TLDR: Mají 8 000 let a dokazují, že i lovci-sběrači na konci doby kamenné směřovali vstříc sofistikovanější struktuře společnosti. Studie tuna.

Vznik a vývoj lidské civilizace je složitý jak ruská ponorka – a stejně jako ona, i civilizace šly občas ke dnu. To, proč vznikají (a občas i zanikají) společnosti, je stále předmětem usilovného bádání. Pohled některých na dualitu prvních společností – tedy staré lovce-sběrače žijící „přirozeně“ vs. nové zemědělce podmaňující si přírodu – je ale nabourávána objevy relativně sofistikovaných staveb, za které mohli ještě ti první, nikoliv již ti druzí.

Nejnověji v případě prehistorických sibiřských pevností, které mají na tachometru najeto bratru 8 000 let!

Lovci malamutů

Spoiler Alert: objev opevněných pravěkých sídlišť ukazuje, že složité, trvalé struktury a komplikované společenské systémy se neobjevily až s nástupem zemědělství – ale zapouštěly kořeny zřejmě již na konci epochy lovců-sběračů.

Výsledky výzkumu, který vedli hrobokopové ze Svobodné univerzity v Berlíně, totiž odhalily existenci opevněných sídlišť na území Sibiře. Jedno, pojmenované jako Amnya, je vůbec nejsevernější hradiště doby kamenné v Eurasii!

Terénní práce týmu vedeného profesorem Hennym Piezonkou a Dr. Natalií Chairkinou v roce 2019 odkryly pozoruhodné poznatky o životním stylu a obranné architektuře sibiřských lovců-sběračů před 8 000 lety.

Podrobný archeologický výzkum, radiokarbonové datování a paleobotanické zkoumání v Amnyi odhalily sofistikovanou společnost prosperující v prostředí tajgy. Tito dávní obyvatelé se spoléhali na rybolov, lov losů a sobů a vyráběli složitě zdobenou keramiku, v níž uchovávali přebytky potravin, především rybí tuk a maso.

Sofistikovanější pralidé

Nojo, ale mnozí měli doposud za to, že trvalé stavby budovali až zemědělci, kteří museli žít na jediném místě – a oproti tomu lovci-sběrači pro něco podobného při svém potulném způsobu života neměli mnoho užitku. Ale chyba lávky…

Přítomnost přibližně 10 opevněných lokalit z doby kamenné s jámovými domy, hliněnými valy a dřevěnými palisádami dokládá vyspělé architektonické a obranné dovednosti. To zpochybňuje přesvědčení, že pouze zemědělské společnosti rozvíjely trvalá sídla s obrannými strukturami, a mění naše chápání složitosti společnosti.

To samozřejmě není jediný náznak, že lidské stavitelské choutky nešly automaticky ruku v ruce s našimi zemědělskými choutkami. Asi pomilionté musím v tomto ohledu zmínit tradiční anatolijské (turecké) Gobekli Tepe, čili „něco jako Stonehenge, ale dvakrát starší”. Tato a podobné stavby z konce doby kamenné ukazují, že již lovci-sběrači mnohdy museli něco staticky bránit před nenechavými sousedy, popřípadě se někde (minimálně čas od času) pravidelně shlukovali.

Podobně i opevněná sídliště, strategicky umístěná v blízkosti řek oplývajících zdroji, možná sloužila jako kontrolní body pro místa rybolovu. To naznačuje konkurenci a konflikty mezi komunitami lovců a sběračů! Jinými slovy: lidé si rádi brali, co nebylo jejich, již dříve, než vznikla tzv. civilizace.

Lidská přirozenost

Z doby kamenné je dnes známo přibližně 10 opevněných lokalit s jámovými domy, obklopených hliněnými valy a dřevěnými palisádami – to zase svědčí o vyspělých architektonických a obranných schopnostech.

Nový sibiřský nález nakonec podtrhuje roli místního prostředí při utváření trajektorií lidských společností. Především ale ukazuje, že ačkoliv ke komplexním společenským strukturám po celém světě vedly rozmanité cesty, postupně se zvyšující komplexnost lidských společností měla obecně (obecně!) nejspíše lineárnější povahu…

Vytvoření civilizace tak vyplývá jako cosi, co je pro člověka – díky jeho inteligenci & kolektivnímu způsobu života – vlastně zcela přirozeným vývojem. A možná i díky tomu se civilizace navzdory svým pádům nakonec vždy zvedla ze dna zapomnění, a vydala se znovu do souboje s osudem!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz