Něco starého končí, něco nového začíná – poznejte ve 4. týdnu tohoto roku, kdo si ve vědě vylosoval smolíčka, a kdo naopak esuje!

Marťanský vrtulníček Ingenuity dokončil svou misi. Vlivem poškození listu rotoru po 72 letech ukončila NASA provoz prvního marsovského vrtulníčku, jehož mise dalece překonala očekávání – celkem fungoval skoro 3 roky a bude inspirací pro další létající motorové sondy.
Zdokonalena metoda produkce syntetických pavoučích vláken. Využití mikrofluidiky při konstrukci ”snovací bradavky na čipu„ umožnilo lépe poznat procesy vznikání pavoučího vlákna – to by mohlo přinést levnější metodu jeho masové produkce někdy v budoucnu.
Na Sibiři objeveny dosud nejstarší známé pevnosti. Mají 8 000 let a dokazují, že i lovci-sběrači na konci doby kamenné směřovali vstříc sofistikovanější struktuře společnosti. Mimo jiné opět připomínají, že předěl paleolitu a neolitu nebyl nárazovou revolucí, nýbrž spíše pozvolnou evolucí.
Nanoroboti pohánění močovinou redukovali nádor o 90 % (u myšáků). Nepředstavujte si malé Terminátory – mašinky se skládají z porézní koule z oxidu křemičitého, proteinu ureáza reagujícího s močovinou, a radioaktivního jódu k léčbě nádoru. Není to zázračná redukce všech nádorů všude – k redukci nádoru ale stačila jedna dávka léčiva. Tradiční radioterapie přitom téhož dovede dosáhnout za 6 až 14 hospitalizací. Využití nanotechnologie v léčbě by tak mohlo i snížit náklady na léčbu.
Podle pozorování Webba se velmi rané galaxie podobají housenkám. I když jiné, mladší galaxie byly vyspělejší, než se čekalo, Webb konečně prokoukl i dále k počátku vesmíru – a objevil i galaxie nedospělé. Studie naznačuje, že raná Mléčná dráha pravděpodobně připomínala „housenku“ a byla výrazně menší než její současná velikost. Důvody housenkovitého tvaru zůstávají záhadou, přičemž jedna z hypotéz zahrnuje vliv vláken temné hmoty v raném vesmíru. Každopádně to z jejich pozorování vypadá, že ne všechny mladé galaxie byly „předčasně vyspělé“!
Proveden pokusný přenos embrya nosorožce. Dobře zatím nedopadl. Vědátoři týmu BioRescue provedl poprvé úspěšně přenesl embryo nosorožce do samice. Náhradní matka zemřela na infekci, ale pokus je na dobré cestě. Cílem projektu je zachránit kriticky ohroženého nosorožce bílého severního. Odborníci se domnívají, že první mládě severního bílého nosorožce by se touto metodou mohlo narodit za dva až tři roky.
Bottom
Úmrtí způsobená plísněmi se za deset let zdvojnásobila. Hlavní podíl na tom mají souběžné infekce. Pokroky v medicíně sice zvyšují šance třeba díky transplantacím orgánům, ale to podle výzkumníků oslabuje imunitu a zvyšuje náchylnost k infekcím. K problému nicméně přispívají moderní léčebné postupy, nedostatek rychlé diagnostiky a rostoucí rezistence hub vůči lékům. Přizpůsobivosti některých plísní lidskému tělu a lékům napomáhají také klimatické změny.
Na Marsu se v blízkosti rovníku nachází množství vodního ledu srovnatelné s Rudým mořem. Nedávný evropský výzkum s využitím dat z radaru sondy Mars Express odhalil v marsovské formaci Medusae Fossae led o tloušťce až 3,7 km. Pokud by tento led roztál, pokryl by Mars vrstvou vody hlubokou 1,5 až 2,7 metru. Informace se může hodit pro budoucí kolonizátory.
Laserový systém DragonFire úspěšně otestoval vysokoenergetický paprsek na vzdušné cíle. Britský systém DragonFire, jehož vývoj stál přibližně 100 milionů eur, je určen k nasazení laserové technologie pro účely protivzdušné obrany. Laser prokázal velmi vysokou přesnost, řada detailů o jeho parametrech je však utajovaná. Technologie by mohla přinést cenově levnější sestřlování některých (ale ne všech) cílů, zejména levných dronů, proti nimž jsou nynější řízené střely příliš drahou protizbraní.
Japonský modul SLIM přistál na boku – ale jen 55 metrů od cíle! SLIM měl přezdívku „měsíční sniper”, protože se snažil přistát s dosud nevídanou přesností. Zatímco starší lunární sondy typicky přistávaly klidně kilometry od svého teoretického cíle, budoucí lunární mise budou muset být mnohem přesnější. SLIM ukázal, že to je možné!
Stěna proti tsunami může generovat velké množství elektřiny. Tato inovativní konstrukce slouží nejen jako ochranná bariéra pro přístavy, ale také využívá sílu přílivových pohybů k výrobě elektřiny. Tato dvouúčelová technologie řeší naléhavou potřebu účinného zvládání katastrof a zásobování energií po katastrofách a představuje inteligentní a udržitelný přístup k odolnosti pobřeží.
Odhalení tajemství římského vína: Pikantní směs s nádechem opečeného chleba a kari. V nedávné studii publikované v časopise Antiquity se vědci zabývali tajemstvím římského vína analýzou dolia, specializovaných nádob používaných k výrobě, kvašení a skladování starověkého nápoje.Nádoby na vejce, které Římané zakopávali do země za účelem zrání vína, hrály klíčovou roli při utváření jeho chuti.
TÉMA TÝDNE: Co jedí astronauti v kosmu? Cokoliv, co špatně létá, a dobře se to konzervuje. Vydejte se spolu se mnou do orbitálního menu…
A včil do videosekce
Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: klasický týden ve vědě s JaRonem a Tonym, dále pak novinky o molekulárních rotorech (viz výš) & X-59 & obchodu v době bronzové, plus další díl občasnímu s Nerdopolis (jenom na Twitchi!), a taky minutku o tom, jak si opička hraje Minecraft (viz níž).
[red]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz