Srdce, neasik. Zdroj: MJ/vlastní

Zdroj obrázku:

Jak vznikl symbol srdce?

TLDR: Nemáme páru. Existuje ale několik teorií inspirace u listů či u lidské anatomie. A je dost dobře možné, že pravdu má víc teorií najednou. Zdroj třeba tuna.

Srdce – když tohle napíšu, vybaví se vám ten děsivý orgán tepající krví ve vaší hrudi, anebo se vám spíše vybaví jednoduchý červený symbol ve tvaru < a 3 znaků? Tak vidíte! Ačkoliv je symbol srdce jednou z konstant naší společnosti (jde prý o nejčastěji používané emoji), faktem je, že (spoiler alert) přesně nevíme, kde se ve svém romantickém významu vlastně vzal. Sledování možných cest vzniku je ale odměnou samou o sobě!

Botanická teorie

Samotný ideogram s dvojitým vroubkováním a základnou ve tvaru písmene V existuje od nepaměti. To, co máme za symbol srdce, ale nemuselo nutně původně symbolizovat srdce.

Tyto tvary zdobily dekorativní umění již ve starověkých společnostech, přičemž jedním z prvních příkladů je přívěsek z civilizace v údolí Indu se srdcovým fíkovým listem. Právě odtud pochází jedna ze dvou hlavních linií možného původu symbolu srdce jako romantického symbolu.

Zlatý přívěsek ve tvaru srdce, Indie, 300-100 př. n. l.. Zdroj: Národní muzeum, Nové Dillí
Zlatý přívěsek ve tvaru srdce, Indie, 300-100 př. n. l.. Zdroj: Národní muzeum, Nové Dillí

Využití listů břečťanu, fíkovníku a leknínu v umění a heraldice se totiž mohlo postupně vyvinout jako zástupce pro vyjádření romantické lásky. Břečťan, který symbolizuje věrnost, možná přispěl k utváření moderního významu tvaru srdce. Existuje ale i druhá listová teorie.

Ta se točí kolem Kyrény, městského státu v severní Africe proslulého produkcí silfia. Tomuto obřímu fenyklu, jehož semenné lusky ve tvaru srdce byly otisknuty na jejich mincích, se přisuzovaly antikoncepční účinky, což ho spojovalo s motivy lásky.

Botanická teorie ale není jedinou možnou. Konkuruje jí totiž (moje oblíbenější) anatomická teorie!

Anatomická teorie

Ta tvrdí, že romantický význam symbolu mohl spočívat stylizovaném zobrazení lidské anatomie. Co přesně srdce zobrazuje, je vzhledem ke spekulativní povaze, inu, spekulací. Ale tvar naznačuje, že srdce by mohlo být spíše inspirováno obrysy prsou, hýždí nebo genitálií. Opět přitom platí, že identický symbol (ale bez přímo romantického významu) se používal i v antice.

Nutno zmínit, že asociace srdce jako orgánu s láskou, není moderní výmysl. Někteří filozofové považovali srdce za sídlo duše a citové epicentrum — to se zároveň shoduje s lékaři, jako byl Galén, popisujícími srdce jako tříkomorový orgán připomínající borovou šišku. Tím se mohly dělat první krůčky k symbolu srdce jako, eh, symbolu srdce.

Rukopis Roman de la poire, Francie, 1201-1300. Zdroj: Francouzská národní knihovna
Rukopis Roman de la poire, Francie, 1201-1300. Zdroj: Francouzská národní knihovna

Ať už byly inspirace jakékoliv, není jasné, kdo a kdy přesně udělal skok ze symbolu listů/anatomie/orgánu do symbolu orgánu s romantickým významem. Nejstarší známé vykreslení symbolu v tomto pojetí však sahá do 13. století…

Srdeční záležitost

Srdce jako symbol bylo totiž využito v rukopisu Roman de la poire vzniklém někdy v letech 1201 až 1300 během periody středověkého pojetí dvorské lásky. To bylo první využití, které se blížilo dnešnímu významu – ale ještě nejsme úplně rukou v rukávu.

K posunu od zobrazování srdce vzhůru nohama k jeho rozpoznatelné podobě došlo až v patnáctém století, a dalšímu šíření mohlo pomoci i to, že se nakonec stalo symbolem na hracích kartách. Samozřejmě, kde je karban, nemůže chybět katolická církev. Ta původ tvaru srdce často připisuje vidění svaté Markétě Marii Alacoque z roku 1673. Každopádně, když zjistila, že tento symbol se již používá, následná církevní vyobrazení tohoto vidění dále přispěla k jeho široké oblibě.

Zdroj: Kabam, vlastní
Zdroj: Kabam, vlastní

Další využití pro nejrůznější svátky zamilovaných nebo univerzální symbol v asi miliardě smajlíků je už mimo merit našeho historického cvičení. Budiž nám ale postupná proměna významu i možného původu připomínkou, že lidská společnost a její ikony jsou vrchovatě dynamickým systémem, v němž nic nemá neměnný význam – a u čehokoliv je problém najít jediný bod původu! Sami sebe umíme stále překvapovat – a to si, nakonec, také zaslouží svou porci lásky! ❤️

[Ladislav Loukota, ŠNL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama