Metoda pěstování plodin s minimem vody může pomoct i nám. Perforování půdy malými důlky zvyšuje šanci, že se v nich zachytí dostatek vláhy i v suchých regionech. Jmenuje se to metoda zaï a nemusí jít navěky jenom o přístup ze suchých částí Afriky.
Fosilie prastarého stromu odhaluje unikátní prehistorický život rostlin. Vědátoři v Kanadě narazili vědci na dobře zachovalou fosilii rostliny Sanfordiacaulis z doby před více než 350 miliony let, která připomíná obrácenou záchodovou štětku. Od ostatních rostlin ji odlišoval její nedřevnatý zkroucený kmen, dosahující v průměru 16 centimetrů, a složitý spirálovitý vzor větvení.
Inovativní pokrm kombinuje laboratorně vypěstované maso s rýží. Při této metodě používají rýžová zrna jako lešení pro pěstování živočišných tkání, což zlepšuje trojrozměrné uspořádání a poskytuje jedinečný substrát pro růst buněk. Buňky hovězího svalu a tuku, potažené potravinářskými enzymy a rybí želatinou, jsou na rýži kultivovány po dobu 9 až 11 dní, což vede k získání produktu splňujícího bezpečnostní a zdravotní normy. Prozatím jde jen o výzkum, nakolik se ale podobné pokrmy uchytí v budoucnu, je velkou neznámou…
Čínští fyzici rekordně 10000krát zpomalili světlo. Fyzikové Čínské akademie věd vyvinuli pomocí tenkých vrstev křemíku metapovrch, který zpomaluje světlo. To by mohlo pomoct různým fotonickým čipům. Zpomalení světla není zase tak těžké, umí ho i voda. Čínské zpomalení je ale rekordní. Na rozdíl od běžných metod využívajících fotonické krystaly nebo chlazené kvantové plyny využili vědci elektromagneticky indukovanou průhlednost (EIT) ve 2D metapovrchu.
Genocidní střety mezi raně neolitickými populacemi objevené v Dánsku. Jak odhalila analýza DNA, v období raného neolitu, přibližně před 5 900 lety, vedl příchod prvních zemědělců do Dánska k masakru původních obyvatel. Během několika generací v důsledku střetu zmizela dosavadní populace lovců a sběračů. V rozporu s představou mírového přechodu k zemědělství (které naznačují studie z jiných regionů) se zdá, že na severu bylo setkání velmi krvavé.
Bottom
Projekt WaveFarm využívá nevyužitou energii oceánu. Zařízení WaveRoller pracuje částečně nebo zcela ponořené na moři, získává přitom energii z oceánského vlnobytí. Cílem projektu je přejít od testovacích prototypů k masové výrobě elektřiny a přispět tak k dosažení cíle EU, aby energie z oceánů do roku 2030 dodávala alespoň 1 GW instalovaného výkonu.
Brněnské zařízení může omezit chrápání a dušnost ve spánku. Přístroj neinvazivně stimuluje podjazykový nerv a uvolňuje horní cesty dýchací v oblasti hltanu. Prototyp v současné době prochází klinickými zkouškami. Pokud bude prototyp úspěšný, mohl by se do dvou let objevit v klinické praxi. Očekává se, že nabídne pohodlnější a nákladově efektivnější řešení ve srovnání se stávajícími způsoby léčby, jako jsou celoobličejové masky a invazivní stimulátory podjazykového nervu.
Ultrazvuková podprsenka chce zlepšit detekci rakoviny prsu. Podprsenka využívá pružnou ultrazvukovou vložku, která se přizpůsobuje tvaru prsu a poskytuje údaje v reálném čase. Technologie, která je v současné době připojena k ultrazvukovému přístroji, má za cíl nabízet každodenní sledování a potenciálně zachránit 12 milionů životů ročně. V nedávné ověřovací studii zařízení úspěšně detekovalo malé cysty, což zdůrazňuje jeho potenciál pro včasné odhalení rakoviny.
13letý chlapec vyléčen ze smrtelné rakoviny mozku. Chlapec Lucas z Belgie se stal prvním dítětem na světě, které se vyléčilo z gliomu mozkového kmene, vysoce agresivní formy rakoviny. Lucas, kterému byla diagnóza stanovena v šesti letech, byl v rámci studie BIOMEDE léčen lékem everolimus. Pozoruhodné je, že jeho nádor zcela zmizel, čímž popřel chmurné prognózy spojené s tímto typem rakoviny. Vědátoři nyní zkoumají Lucasův případ, aby zjistili, jaká vzácná mutace způsobila, že jeho nádor je na lék citlivý, což dává naději na budoucí léčbu dětí s podobným onemocněním.
Webbův teleskop pozoruje záhadnou galaxii, která se vymyká kosmickým normám. Pozorování odhalila starobylou a matoucí galaxii ZF-UDS-7329, která zpochybňuje konvenční chápání vesmíru. Galaxie, která se nachází ve vzdálenosti 11,5 miliardy světelných let, se zdá být neobvykle červená, neaktivní a na své stáří nečekaně hmotná. Zdá se, že hvězdy v ní vznikly přibližně před 13 miliardami let, což představuje záhadu, protože stávající teorie temné hmoty naznačují, že v tomto období nebylo pro takové galaxie dostatek materiálu.
STREAM TÝDNE: Pokec tentokrát nebyl, ale JaRon si zastreamoval ze svého labu. Konečně po roce slibování si JaRon půjčil techniku aby vyzkoušel laboratorní stream přímo od komory pro magnetronové naprašování s pomocí plasmatu. Tedy žádné čízipízy lehká vědy, ale skočíme do oboru MATERIÁLOVÉ VĚDY, který je opravdu na špici technologického posunu lidstva.
TÉMA TÝDNE: Jak vznikl symbol srdce? Nemáme páru. Existuje ale několik teorií inspirace u listů či u lidské anatomie. A je dost dobře možné, že pravdu má víc teorií najednou.
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz
Mohlo by vás dále zajímat:
Týden ve vědě 28. července až 3. srpna 2025 29. července 2025 Tento postupně doplňovaný článek odkazuje na recentní objevy, v plné verzi vyjde v neděli jako tradiční týden ve vědě. Pokus…
Amébověc & Bronzbroj – Týden ve vědě 21. až 27.… 21. července 2025 Prázdniny jsou skoro v polovině, věda si však odpočinek nevzala! Neseme novinky kolem rozvoje biočichů, žhavé trendy v oblékání zbrojí…
