Reálná paleo dieta byla pestřejší, nejedla se jen zvířata

TLDR: Nejen stopy kopytníků, ale i menších živočichů v lokalitě Zagros odhalil rozmanitější jídelníček pralidí. Jiné studie dokládají i existenci stravy rostlinné. Studie hír.

Náš druh smrdí na této planetě již zhruba 300 000 let, většina jeho dějin proto zůstává více či méně pod rouškou neznáma – a po většinu dějin se zřejmě choval dost jinak než dnes, kdy je svázán pouty civilizace. Mnohé tak napadlo, že bychom se měli v našem dnešním chování inspirovat těmito zvyky. Někdy to může být užitečná inspirace, jindy – jako v případě tzv. paleo diet – o něco méně.

Alespoň pokud se držíte moderního pojetí paleo diety (čti: maso konzumovaného s masem), a ne toho, co nám o dávné stravě říkají skutečné objevy.

Na kobylku jídelníčku

Ačkoliv nám lid paleolitu nezanechal svou stravu zapsanou v meníčkách dávných restaurantů, leccos lze vyčíst jak o lidských pozůstatků, tak i bordela nacházejícího se v okolí dávných sídlišť. Nový výzkum Senckenbergova centra pro evoluci člověka a paleoenvironmentální výzkum na univerzitě v Tübingenu na základě těchto objevů zpochybňuje tradiční názory na podobu dávných obědů…

Vědátoři čerpají své závěry na základě nálezů na lokalitě v íránském pohoří Zagros z doby před 81 000 až 45 000 lety. Stručně řečeno: zdá se, že minimálně místní domorodci měli nápadně rozmanitou stravu. Původně se přitom předpokládalo, že zdejší paleolidé svačili především zdejší kopytníky – analýza však odhalila pestřejší jídelníček, včetně želv, masožravců a potenciálně i ptáků.

Dosavadní nálezy z pohoří Zagros zahrnovaly především pozůstatky kopytníků. Nálezy z lokality Ghar-e Boof však tuto představu zpochybňují a odhalují jídelníček složený převážně řady jiných biočichů, kteří měli tu smůlu, že šli zrovna kolem lidských sídlišť. Tím však překvapení nekončí.

Hrobokopové při průzkumu lokality. Zdroj: TISARP
Hrobokopové při průzkumu lokality. Zdroj: TISARP

A co rostliny

Výzkumníci totiž identifikovali také zbytky želv, ptačích druhů a stopy masožravců, jako je liška obecná a snad i levhart. Známky lidského zpracování, včetně stop po řezání a opálení na želvích krunýřích, naznačují, že byly před konzumací opečeny.

Tato podoba paleo diety tedy stále hraje do karet především příznivcům masité stravy – je ale nutno připomenout, že doklady stravy rostlinné mají ve světě archeologie/paleontologie tvrdší kůrku. Na rozdíl od živočišných ostatků se nám totiž zbytky rostlin zachovávají podstatně hůře. Živočišné stopy jsou proto v nálezech zastoupeny zřejmě nerovnoměrně častěji vůči reálnému jídelníčku.

Jak moc Zargoští holdovali rostlinkám, nynější práce proto neřeší – její limitace sahají tolik ke zkoumání, jak velká byla zvířátka, které pralidé vdechovali. Inspirovat se však můžeme i jiných, starších prací, které rostlinné ostatky v okolích sídlišť skutečně nalezly.

Před třemi lety například studie na africké lokalitě staré 170 000 let přišla s objevem zuhelnatělých zbytky rostlin Hypoxis. Množství nalezených zuhelnatělých zbytků naznačilo, že pečená kořenová zelenina byla běžnou součástí jídelníčku. Jiná práce na lokalitě Zagrosu objevila náznaky používání drcených luštěnin jako běžné přísady do vařených rostlinných jídel. A až 780 000 let nazpět sahá objev naznačující konzumaci hroznů na území dnešního Izraele.

Šok pro tento den! Zdroj: Midjourney/vlastní
Šok pro tento den! Zdroj: Midjourney/vlastní

Co bylo k mání

Z nemnoha objevů se samože obtížně generalizuje, ale to je už žel Darwinovi úděl paleo/archeologie, že můžeme usuzovat jenom z toho, co hrobokopové odhalí v hlíně. Platí ale, že pralidé obecně jedli to, co bylo snadno k mání – a nebyli přehršle vybíraví, protože nebylo jasné, kdy si zase budou moct naprat nácka. Někdy to znamenalo živočišné produkty, jindy rostlinné, a jindy zase zástupce sousedovic kmene…

Tím nechci shazovat rozumnější nutriční části moderního pojetí „paleo diety“, tedy snahu o velkou míru nezpracovaných ingrediencí, zejména rostlin.  Pestrost je (nejen) ve stravě heslem prakticky všech obecných rad.

Přílišná inspirace ve velmi úzkém pojetí ale vždy smrdí určitým rizikem, už jen protože v době kamenné neexistovaly potravinové normy – a také z toho prostého důvodu, že i kdyby pralidé konzumovali božskou manu… K věčnému životu to ani v jejich případě bohužel nepřispělo!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama