TLDR: Mezinárodní vesmírná stanice by měla v roce 2030 shořet. Prozatím žádný její nástupce na orbitě není. Jací se však alespoň k říjnu 2024 plánují, a jaké jsou jejich šance?

Nevím jak vy, ale já sám jsem jako dítě devadesátek na plánech a následné stavbě ISS vyrostl! Obří mezinárodní projekt, symbol nové éry po konci studené války, v níž se lidstvo konečně chytí za ruce a začne budovat realitu jako ze Star Treku… nám bohužel za šest let má skončit. Co ho ale nahradí?

Jelikož jsem se v plánech, zrušeních, plánech v plánech a zrušeních zrušení již zcela ztratil, sesmolil jsem níže naprosto subjektivní přehled současných plánovaných-a-snad-aktuálních vizí na nástupce ISS.

Současné stanice (nejsou v seznamu)

ISS – alias Mezinárodní vesmírná stanice, která by měla někdy v průběhu roku 2030 odletět do Valhally, přičemž NASA se bude zaměřovat na návrat na Měsíc.

Tiangong – čínský „Mir“, který by na orbitě mohl pobývat i ve 30. letech a úspěšně narůstat, dost možná se ale Číňani zaměří na Měsíc taky.

Výjimka z pravidla plánovaných stanic (není v seznamu)

Gateway – plánovaný projekt lunární stanice níže také neřeším, protože nebude obíhat kolem Země, nýbrž kolem Měsíce. Takže nejde o skutečného nástupce ISS ve smyslu „stanice na naší orbitě“, ale spíše nástupce jako „nového velkého projektu“. Ale o tom jindy a jinde.

A nyní již skutečně k těm stanicím tady u nás, jak by měly snad startovat!

Stanice Axiom

Potenciální malý plánovaný modul, který by mohl začít (plán: 2026/2027) jako součást současné ISS. Celkově se takto na ISS mají přisát až 4 moduly – před jejím koncem se od ní však včas oddělí a budou moct jako transformer vytvořit novou, soukromou stanici!

Šance, že to celé zhruba vyjde, působí dobře –  moduly jsou malé, využití stávající ISS jim hraje do karet, výsledná stanice nebude tak velká jako ISS, celkově solidní šance, že to neskončí v koši!

PROSTOR: 666.8 m^3 (s takovým číslem to nemůže nevyjít!)

Orbital Reef

Taky komerční vesmírná stanice, za níž stojí zejména Blue Origin a Sierra Space. Současný plán je vyslat první modul v roce 2027. Orbital Reef je (stejně jako Axiom a Starlab) součástí iniciativy NASA zaměřené na přechod ke komerčním vesmírným stanicím. Trochu nevýhodou je, že stanice má za sebou spíše druholigová jména: Blue Origin, Boeing, Sierra Space… Nicméně nedávno prošla revizí NASA a prý je na dobré cestě.

Jestli tomu tak je, bych se ale už raději nevsázel.  I Orbital Reef bude modulární, ale jeho ambiciózní vize vypadají přece jenom o dost utopičtěji než v případě přízemnějšího Axiomu. Kterému navíc pomůže využití ISS na jejím konci.

Sierra bych přál hodně úspěch, Blue Origin se ale dost fláká a Boeing, inu, já ještě větší mušky. Furt za tím ale stojí hromada peněz, a ode dna se odráží nejlépe, takže stát se může ledasco!

PROSTOR: 830 m^3

Starlab

Z tria stanic NASA je Starlab asi největší potížista. Původně nafukovací stanice (s koncem Bigelow Aerospace jediná snažící se o nafukovací architekturu) přišla o důležitého partnera Lockheed Martin, opustila koncept nafukovacího modulu (nyní má pevný zevnějšek) a plánuje start až v roce 2028.

Do projektu sice naskočil Airbus namísto Lockheedu, budování se účastní i ESA, ztrátou nafukovací konstrukce se ale ze Starlab stal nejméně zajímavý projekt. Takže bych nebyl úplně šokován, kdyby investoři nakonec nalili prachy do jedné nebo druhé pokročilejší stanice výše.

PROSTOR: 450 m^3

Haven-1 + Haven-2

Dvojice stanic, které mají šanci překvapit! Haven-1 by měl odstartovat již příští rok jako jediný modul se SpaceX – stanice by se tal stala první komerční stanicí vůbec! Následovat ji v případě zájmu a úspěchu bude Haven-2, který by již byl multimodulární. Jeho první modul by se nahoru mohl podívat v roce 2028, do větších rozměrů by stanice však narostla teprve ve 30. letech.

Bharatiya Antariksha Station

Na chvostu plánů je pak indická stanice, jejíž základní modul by mohl odstartovat do konce této dekády, dokončen by pak mohlo přijít kolem poloviny dekády příští. Indie plánuje design podobný Tiangongu, oproti Číně ale zatím žádnou svou stanici (ani jednomodulovou) nebo pilotovaný dopravní prostředek sama nevypustila. Jakkoliv tak můžou Indové překvapit, a rozhodně mají značné ambice, úplně bych se nedivil posunu termínů dále dozadu a/nebo značnému zjednodušování návrhů či připojení k jiným projektům.

ROSS

ROSS neboli Russian Orbital Service Station (fakt to vychází i v ruštině: Rossiyskaya orbital’naya sluzhebnaya stantsiya) je nakonec plánovanou ruskou stanicí, jejíž první modul by mohl odstartovat v roce 2027. Rusko, které se v červenci 2022 rozhodlo odstoupit od programu ISS, se tak nebude podílet na komerčních nástupcích ISS výše, ale rádo by si postavilo stanici, která opět připomíná Mir či spíše Tiangong. Postup vstříc tomuto cíli probíhá, ale kvůli zhoršenému rozpočtu agentury Roskosmos jenom pomalu.

Uvážíme-li ovšem odklady, které vznikly u Nauky (původní plánovaný start: 2007; reálný start: 2021), posledního modulu ISS, působí existence ROSS ze všech zmíněných jako nejméně pravděpodobná. Situace se samozřejmě v budoucnu může všelijak změnit, alespoň momentálně působí reálněji, že se Rusko přičlení spíše k čínské stanici, jakkoliv momentálně je takový scénář jenom spekulací.

Tož tak. Takový je alespoň současný výhled, který může za rok či pět let vypadat zase dočista odlišně.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]