TLDR: Mírné zvýšení rizika je zřejmě reálné, ale jenom za velmi netypických podmínek – reálně mnohem vyšší riziko tane z nemyté zeleniny. Přehled tuna. 

Máte doma kočku? Tak máte potenciálně dvojnásobnou šanci vzniku mentálních poruch!

To se alespoň snaží tvrdit tým psychiatrů z Austrálie, kterému se dnes podíváme na zoubek… 

Kočičí nemoc?

Australští vědátoři nezkoumali téma sami, ale provedli tzv. metastudii. To znamená, že vzali 17 studií publikovaných během posledních 44 let v 11 různých zemí a provedli jejich analýzu.

A skutečně došli k závěru, že existuje korelace mezi obecně vlastnictvím kočky – hlavně v dětství – a zvýšenými šancemi na rozvoj poruch souvisejících se schizofrenií. To ale není celý příběh toxoplasmózy, dokončeme však nejprve australskou myšlenku. 

Vlastnictví kočky v dětství hlásilo 44,9 % pacientů s depresí a úzkostnými poruchami (první kontrolní skupina) a 24,4 % pacientů bez psychiatrické anamnézy (druhá kontrolní skupina) 

Výzkumníci se opírali například o studii, která uvádí jako příčinu vystavení parazitu zvanému Toxoplasma gondii, kterým se mimo jiné nachází právě i v kočičích výkalech. 

Toxoplasma může způsobit toxoplazmózu, infekční onemocnění, které zdravých jedinců často probíhá bez příznaků, ale může být nebezpečná pro osoby s oslabenou imunitou a těhotné ženy, u nichž může způsobit potrat či poškození plodu.

A některé studie naznačují, Toxoplasma gondii může být spojena se zvýšeným rizikem psychiatrických a neurologických poruch, jako je schizofrenie, bipolární porucha a zvýšené riziko sebevražedného chování. Je to tedy vyřešeno? 

Co chytneš v žitě

V první řadě platí klasikovo: korelace neznamená nutně kauzalitu. Popsané souvislosti tedy nejsou definitivně prokázány a vyžadují další výzkum. Navíc obecně po přezkoumání některých použitých studií se zjistilo, že jejich metodika nebyla úplně konzistentní, kvalita byla proměnlivá a nezohledňovaly spoustu dalších vlivů.

Takže tady to bude chtít určitě více kvalitních studií, založených na velkých, reprezentativních vzorcích, abychom těmto spojitostem lépe porozuměli. Vzhledem k tomu, že kočky samotné mohou předat nemoc jenom skrze své exkrementy, podmínky nákazy od koček jsou velmi atypické. Pokud zrovna ve volném čase nešňupete (použitý) kočkolit, zdá se být riziko nákazy minimální. 

S tím, jak často se mluví o spojení mezi toxoplasmózou a kočkami, navíc zapadávají jiné, nejspíše daleko rizikovější vektory nákazy. Toxoplasma je totiž parazit, který se vyskytuje také v syrovém a nedostatečně tepelně upraveném mase, nemytém ovoci a zelenině, kontaminované vodě, prachu i půdě. FDA jako možný způsob nákazy zmiňuje i používání kontaminovaných kuchyňských nástrojů, které mohly s výše uvedenými přijít do styku.

Podstatně vyšší nebezpečí než od kočičích výkalů tak tane spíše z potravinářské cesty. 

Ještě ke kočkám…

V souvislosti s košištami navíc platí ještě jedna proměnná – T. gondii hrozí nákazou především těm kočkám, které tráví nějaký čas venku. Kočky se tímto parazitem nakazí konzumací malých zvířat a/nebo syrového masa, které bylo infikováno. 

Jak přitom možná rovněž víte, kočky jsou sice tuze roztomilá stvoření, ale také jsou to pro své ekosystémy nebezpeční predátoři, kteří mohou narušovat citlivou rovnováhu v přírodě. De facto jde o celosvětový invazivní druh. Nejlepší obranou před již tak malým rizikem nákazy toxoplasmózou je tak nechat svou kočku žít jenom ve vaší domácnosti – pomůžete tím nejen sobě, ale i jí, stejně jako okolní přírodě. 

Zkrátka a dobře, vaše kočka velmi pravděpodobně nemůže za vaše psychický problémy. Za to můžou vždycky rodiče! Anebo váš/ vaše ex! #jk

[Sarah Tliliová, LL, LJP]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz