TLDR: Kambodža začala stavět plavební kanál, který silně ovlivní podobu řeky Mekong. Studie pozorující Mekong delší dobu popisuje závažné dopady současných přehrad a jiných úprav Mekongu na místní kytky a zvěř, hlavní způsob obživy mnoha lidí v Kambodži i sousedního Vietnamu. Nový kanál by mohl situaci ještě výrazně zhoršit. Studie hír, a další zdroje tady a tu.

Rozhazování kůstek, probírání se vnitřnostmi nebo náhodné vytahování karet pokreslených hezkými obrázky byly (a v omezené míře ještě jsou) využívaným způsobem, jak nahlédnout do budoucnosti. Postupem času se většina lidí přesunula k jinému způsobu předpovídání toho, co nás čeká, ke vědě.

Vědátoři vás sice nebudou přesvědčovat, že je jejich předpověď neomylná, „protože hvězdy nelžou a teď zaplaťte,“ a namísto toho do vás budou valit nudná procenta a data, ale na rozdíl od výše zmíněných náhodných odhadů věda funguje.

Základem vědy je totiž pozorování, pečlivé zapisování toho, co bylo pozorováno a na tomto základě odhadování, co se bude dít dál. Tyto předpovědi mohou vědátoři prezentovat lidem, kteří pak rozhodují o záležitostech, jež se nás mohou týkat. Příkladem může být projekt kanál Funan Techo, jehož výstavba začala srpnu 2024.

Čemu vadí kanál?

Vodní cesta bude odhadem stát 1,7 mld. amerických dolarů (40,7 mld českých korun) a má propojit Phnom Penh, hlavní město Kambodži s Thajským zálivem. Má zkrátit klíčovou dopravní tepnu, která nyní závisí na řece Mekong tekoucí skrz Vietnam. Lodím tedy umožní vynechat velkou část cesty po Mekongu a dostat se rychleji k moři.

Podle Briana Eylera a jeho kolegů velestavba silně ovlivní dostupnost vody a zemědělskou produkci ve vietnamské deltě Mekongu. Místo množství malých kanálů a ramen má dojít vytvoření širokých kanálů a vysokých hrází, které sníží intenzitu záplav v období dešťů v Kambodži a Vietnamu.

A nejsou záplavy otrava?

Co nám ve střední Evropě může znít jako výhoda, je pro země v jihovýchodní Asii pohromou. Záplavy přináší úrodné bahno plné živin, bez kterých kytky rostou dost blbě. Jo, a kromě bahna neseného vodou taky záplavy přináší další důležitou surovinu. Vodu. A že jí hojně pěstovaná rýže potřebuje hodně!

Množství mokřadů, úzkých říčních ramen a zákoutí taky slouží jako ubytovny a hodinové hotely pro hromadu biočichů. Velká část ekonomiky regionu spoléhá na dostatek a biodiverzitu ryb a dalších vodních šmaků. Obojí tedy vážně ohrožuje živobytí masivního množství lidí.

Jak víme dopředu, že to bude polízanice?

Cassandra Normandin a její tým letos vydali studii, ve které sledovali dopady snižování množství vody Mekongu mezi lety 2000 a 2020. Za tu dobu došlo k šílenému poklesu množství vody 70 % a snížení doby zaplavení polí o 30-50 dní. Na vině je hlavně stavba přehrad. Dopad změny klimatu nebyl v porovnání se stavbou přehrad tak významný.

Kanál Funan Techo dost pravděpodobně představuje další rozšíření již pozorovaných problémů. Moc tomu nepomáhají kambodžské úřady, které si po vzoru čaroděje se špičatým kloboukem nechávají svá tajemství pro sebe.

Třeba jestli dopady na obyvatelstvo vůbec berou v potaz, detaily samotné stavby nebo jak bude kanál financován. Podle odhadů, mimo jiné i odhadů Briana Eylera bude stavba alespoň částečně financována Čínou, která tím v regionu upevní svůj vliv.

Třeba se vědátoři pletou!

Přes množství dostupných dat politici očividně nad vědátory mávli rukou, což může mít velmi nepříjemné důsledky. Můžeme jen doufat, že nová pozorování po výstavbě tohoto projektu ukážou, že se vědecké odhady spletly. I to je součástí vědy. Pokud se objeví nová pozorování, upraví se současná hypotéza. Jde tedy o soustavné zpřesňování toho, co víme.

Ale já bych v tomhle případě na možnost chyb v tolika vědeckých studiích sázel asi tolik, jako na schopnost barevných tarotových karet zjistit, jestli uspěju na zkoušce, aniž bych se na ni učil.

[Filip Šlapal]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org