Press F! Marťanský vrtulníček Ingenuity dokončil svou misi

TLDR: Vlivem poškození listu rotoru po 72 letech ukončila NASA provoz prvního marsovského vrtulníčku, jehož mise dalece překonala očekávání. Víc u kemů hír.

Psal se 19. duben 2021, když se poprvé mimo Zemi k nebesům vznesl lidmi vytvořený létající stroj (motorový)! Vrtulníček Ingenuity, který na povrchu Marsu vzlétl v rámci mise roveru Perseverance, byl zpočátku jen odvážným experimentem – po prvních testovacích letech se ale stal neodmyslitelnou součástí toho, jak rover Perseverance přispívá k poznání Rudé planety!

Teda, alespoň jsme si to mysleli. To vše totiž musíme začít psát v minulém čase. Ingenuity dolétal!

Poslední let

Po téměř třech letech průzkumu Marsu NASA nyní oficiálně ukončila misi vrtulníku Ingenuity. Rozhodnutí přišlo po odhalení poškození jednoho nebo více listů rotoru na 18. ledna. S Dušanem Majerem z Kosmonautix jsme proto vzpomněli na to, jak její cesta změnil pohled na létající sondy!

„Není sebemenších sporů o tom, že se Ingenuity zapsala do historie průzkumu Marsu, protože skutečně otevřela nové možnosti průzkumu Rudé planety,“ píše mi Dušan, „Tento technologický demonstrátor naprosto bezkonkurenčně překonal všechna očekávání.“

Jak dodává, jeho původní úkol počítal s maximálně 5 lety v průběhu 30 dní, aby se prověřilo, zda vůbec může vrtulový stroj létat v extrémně řídké atmosféře Marsu. Tyto lety měly trvat maximálně minutu a půl a stroj se měl dostat do výšky 5 metrů. A výsledek?

Zdroj: seebangnow/Flossy and Jon Jon, NASA, vlastní
Zdroj: seebangnow/Flossy and Jon Jon, NASA, vlastní

Nad očekávání dobře

„Stroj fungoval skoro 3 roky, provedl 72 letů, které trvaly 2 hodiny, 8 minut a 18 sekund a dohromady měřily 17,229 km,“ sumíruje Dušan, „Je potřeba zdůraznit, že vrtulník dokázal přečkat i mrazivou marsovskou zimu, provedl tři nouzová přistání a každý jeho let byl řízen pomocí palubního počítače bez zásahu člověka v reálném čase.“

Technika navíc nebyla to jediné, co Ingenuity nakonec vyzkoušel. „Díky softwarovým updatům získal vrtulník schopnost sám si vybírat místo přistání v drsném terénu a několikrát posunul limity pohybu,“ pokračuje.

„Jeho časově nejdelší let trval 169,5 sekundy, nejdelší na jeden zátah uletěná vzdálenost byla 708,91 m, stroj dokázal vystoupat až do výšky 24 metrů nad povrch a pohyboval se maximálně rychlostí 10 m/s.“

Zdroj: NASA
Zdroj: NASA

První, ale nikoliv poslední

Oba se shodujeme v tom, že Ingenuity nechal veškerá očekávání daleko za sebou a stal se jednou z přelomových misí v dějinách kosmonautiky! Ačkoliv tak jeho mise nyní skončila, létající sondy jsou teprve na svém startu…

Abych byl fér, Ingenuity nebyl úplně první létající sondou – proto jsem na úvod zmínil, že byl první „motorovou“ létající sondou. Již sovětské sondy Vega 1 a 2 v roce 1985 vyslaly do atmosféry Venuše dvojici balónů operujících po 46 hodin. Ačkoliv šlo o impresivní počin, který nám řekl víc o zdejší atmosféře, ve srovnání s řízeným letem je užitečnost balónů logicky nižší. Zítřek proto patří spíše strojům těžším než vzduch.

Další dvě plánované marsokoptéry by mohly v budoucnu pomoct se sběrem vzorků hornin, které za sebou trousí rover Perseverance. Jiná plánovaná sonda Dragonfly by se v budoucnu mohla prolétnout v atmosféře měsíce Titan. To vše samože za předpokladu, že bohové rozpočtu budou vlídní. S trochou štěstí ale tyto, případně jiné jim podobné zvažované koncepty budou znamenat, že o létajících sondách budeme zase moct mluvit v přítomném čase!

[Ladislav Loukota, DM]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama