TLDR: Ačkoliv potenciální pandemický kmen ptačí chřipky neznáme, existující očkování proti starším variantám H5N1, H7N9 a H9N2 nabízejí hned několik možných řešení vývoje nové látky. Studie tuna.

Jistě se všichni shodneme, že mezi lety 2020 až 2022 jsme si kolektivně užili spoustu netradiční zábavy! Odhadem kolem 18 milionů lidí celosvětové si v tomto období však také užilo zábavu poslední – a s přibývajícím šířením ptačí chřipky, čerstvě i prvním případem bez známého zvířecího původce, mezi různými druhy savci proto narůstá riziko vzniku osudové mutace, která by mohla dovolit přenos tohoto viru mezi lidmi. A to logicky znamenalo taky riziko nové pandemie…

Naštěstí se ničeho není třeba obávat, v titulku jako z jara 2020 totiž mohu bohorovně oznámit, že možnosti vývoje očkování jsou proveditelný!

Ptačí chřipka nejen u ptáků

Aktuální šíření ptačí chřipky samozřejmě nemá ten pravý pandemický potenciál – a snad ani mít nebude. Ačkoliv virus ptačí chřipky v mnoha jeho mutacích již nakazil stovky lidí, až doposud vždy šlo o nákazu člověka od jiného zvířete. I nynější případ zatím nemá jenom „známého“ zvířecího původce. Pro tu pravdou Epidemii (TM) by musela vzniknout mutace, která dovoluje šíření mezi lidmi samotnými. Na tu doposud nedošlo. Čím více viru ale víří organismy, tím více mutací probíhá, tím častěji náhoda hraje šipky – a tím vyšší je šance, že se trefi do mutace podporující mezilidské šíření.

Navíc, u zhruba 900 lidí nakažených různými kmeny ptačí chřipky od roku 2003 do dneška panuje až 50 % smrtnost. Nová studie z dílny Flavia Faccina a Daniela Pereze z University of Georgia se proto zabývá sumarizací toho, jaké očkovací látky proti potenciálně pandemické ptačí chřipce mohly vzniknout, a jaké jsou možností jejich škálování pro masovou produkci.

Již nyní totiž máme v zásobě několik set tisíc očkovacích látek, které zbyly z minulých pokusů a obav o šíření ptačí chřipky. Jde však také o látky, které vznikly proti starším variantám viru, efektivita látek proti variantám novým je proto velkou neznámou. Navíc, a možná jste o tom také slyšeli, na světě žije víc než pár set tisíc lidí…

Co máme na „skladě“?

Faccin a Perez se vyčetli trio obecných typů očkování včetně toho, jaké dosavadní látky proti virům ptačí chřipky vznikly. V prvním ranku nabídka čítá inaktivované vakcíny, které se vyvíjejí s použitím mrtvých verzí viru, proti němuž mají chránit. V testech, včetně studie na myších s virem H5N1 (u lidí pak mnohokrát s jinými patogeny), se již ukázalo, že tyto vakcíny poskytují vysokou úroveň ochrany. U lidí se používaly mnohokrát dříve s jinými patogeny pandemické vakcíny H1N1. Nicméně, byť tyto vakcíny jsou také levné, vyvolávají omezenou imunitní reakci.

Dále existují tzv. živé oslabené vakcíny proti chřipce (LAIV), které používají slabou formu viru, aby tělo připravily na ochranu proti závažnějším formám. Tyto vakcíny obvykle již vytvářejí komplexnější imunitní odpověď a opět vědátoři zaznamenali slibné výsledky u H5N1 – včetně jedné studie na opicích. To z nich dělá potenciálně lepší očkování, navzdory obavám o jejich bezpečnost.

Nakonec se tým se zabýval také novějšími typy vakcín, včetně vakcín s částicemi podobnými virům (VLP), které se snaží (bezpečně) napodobit skutečné viry, a rovněž vakcín s mRNA, které využívají fragmenty mRNA k tomu, aby nasměrovaly buňky k produkci proteinů odpovídajících cílovému viru. Zejména ty poslední si jistě pamatujete z covidových let. I zde jsou první výsledky povzbudivé a již proběhly – v rámci chřipkových kmenů – i omezené zkoušky s lidmi. V přehledu látek tak mají výhodu v tom, že nebyly koštovány jenom zvířátky. 

Dočkáme se další zábavy?

Podobná katalogizace je samože na míle, kilometry i sáhy daleko od skutečného vývoje vakcíny jako takové. Jde však zároveň o nezbytný první krok, byť prozatím čistě krok zcela preventivní. Téma očkování proti ptačí chřipce nakonec nemusí být relevantní jenom pro lidi – i v mimolidském světě způsobuje virus velké ztráty, které třeba u domácí zvěře znamenají velmi konkrétní vyčíslení v penězoch…

Nic z toho ani neznamená, že by se nová látka začala testovat zítra – to jaksi ani nejde, protože nevíme, proti jakému kmenu by měla vznikat. Vědátoři ale sumírují, že možnosti jsou, a v případě nutnosti lze sáhnout po metodě, která by mohla nové očkování doručit v relativně krátkém čase! Dost možná tak krátkém, že z toho opět polovina populace bude mít mžitky před očima – a zaručí, že si i v možné další pandemii znovu užijeme spoustu zábavy!

[Ladislav Loukota, MK]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]