Dějiny kávy, čaje i čokolády byly temné a plné hrůz

Zašli jste si takhle v neděli někam na kafčo – nebo, jste-li z venkova, dali Turka na zahradě? Pak si užíváte jednoho z největších & nejbrutálnějších vyplodů novověké civilizace! Zdroje tuna, tuna a tuna.

Nedělní pokušení (nebo kteréhokoliv jiného dne)

Nemusíte být zrovna génius, abyste věděli, že čaj, kafe i čokoláda jsou tropické plody. Ačkoliv však jejich původ není nijakým tajemstvím, ani nejde o nový objev, je rozhodně užitečné si oživit, jak jsme k těmhle komoditám přišli. Letos na to upozornil festival Academia Film Olomouc s dokumentem Čaj, kávu nebo čokošku, jeho zavěry je ale užitečné poslat dále i tímto článkem.

Tak třeba ten čaj. Původně pochází až z Číny, kde se začal pít 3500 let nazpět v provincii Jün-nan. Mýtické kořeny čaje mluví o tom, že čaj objevil boží imperátor Šen-nung poté, co pil převařenou vodu, co které mu napadalo NĚJAKÉ LISTÍ, ale asi můžeme říct, že to zní trochu jako všechny vynálezy Kim Čong-una.

Nejspíše je čaj klasickým objevem „zespodu“, na který došlo v Číně díky místní plodině Camellia sinensis, která prostě roste na rozhraní Číny, Tibetu, Burmy a Indie.

Mimo Čínu se čaj dostal díky portugalským mnichům a lebabonským obchodníkům někdy v 16. století. Indie, kterou si s čajem množná asociujete také, se do produkce čaje zapojila až v 16. století (!) vlivem britských kolonialistických snah. Podobně jako koření, které také motivovalo cestu do Ameriky (resp. hledání západní trasy cesty do Indie) tak byl i nevinný čaj jednou z významných komodit, které poháněly zápolení impérií!

A nejinak tomu bylo i v dalších dvou surovinách.

Historická čajová plantáž v Číně. Zdroj: Wikipedia/CC BY/Wellcome Gallery

Káva plná katastrof

Kafe dorazilo o něco později než čaj, alespoň tedy budeme-li za místo zušlechtění komodity brát původní lokaci, nikoliv České země.

Objevují se sice zkazky o tom, že islámští učenci objevili benefity kávových plodů při cestách Afrikou již dříve, na „nám známou“ konzumaci kávy ale dochází až od 15. století poté, co muslimský obchodník Sufi Imam Muhammad Ibn Said Al Dhabhani začal do Jemenu dovážet zboží z Etiopie – jehož součástí byl i nový, žhavý „vynález“ ze zdejších končin.

Káva se velmi rychle rozšířila v islámském světě, do světa křesťanského se ale dostává přes muslimské otroky, které zajali rytíři Maltézského řádu v 16. století po tureckém obléhání Malty.

Ještě významnější je ale nejspíše obléhání Vídně (taktéž Turky, neasi) o století později, po němž se otevírá první vídeňská kavárna

Dnes je přitom káva skloňována opět jako potenciálně riziková plodina. Panuje totiž nejistota, nakolik se podaří během klimatických změn udržet její produkci na současné obří poptávce. Ale vlastně úplně totéž platí i proto tu čokoládu, respektive její hlavní ingredienci: kakao!

Soubor:Siege of Vienna in 1529 – stemming the Islamic inperialist tide.jpg  – Wikipedie
Vídeň sice trpěla jako kůň, ale výměnou za to získala kávu! Zdroj: Frans Geffels/CC BY

Kakao namísto zlata

Kakao je pak plodem druhé polokoule, přesněji střední Ameriky. Fermentované nápoje z kakaa se datují do 5. století př. n. l., dané nápoje přitom platily za luxusní komoditu, z níž se připravovaly ovšem jenom hořké (!) nápoje.

Také Aztékové měli kolem vzniku kakaa svůj mytologický příběh, tentokrát, že jde o dar boha Quetzalcoatla. Kakaové bobule se ovšem u Aztéků postupně staly synonymem bohatství, a tak se přirozeně proměnily i v hlavní platidlo! Zatímco v našich končinách se platilo zlatem či jinými kovy (jako jakousi všeobecně přijatou normou), v Americe chyběly domestikovaná tažná zvířata – a tak bylo při obchodování na delší vzdálenosti nutné sebou tahat něco, co unesete…

Třeba kakaové boby.

Co u nás bylo zlato, tady bylo kakao – které je tedy dnes rovněž hlavní ingrediencí čokolády. Jsou zdokumentovány i případy padělání kakaových bobů či inflace/deflace hodnoty vlivem změn v produkci plantáží, zkrátka vše, co se pojí s běžnou měnou.

Vidle do toho hodil až příjezd Evropanů, rozkol Aztéců a příchod evropských norem placení. Skutečnost, že až 90 % předkolumbovské populace původních obyvatel Ameriky vymřelo vlivem epidemií Evropany donesených chorob, také nepomohla.

Kakao dnes zjevně už není platidlem (tedy krom čokoládových penízků na vánočním stromku), ale zato se rozšířilo do zbytku světa. Mimochodem, čokoláda není sladká kvůli kakaovému prášku, ale vlivem přísad a delší přípravy.

Kakaové plantáže Mayů
Dva roky nazpět se objevila krásná práce zkoumající právě pletichy Mayů s kakaovými boby… Zdroj: Joanne P. Baron

Perspektiva budoucnosti

Tohle všechno jsou samy o sobě fascinující příběhy všech tří pochutin, ale rovněž se jimi jako červená nit táhne také ještě jedno téma – kolem historie čaje, kávy i čokolády jakožto významných a v některých ohledech skoro až strategických surovin se váže také poměrně dost lidského utrpení!

Otroci, válčení, kolonialismus, padělání, a ještě nějaké to válčení navíc! Nepíšu to sem, abyste se cítili provinile, ale abyste svou dnešní porci luxusu o to víc vychutnali

Navíc jsou tyhle dějiny poměrně užitečné pro řadu debat kolem jiných nejrůznějších věcí, které jsou pro změnu kontroverzní dnes – od „klasických“ drog po bitcoiny.

Je totiž pozoruhodné, že to, co dnes můžeme chápat jenom jako sladkou odpolední odměnu, kdysi plnilo roli věcí, které si dnes spojujeme s mafií, finančnictvím nebo rovnou válčením.

Kdo ví, co si stran těch dnešních kontroverzních látek/vynálezů za pár staletí budou spojovat budoucí čtenáři.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama