Stavitelé nejstarší svatyně na světě skvěle rozuměli geometrii, říká nová analýza

TLDR: Göbekli Tepe, asi nejstarší svatyně na světě, stále fascinuje. Izraelští archeologové teď přichází s analýzou, která říká, že části lokality byly stavěny dle přesného geometrického plánu. Studie byla publikována zde.

Lokalita takřka k neuvěření

Göbekli Tepe je archeologická lokalita v jižním Turecku, která už od svého objevu v 90. letech nepřestává fascinovat. Komplex bývá označován za nejstarší svatyni světa, přičemž jeho stavitelé žili pravděpodobně ještě jako lovci a sběrači. Zatím je prozkoumáno jen asi 5 % celé plochy, a existuje snaha na místě dále nekopat, aby zbytek zůstal zakonzervován pro příští generace archeologů. I z toho co víme je ale zřejmé, že jde o naprosto jedinečnou (pre)historickou památku.

Datována je do doby předkeramického neolitu, tedy do časů, kdy pomalu – velmi pomalu – končila starší doba kamenná a lidé v některých lokalitách začínali adoptovat různé změny životního stylu, což byl proces označovaný nepřesně jako „neolitická revoluce“. Nejstarší stavební fáze se datuje asi do doby 9. tisíciletí př. n. l., někdy před 8000 lety byl ale komplex opuštěn a pravděpodobně cíleně zasypán. Všechna data jsou ale ještě předběžná, neboť se odhaduje, že vykopáno je jen 5 % z celého komplexu – zbytek se nechává cíleně nedotčený pro budoucí generace archeologů s jejich předpokládanou modernější technikou.

Jeden z pilířů okruhu C (Zdroj: commons.wikimedia.com/public domain)

Už podle starších zjištění je Göbekli Tepe naprostým zjevením. Jeho konstrukce sestává z okruhů o průměru 10-30 metrů. Okruhy jsou tvořeny velmi pečlivě opracovanými vápencovými pilíři ve tvaru T, o výšce 3-6 metrů. Pilíře jsou zdobené reliéfy zvířat a abstraktních symbolů, přičemž některé váží až 20 tun, v jednom případě dokonce 50. Odhaduje se, že pro jejich dopravu a usazení mohla být potřeba práce až 500 lidí. Vše doplňují kamenné stěny, uvažuje se, že okruhy byly možná zastřešeny.

Tenhle neuvěřitelný objem práce vznikal v době, kdy nebyla známá metalurgie, písmo a dokonce ani kolo. Do toho navíc přišli izraelští archeologové s novou analýzou, která tvrdí, že celý komplex vznikal podle sofistikovaného geometrického plánu.

Odkrytá část lokality (Zdroj: Göbekli Tepe Project)

Kouzlo trojúhelníků

Novou studii archeologického týmu z univerzity v Tel Avivu pod vedením Avi Gophera a Gila Haklaye otiskl před nedávnem Cambridge Archaeological Journal. Archeologátoři se tentokrát lokalitě nevěnovali lopatami a motyčkami, ale počítači, skenery, fotoaparáty, algoritmy a karbonizovanými koksohydráty. Dobře, to poslední ne.

Díky počítačovým programům provedli prostorové analýzy architektury a celkové struktury zatím odhalených částí lokality. Dospěli přitom k závěru, že komplex není tvořen soustavou nezávislých objektů, ale že je – minimálně v některých částech – budován na základě jednotného plánu. Vzhledem k rozsahu svatyně se předpokládalo, že mohla spíše vznikat postupně. Tedy že jednotlivé kamenné okruhy na sebe sice reagovaly, ale když byl budován první z nich, ještě nebylo jasné, že vyrostou další. To proto, že míra potřebné práce musela být už tak nesmírná.

Počítačové algoritmy ale chápou plán Göbekli Tepe jasně: obsahuje v sobě cílené geometrické struktury. Nejlépe je to vidět na vzájemném postavení okruhů B, C a D – ty těsně sousedí a podle současné ho stavu poznání jsou jakýmsi srdcem celé lokality. Pokud se ovšem do půdorysu načrtne spojnice jejich středů, tak zjistíme, že tvoří takřka perfektní rovnostranný trojúhelník.

Hledání tajemných linií a trojúhelníků v krajině sice trochu zavání dänikenovštinou, obzvlášť když jakékoliv tři body vytvoří trojúhelník. Jak ale sám spoluautor Gil Haklay řekl listu Haaretz: „To jsem opravdu nečekal.“ Algoritmus totiž analyzoval obrazec dle přesných středů okruhů – a jelikož je každý z nich trochu jiného tvaru a průměru, je prý tedy podle autorů velmi nepravděpodobné, aby symetrický tvar rovnostranného trojúhelníku vyšel náhodou.

Analýza prostoru okruhů B. C a D s uspořádáním dle rovnostranného trojúhelníku (Zdroj: Gil Haklay/AFTAU)

We have a plan!

Buď tedy byly mnohem větší části komplexu stavěny současně, nebo se dopředu rozvržený plán dařilo držet po mnoho a mnoho let, kdy byla ta která soustava okruhů budována. Pokud by stavba probíhala mnohem rychleji, než se soudilo, bylo by potřeba znásobit hrubé odhady počtu lidí, kteří na takové stavbě mohli pracovat.

Zopakujme, co bylo řečeno na začátku: jsme v době před vynálezem písma, metalurgie, v podstatě neexistuje starší známá kamenná architektura. Chceme-li být trochu patetičtí, jsme tisíce a tisíce let před stavbou pyramid nebo Stonehenge. Výstavba svatyně by byla ohromující i bez nových analýz.

Pokud ale mají izraelští vědci pravdu, je potřeba se zamyslet nad zažitými představami o možnostech lovců a sběračů raného neolitu. Samozřejmě, sami autoři jsou si vědomi toho, že z celého komplexu známe pořád jen malý úsek. Možná, že v budoucnu se všechny naše hypotézy a interpretace ohledně lokality postaví na hlavu.

Nevíme, jak byla strukturovaná společnost stavitelů svatyně – jak byla rovnostářská, zda se v ní už vydělila nějaká „vládnoucí“ vrstva a podobně. Tradičně se totiž taková sociální stratifikace očekávala u zemědělských kultur o něco pozdější doby. Navíc, ať trochu zpochybníme výrok citovaný níže, je s interpretací rovnosti u paleolitických společenství vždycky kříž.

Jinak se ale Avi Gopher pro Haaretz hezky rozpovídal skoro až literárně a dobře shrnul, proč musí být Göbekli Tepe jedním z ústřední bodů hádanky zvané neolitizace: „Tady to všechno začíná. Rovnost společenstev lovců a sběračů se snižuje a roste nerovnost. Někdo musel tu show vést. Nevím, jestli to byli šamani nebo jiní vůdci, ale tohle postavila společnost, která má „architekta“ a někoho, kdo dokáže takový projekt iniciovat a má dost moci, aby ho dotáhnul do konce.“

[Petr Zajíček]


Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama