TLDR: Dvojice šachet v nejstarší pyramidě v Sakkáře mohla být součástí systému jednoduchého, leč efektivního výtahu využívajícího vodu. Oznámení tuna.

Kolem starověkého Egypta panuje stále mnoho neznámých, které povzbuzují polopravdy a nesmysly od tmářů. To ale neznamená, že neexistují objektivně velké otázky týkající se toho, jak hergot Egypťani mohli pohybovat masivními kamennými bloky.

Podle nedávné studie však mohli starověcí Egypťané využívat hydraulické výtahy k transportu stavebního materiálu – minimálně při stavbě méně známé Džoserovy pyramidy v Sakkáře, vůbec nejstarší z egyptských pyramid!

Detaily teze

Džoserova pyramida, postavená před neuvěřitelnými 4700 lety, je nejstarší ze slavných egyptských pyramid. Tato stupňovitá stavba v Sakkáře zůstává záhadou, ale profesor Xavier Landreau z francouzského Paleotechnického institutu přichází s novou teorií.

Studie naznačuje, že dvě šachty uvnitř pyramidy mohly sloužit jako součást hydraulického výtahového systému, který používal vodu k zvedání stavebních kamenů.Vědátoři tak soudí na základě stavby nitra pyramidy. Výzkumníci navrhují, že dvojice šachet uvnitř pyramidy mohla sloužit jako hydraulický systém pro zvedání kamenů pomocí vody.

Podle vědců mohla voda proudit do těchto šachet, kde by zvedala a spouštěla plovák, který přenášel kameny. Voda mohla být vedena 7 kilometry podzemního potrubí do centrální studny pod pyramidou – zde se v cyklech plnění a vypouštění zvedal plovák nesoucí nahoru pyramidové kameny, což umožnilo stavbu pyramidy zevnitř – tak trochu jako u vulkánu. Zjistili také, že systém zátek u základny šachet byl hydraulický mechanismus, nikoli sarkofág faraona Džosera.

Tento systém by mohl být klíčovým pro stavbu pyramidy, známé také jako Stupňová pyramida, postavené kolem roku 2680 př.n.l. jako pohřební komplex pro faraona třetí dynastie Džosera.

„Aha, pravda vyplouvá na povrch”

Idea hydraulického či jiného výtahu možná pro průměrného fanouška Hvězdné brány vypadá podezřele, ale není to úplně první podobný nápad tohoto druhu – jiný výtah využívající protizávaží je i vážně míněnou možností dopravy bloků slavné Cheopsovy pyramidy v rámci hypotézy vnitřní rampy.

Francouzští výzkumníci mají za to, že hydraulický systém v Sakkaře mohl být podporován nedalekou strukturou Gisr el-Mudir, která mohla fungovat jako kontrolní hráz pro zachycení vody. Pokud se teze dočká opory, mohlo by to hrát do karet i jiným vizím na jednoduché výtahy u dalších egyptských jehlanů…

Je ale nutno dodat pár poznámek. V první řadě: jedna teze jaro nedělá. Jelikož starověkých Egypťanů se na další informace už bohužel nezeptáme, bude není míč na straně egyptologů, kteří mohou najít podpůrné argumenty pro existenci hydrauliky v psaných pramenech anebo v konstrukčních prvcích jiných staveb. Slovíčko „možná” není v titulku jen tak pro srandu králíkům.

Mazaní Egypťani

Nesmíme podceňovat mazanost starověkých stavitelů. S pomocí pro nás primitivních nástrojů zvládali umně postavit plejádu obrovských staveb. Dokonce i pokud vám připadá, že pYrAmIdY pOsTaViLi uFonI, jak pak vznikly jiné gigantické chrámy v Egyptě, Řecku a jiných civilizacích před průmyslovou revolucí? Jak potom byly postaveny architektonicky neméně složité katedrály? Aha!

Máme dnes poměrně dobrou představu o tom, jak pyramidy či jiné obrovské stavby vznikaly – to ale neznamená, že je naše poznání absolutní. Naopak je stále možné, že objevíme více o tom, jaké důmyslné techniky lidé mohli využívat. Oproti tomu shodit jejich um na mimozemšťany… To poněkud zavání podceňováním našeho vlastního druhu, a jeho nezměrného umu!

Ani potenciální existence hydraulického výtahu navíc rozhodně neznamená, že se stavitelné při stavbě nezapotili. Podle studie mohl hydraulický systém doplňovat tradiční stavební metody, jako jsou rampy, zejména v obdobích s dostatkem vody. A pamatujte – páka umí divy, a Egypťani nebyli žádní dmnti, kterým ke stavbě důvtipných monumentů museli pomáhat Goa’uldi nebo jinaká fiktivní pakáž!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]