I když největší milníky v pokroku strojového učení přišly v minulém roce, také letos pokračovala AI (jak si tu zjednodušíme „strojové učení“) v sérii významných průlomů. Mnohdy se, pravda, ukázala i řada nedostatků. Je třeba otázkou, jak se budoucí jazykové modely budou učit na internetu, jehož obsah budou do značné míry tvořit jiné jazykové modely. Nicméně, ač může být AI do jisté míry nafouknutou bublinou v jednom ohledu, v řadě jiných ohledů má stále čím překvapit.

Začněme od konce

V první řadě – zneužití. Pryč jsou doby, kdy to vypadalo, že nás AI bude chtít vyhladit. Daleko realističtější – a letos stále rozšířenější – je využití AI jako nástroje lidských podvodníků. Deepfakované postavy byly také poprvé použity při vlivové operaci. Falešní moderátoři fiktivního zpravodajství Wolf News byli vytvořeni pomocí softwaru a objevili se na sociálních sítích v rámci „spamouflage“ operace.

S politicky vyhraněnými událostmi ve světě bude skoro zcela jistě přibývat situací, kdy AI významně napomůže rychlému vzniku falešných zpráv, které nemusejí být dokonalé – ale poslouží „své věci“ lépe, rychleji, levněji a tak kvantitativně významněji, než podobné podvody v minulosti. Tato levnost ostatně nemusí být vždy užívána k podvodům – zeptejte se začínající „AI televize“ Channel 1.

Jakoby to nestačilo, strojové učení také umí dekódovat, na co lidé myslí. Říká se mu sémantický dekodér a dokáže převést mozkovou aktivitu člověka při poslechu příběhu nebo při tiché představě vyprávění příběhu do souvislého proudu textu.

Systém by mohl pomoci lidem, kteří jsou duševně při vědomí, ale nejsou schopni fyzicky mluvit – například lidem postiženým mozkovou mrtvicí. Je ale nasnadě, že mnohé z nás napadají i méně ušlechtilé příklady. Těch se ale, prozatím, úplně obávat nemusíme.

Prozatím.

Do nitra lebeně

Že pokrok kluše rychle kupředu, demonstrovala také mobilní čepice DeWave, která umí dekódovat myšlenky do textu, Vědátoři UTS vytvořili čelenku využívající neinvazivní technologii EEG a sofistikovanou umělou inteligenci k překladu mozkových signálů do slov a vět.

Systém DeWave, který byl představen na 37. konferenci NeurIPS, umožňuje uživatelům nosit čepici osazenou elektrodami, které zaznamenávají mozkovou aktivitu a umožňují komunikaci založenou na myšlenkách. Původně byla určena pro lékařské aplikace, zejména pro pomoc pacientům, kteří nejsou schopni verbálně komunikovat v důsledku stavů, jako je mrtvice, ale potenciál DeWave pro interakci mezi člověkem a strojem a zlepšení komunikace je značný – stejně jako potenciální kontroverze…

Současné detektory GPT, snažící se odhalit lidské texty od těch strojových, mají totiž biasy vůči nerodilým mluvčím. Hrozí tedy, že falešně pozitivní detekce může vést k budoucímu mrzení u lidé, kteří byli označeni za roboty. Nebo minimálně jejich slohovky a motivační dopisy.

Zatím.

To ale neznamená, že AI je dílo Satanovo – byť vzhledem k potenciálnímu rizikům je rozhodně na místě řešit regulace právní i nadnárodní. V hlídání AI, jak už to chodí, ostatně může značně pomoct… právě AI. A strojové učení má objektivně i řadu kapacit konat dobro.

Tak třeba rovněž demonstrovalo, že umí předpovídat infarkty s několikaletým předstihem. Vědátoři Oxfordské univerzity vyvinuli nástroj, který analyzuje snímky z počítačové tomografie a předpovídá riziko infarktu – až deset let dopředu. Při studiu více než 40 000 pacientů a osmiletém sledování 3 393 osob nástroj přesně identifikoval rizika infarktu.

Příjemnější pozitiva

Lékaře zjištění vedla ke změně léčebných plánů u téměř poloviny pacientů, což mohlo zachránit řadu životů. Zároveň je nutné říct, že samotná obecná predikce vyššího rizika infarktu není při znalosti anamnézy tak těžká ani dnes – oříškem mnohdy spíše je, aby pacienti změnili svůj životní styl a redukovali toto riziko.

Autonomní bagr rovněž zvládl postavit kamennou zeď. Robot HEAP postavit zeď o výšce 6 metrů & délce 65 metrů z nepravidelných kamenů bez lidské pomoci. Robot má formu počítačové a senzorické nadstavby běžného rypadla Menzi Muck M545. Bagroid disponuje GPS, měřící jednotkou i LIDAR senzory. Mašina z dílny ETH ukazuje, jak by roboti mohli v dohledné době přiložit servomotorky ke stavební práci.

Kolem a kolem to vypadá, že AI bude nástroj jako každý jiný – kdo ho bude umět používat, bude ve značné výhodě, a někdo z těchto nástrojářů bude AI využívat ke konání dobra, zatímco jiný k páchání nedobra. Alespoň tahle konstanta se v dnešním turbulentním světě, kdy začíná být i čtení mysli pomalu realitou, vlastně stále stejná.

Ale co vy? Které vymoženosti strojových učení vám letos vyrazily dech – či jaké události z vás naopak udělali AI skeptika? Vyblejte mi to do komentářů, prosím pěkně!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz