Sopka na Měsíci, neasik. Zdroj: MJ/vlastní

Zdroj obrázku:

Polaris & Krvinky – Týden ve vědě 9. až 15. září 2024

Zahřejte se během deštivého víkendu u (majoritně) pozitivního přehledu aktualit ze světa poznání! Připlouvají soukromí astronauti, vylepšené krvinky nebo třeba ještě relativně nedávnou bouřící sopky Měsíce!

37. týden ve vědě roku 2024! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
37. týden ve vědě roku 2024! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

První soukromý výstup do otevřeného kosmu proběhl na misi Polaris Dawn. Za letem stojí miliardář Jared Isaacman, který byl odpovědný i za letem Inspiration4 z roku 2021. Jeho nový let má trvat 5 dní a zajímat se bude o prototypování skafandrů a lékařských senzorů (plus to asi bude i zábava).

První nákaza ptačí chřipkou bez známého zvířecího původce. Ačkoliv potenciální pandemický kmen ptačí chřipky neznáme, existující očkování proti starším variantám H5N1, H7N9 a H9N2 nabízejí hned několik možných řešení vývoje nové látky.

Silikonový potah krvinek slibuje mezidruhovou transfuzi. Nanotechnologický postup s po mocí kyseliny křemičité dokáže potáhnout krvinky silikonovou vrstvou – a tak zabránit, aby je rozeznal imunitní systém jako cizince.

Sluneční plachetnice NASA konečně rozvinula plachty. Demonstrátor ACS3 vypuštěný v dubnu úspěšně rozvinul své reflexní plochy. Satelit není prvním testem sluneční plachetnice, ale zkouší systém o fous lehčí – a tak potenciálně i efektivnější.

Experimentální archeologie odhalila smrtící účinky bronzových zbraní. Zbraně z doby bronzové nebyly určeny pouze pro ceremoniální účely, ale byly i vysoce efektivní v boji.

Sopky na Měsíci byly aktivní ještě v době dinosaurů. Čínská sonda Chang’e 5 přinesla na Zemi důkazy o vulkanické aktivitě na Měsíci před 120 miliony lety, v době vlády dinosaurů ranné křídy.

Bottom

Deinokok je bakterií s unikátní schopností opravovat DNA. Bakterka Deinococcus radiodurans má zvláštní protein DdrC, který dokáže efektivně opravovat rozbitou DNA. Mohlo by to jednou napomoct přenést podobnou schopnost i do medicíny.

Temná hmota mohla napomoct vzniku supermasivních černých děr v raném vesmíru. Temná hmota mohla prodloužit ochlazování vodíku, což by mu umožnilo kondenzovat do velkých a hustých mračen, z nichž by přímo vznikaly černé díry.

Nová studie posouvá dobu domestikace koní. Tzv. kurganská hypotéza dosud předpokládala domestikaci koní v euroasijských stepích kolem roku 3500 př. n. l.. Zdá se však, že k ní došlo až kolem roku 2000 př. n. l..

Náš velký mozek je náchylnější ke stárnutí. Naše lidské mozky, zejména prefrontální kůra, jsou sice mimořádně rozvinuté, ale paradoxně také náchylné k poškození a degradaci při stárnutí.

Přelomový terahertzový čip otevírá dveře k budoucím 6G sítím. Čip vyvinutý týmem z University of Notre Dame umožňuje vysokorychlostní přenos dat s rychlostí 40 až 72 gigabitů za sekundu a může hrát klíčovou roli v budoucích 6G sítích očekávané kolem roku 2030.

Staří Skandinávci se možná plavili v kožených člunech. Kultura s jámovou keramikou mohla k mořeplavbě využívat kožené čluny tisíce let před érou Vikingů. Naznačuje to nález možných fragmentů i umění zobrazující lodě.

Bonusy

Jak (i)racionální je kvantový svět? CERN je tu s námi již 70 let – a na toto téma bude mít Pátečnickou přednášku 20.9. Jiří Dolejší z MatFyz! Sedli jsme s ním proto na kus řeči na téma částic, urychlovačů, popularizátorů a tak vůbec!

Co to byla kambrická exploze? Během kambrické exploze se vyvinuly první oči na světě, které umožnily prvním živočichům vidět své okolí a odstartovaly evoluční „závody ve zbrojení“, které dramaticky formovaly život na Zemi. A to byl jen počátek…

YouTube player

xxx tvv2024_37

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama