TLDR: Přidání trochy vody před mletím kávových zrn snižuje akumulaci materiálu vlivem statické elektřiny – a tak snižuje i množství odpadu, i zvyšuje chuť z následné kávy. Studie tuna.

Chlast je pro děti, dospělí pijou kávu! A pokud si nad její kvalitou echt potrpíte, možná vás bude zajímat nedávný objev vědátorů z Oregonské univerzity, podle kterých může malé množství vody přidané do kávových zrn před jejich pomletím zlepšit chuť finálního opojného moku!

Voda mění kávu?

Objev učinil tým pod bičem Christophera Hendona, chemika zabývajícího se materiály. Ten vyšel ze skutečnosti, že při mletí kávových zrn vzniká statická elektřina, která způsobuje ulpívání částic na mlýnku a jejich shlukování. Hendona zajímalo, zdali lze toto shlukování redukovat – ale zároveň se ukázalo, že stejný proces může také vyšroubovat požitek z kávy.

Obecně platí, že obsah vlhkosti v kávových zrnech určuje množství statické elektřiny vznikající při mletí. Nižší vlhkost, jak ji známe uvnitř mlínků většiny z nás, zvyšuje statický náboj, což vede k větší akumulaci materiálu.

Avšak vyšší vlhkost (daná přidáním vody k zrnům) snižuje statický náboj, což vede k menšímu nepořádku a konzistentnější výrobě espressa. Pokapání zrnek před mletím tak se ve skutečnosti kávomil dosáhne intenzivnějšího a konzistentnějšího espressa – menší množství akumulace totiž zároveň znamená také zvýšení koncentrace aromatických látek o 10 až 15 % bez přidání další suché kávové hmoty! Jinými slovy: z méně je (chuťově) více!

Platí to ale pro všechny typy kávy?

Od vulkánů k espressu

Studie byla výsledkem spolupráce jak vědátorů materiálových, tak i vulkanologů, kteří studují podobné procesy vzniku statické elektřiny vlivem tření během sopečných erupcí. Stejně jako u sopek obsah vody, barva zrn a velikost částic ovlivňují množství statické elektřiny vznikající uvnitř mračna prachu – jenom v tomto případě nikoliv mračnu nad chřtánem sopky, ale uvnitř nádoby na mletí.

Tmavší pražená zrna tak měla tendenci produkovat více celkového náboje díky své sušší povaze, zatímco světlejší pražená zrna generovala méně náboje, který byl spíše kladný. Mletí kávových zrn s vodou navíc vedlo k delší době extrakce a silnějšímu náboji, což zlepšilo konzistenci espressa.

Vědátoři se sice zaměřili na espresso, protože chtěli před kávomily působit správně posh – ale domnívají se taky, že tyto výhody by se mohly rozšířit na různé metody přípravy kávy s výjimkou těch, jako je french press, kde by se ponoření kávy do vody neprojevilo jako významný přínos mletí s přídavkem vody.

Pokud tedy holdujete českému Turkovi, zřejmě můžete dnešní informaci ignorovat i z jiného důvodu, než že je vám chuť kávy vcelku buřt.

Na kafe s rozumem

Objev ale nakonec není významný jenom pro ty z nás, které už neprobudí obyčejná Jihlavanka (jakkoliv voní hezky!), nýbrž si potřebují šroubovat dávky stále luxusnějšími kofeinové drijáky. Využití vyšší vlhkosti při mletí by mohlo totiž snížit množství používané hmoty kávových zrnek…

Pokud pro „X chuti kávy“ dnes potřebujete o 10 až 15 % více materiálu, než kolik je třeba v případě mokrých zrn, pak můžete aplikací metody ušetřit materiál. Lidi chlastající kávu tak mohou ke svému černému moku přistupovat i s fištrónem hodným dospěláků!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz