit aktuální polohu a rychlost, což chybovou elipsu zmenšuje. Když byla planetka Apophis objevena v roce 2004, počítačové modely naznačily, že 13. dubna 2029 by mohla mít Země v její chybové elipse své místo. Vzhledem k velikosti Země a elipsy byla tehdy pravděpodobnost srážky odhadována na 1 ku 300.

S přibývajícími daty byla dráha upřesněna a chybová elipsa se zmenšila natolik, že Země se ocitla mimo ni. Zajímavé je, že než bylo riziko definitivně vyloučeno, pravděpodobnost dopadu krátkodobě vzrostla – protože se Země nacházela v menší, ale stále relevantní oblasti. To je běžný jev: nejprve se pravděpodobnost zvýší, když chybová elipsa zahrnuje Zemi, a pak náhle klesne na nulu, jakmile se elipsa posune jinam.

„Takže je vlastně riziko menší, i když je větší?“

No to jaksi nevíme, protože nemáme křišťálovou kouli! Pořád může na srážku taky dojít – jenom upozorňuju, že mírné navýšení rizika ještě automaticky neznamená, že trend navyšování bude pokračovat. Protože je zatím pravděpodobnější, že nebude. A 2024 YR4 nás spíše mine o pořádný flák vesmíru. Nicméně jistěji budeme odpověď znát po dalším pozorování a výpočtech dráhy objektu – proto na tom jaksi vědátoři pracují, konec zápletky ještě neznáme!

Pokud by na srážku nakonec přece jenom došlo, dočkali bychom se ji na 22. prosince 2032 někde v oblasti rovníku mezi Peru a Indií. Objekt by nejspíše ještě v atmosféře uvolnil energii 8 megatun TNT – což je srovnatelné s výbuchem silné vodíkové pumy nebo objektem, který vybuchl nad Tunguskou. I v současné možné dráze je pořád vyšší riziko, že by to jenom zvlnilo povrch Atlantského či Indického oceánu. Je tu ale i pár měst, kterým by podobný airburst mohl pocuchat i střechy.

Své životní úspory můžete ale zatím pořád s vyšším efektem jít propít kvůli jiným, objektivně prozatím rizikovějším globálním událostem!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]