CRISPR & Zima – Týden ve vědě 29. ledna až 4. února 2024

Teploty rostou, a poznání spolu s nimi! Dejte si nový týden ve vědě!

5. týden ve vědě roku 2024! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
5. týden ve vědě roku 2024! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Kvůli moru dnes máme zřejmě více autoimunitních nemocí. Evoluční tlak, který favorizoval geny zvyšující odolnost vůči moru, zároveň podle studie zvýšil i četnost genů podporujících později jiná onemocnění.

CRISPR dal vzniknout rajčatům, které potřebují méně vody. Zásah do genu ROP9 může vést k uzavření části průduchů rostliny a tak snížení spotřeby vody, aniž by to vedlo k redukci fotosyntézy a kvality výsledné plodiny.

OpenAI ruší vlastní zákaz spolupráce s armádou. Současný tahoun strojových učení zahájil spolupráci s americkou armádou na zkoumání aplikací pro prevenci sebevražd veteránů. Spolupráce nabízí nové obchodní vyhlídky a vyvolává otázky ohledně rozdílů v používání AI pro akademické a vojenské výzkumné projekty.

Neuralink implantoval poprvé svůj čip do člověka. Operace proběhla v neděli, pacientovi se daří dobře. Posouzení implantace 64 elektrovláken potrvá 6 let. V první fázi bude testováno, zda čip dovolí ovládat příjemci kurzor myši. Pokud se technologie osvědčí, mají přicházet další aplikace.

Vzniklo první „neprůstřelné” exobrnění určené pro policii. ExoM kombinuje funkce nákladního a ochranného brnění – obsahuje větší množství balistické ochrany, kterou díky exoskeletu z velké části přenáší na zemi. Nepředstavujte si ho jako chodící tank. Jeho balistická ochrana vydrží tři zásahy 7,62mm střelou a nabízí tak zvýšenou bezpečnost, nikoliv nepřemožitelnost. Co je neméně podstatné, jeho konstrukce je pasivní – nevyžaduje žádné motory ani baterie.

Periody chladného počasí korelují s pandemiemi starého Říma. Když je zima, daří se infekčním chorobám. Připomněly to dávné sedimenty s obrněnkami. Ty sloužily jako indikátory dávných podnebných podmínek. Ano, naznačuje to, že na teplejší Zemi může být méně infekčních nemocí. Zároveň ale ani tropy nejsou rejdiště zdraví a prospívají jiným typům chorob šířených například komáry. 

Bottom

Úhoří maso poprvé úspěšně kultivováno v laboratoři. Úhořů říčních ubývá, poptávka po nich však roste. Společnosti Forsea Foods se podařilo vypěstovat maso, které by to mohlo zvrátit. Společnost využila embryonální kmenové buňky říčních úhořů přímo s cílem vytvořit biomasu pro využití v japonské kuchyni. V budoucnu by metoda mohla být užita i na jiné ohrožené úhoře.

Vědátoři MIT hlásí pokrok 3D tisku tekutého kovu. Aditivní výrobní technika LMP dokáže rychle vyrobit velké hliníkové díly, jako jsou nohy stolů a rámy židlí, během pouhých několika minut. LMP (liquid metal printing) spočívá v nanášení roztaveného hliníku po předem určené dráze do lůžka z drobných skleněných kuliček, což vede k rychlému ztuhnutí do 3D struktury.

Popsány nové RNA mikroentity žijící v lidském těle. Ve střevech a ústní dutině byly objeveny doposud neznámé mikro„organismy”. Tyto obelisky, připomínající viroidy, rozšiřují naše chápání fungování živých organismů. Na rozdíl od viroidů, které se vyskytují u rostlin, se obelisky objevují v různých oblastech lidského těla a tvoří fylogenetickou skupinu odlišnou od známých entit. Přibližně 7 % bakterií střevního mikrobiomu a polovina bakterií ústní dutiny obsahuje obelisky.

Česká práce popsala nejstarší evropskou kočkovitou šelmu. Paleontologové česko-francouzského týmu z čelisti zrekonstruovali podobu živočicha starého 33 až 34 milionů let. Unikátní nález nově popsaného druhu Fejfarictis valecensis popsal podobu šelmy vážící asi 10 kilogramů. Šelma z Valče je důležitým dílem skládačky při luštění starodávné evropské fauny.

Periody chladného počasí korelují s pandemiemi starého Říma. Když je zima, daří se infekčním chorobám. Připomněly to dávné sedimenty s obrněnkami. Ty sloužily jako indikátory dávných podnebných podmínek. Ano, naznačuje to, že na teplejší Zemi může být méně infekčních nemocí. Zároveň ale ani tropy nejsou rejdiště zdraví a prospívají jiným typům chorob šířených například komáry. 

Rakoviny přibývá, varuje WHO. Zejména v chudších zemích se s prodlužováním života zvyšuje i riziko rozvoje nádorových onemocnění. Do roku 2050 hrozí v průměru nárůst o 77 %.

Téma a pokec

TÉMA TÝDNE: Kdo vynalezl záchod? Nejstarší záchody s odvodem odpadu a dokonce často i splachováním sahají až do doby bronzové. Přesto ty naše musely „znovuvzniknout“ až v 18. a 19 .století – a rozšířily se u nás výrazněji teprve ve století 20.

POKEC TÝDNE: O virech, lidech a mimozemšťanech s Ondrou Lenzem. V novém díle Vědátorů na pivu hodíme řeč o všem, co umějí viry – tentokrát s virologem & genetikem Ondou Lenzem z Biologického centra AV ČR!

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom tradičního týdne ve vědě s JaRonem a Ladislavem také rozhovor s Ondrou Lenzem (viz výš), rovněž novinky ledovém muži Ötzim, lunárním modulu SLIM (viz níž) & detekci gravitačních vln. Závěrem jsme si rovněž v tématu shrnuli nejnovější informace o válce… šimpanzů!

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama