Plíce, neasi. Zdroj: Pixabay

Zdroj obrázku:

Pixabay

Blíží se první nový lék na astma za posledních 50 let

TLDR: Monoklonální protilátka benralizumab se v klinické studii ukázala být účinnější než standardní léčba. Krom astmatických záchvatů má pomáhat i pacientům s CHOPN. Oznámení tuna.

Každému z nás zbývá jenom pět minut života – s každým dalším nádechem se to však odsouvá dále dopředu, a takhle to ideálně bude ještě dekády a dekády dál!

Jen máloco demonstruje význam pomoci při problémů s dechem jako tento fakt faktíček. A o to optimističtější je i úspěch nového testovaného léčiva pro astmatické záchvaty a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), které uspělo v zásadním klinickém testu!

U konce s dechem

Jmenuje se benralizumab a pomoct by potenciálně mohl stamilionů lidí na Zemi. Astmatem na světě v nějaké míře trpí více než 262 milionů lidí, přičemž zhoršit jej mohou různé alergeny z prostředí, ale také znečištěné ovzduší. U CHOPN je dat o rozšíření méně, ale rovněž se předpokládá, že jde o třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě – jeho původem je pak opět znečištění, ale také kouření.

Přestože podobné problémy trápí velký segment populace, v posledních dekádách výzkum na poli nových léků na tyto moribundy stagnoval. Existují sice steroidní léky, jako je prednisolon, které se obvykle předepisují ve snaze potlačit zánět v plicích a snížit pravděpodobnost záchvatu. Ale také mohou mít závažné vedlejší účinky a nejsou účinné pro všechny pacienty.

Monoklonální protilátka benralizumab je krom nového užitečného jazykolamu také potenciálním léčivem, které by mohlo steroidní léky odsunout na vedlejší kolej. Látka se podává v injekci a se již používá k léčbě některých nejtěžších případů astmatu, ale její použití speciálně k léčbě astmatických záchvatů bylo novým nápadem…

Metaplazie pohárkových buněk, hlenovitý materiál v bronchiálním lumen, zesílení epitelové bazální membrány, hyperplazie hladkého svalstva a těžký zánět s převahou eozinofilů. Zdroj: Yale Rosen/CC BY
Metaplazie pohárkových buněk, hlenovitý materiál v bronchiálním lumen, zesílení epitelové bazální membrány, hyperplazie hladkého svalstva a těžký zánět s převahou eozinofilů. Zdroj: Yale Rosen/CC BY

Nová vlna

V Londýně a Oxfordu léčivo koštovalo v rámci testu 158 účastníků, kteří byli rozděleni do tří skupin: první dostávala injekce benralizumabu a placebo tablety; druhá dostávala injekce placeba a současné standardní tablety prednisolonu po dobu pěti dnů; třetí pak dostávala jak novou injekci benralizumabu, tak standardní steroidní tablety.

Po 28 dnech se u pacientů, kteří dostávali benralizumab (se steroidy nebo bez nich), výrazně zlepšily příznaky jako kašel a dušnost. Po 90 dnech potřebovalo další lékařskou péči 74 % z těch, kteří dostávali pouze současnou standardní léčbu. Naopak ti, kteří užívali benralizumab, potřebovali méně návštěv u lékaře nebo v nemocnici a uváděli zlepšení kvality života.

Jak to šlape? Benralizumab pomáhá tím, že snižuje počet určitých bílých krvinek zvaných eozinofily. Ty mohou způsobovat otok a hlen v plicích, což ztěžuje dýchání. Benralizumab působí v zásadě tak, že říká úklidovému týmu těla, aby tyto eozinofily odstranil, což vede k pročištění dýchacích cest a snazšímu dýchání.

Zdroj: NIAID
Zdroj: NIAID

Pokrok, nikoliv zázrak

To samozřejmě neznamená, že jsme právě vyléčili astma. Vzhledem k imunosupresivnímu charakteru benralizumabu existuje také určité riziko zvýšené náchylnosti k infekcím – ačkoli údaje z klinických studií neprokázaly významné zvýšení výskytu infekcí u uživatelů. Jedním dechem (pun intended) je ale také nutno říct, že dosavadní testy probíhaly na relativně menším vzorku. Práce farmakologů tedy rozhodně nekončí.

Na druhou stranu, skutečnost, že benralizumab byl již používán dříve, také naznačuje, že by mohl být také blíže novému praktickému nasazení. Byť neslibuje absolutní eradikaci astmatu a CHOPN, může svým příjemcům významně zlepšit kvalitu života – a konečně budou mít k dispozici něco nového, po čem si skutečně mohou oddychnout!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.