TLDR: Naše těla podle nové studie zřejmě za 30 posledních let poklesla v metabolické aktivitě. Možným důvodem je snížení tělesné teploty oproti dřívějším obdobím. Studie tuna.

Přitopit pod kotlem?

Na první pohled to není nic extra. Říká to jen („jen“!), že náš bazální metabolismus za posledních několik desetiletí zlenivěl. Znamená to, že pálíme méně kalorií bez ohledu na to, jak moc jsme fyzicky aktivní. Ovšem na druhý pohled…

V článku se dočteme především to, že „Celkový denní energetický výdej se v posledních třech desetiletích snížil v důsledku klesajícího bazálního výdeje, nikoliv sníženého výdeje aktivity. Speakman a jeho kolegové na základě databáze měření energetického výdeje ve vodě s dvojím značením, která trvají více než 30 let, prokázali, že celkový energetický výdej u lidí v průběhu času klesá.“

Tohle je totiž strašně zajímavé tvrzení. Podle autorů by tenhle metabolický propad vysvětloval to, čemu rádi říkáme „epidemie obezity“. Tedy to, z čeho rádi obviňujeme potravinářský průmysl, cukr, tuk, genetiku a konstelaci hvězd. Zajímavé přitom je, že energie, kterou vydáme svou vlastní aktivitou, ve skutečnosti stoupá.

Myslím tím tu částí energetického výdeje, kterou používáme na to, abychom život žili (Active Energy Expenditure), ne tu, kterou potřebujeme k tomu, abychom se udrželi naživu (bazál). To jde zcela proti názoru, že za to, že jsme tlustí, může to, že se nehýbeme.

Hýbeme se zřejmě totiž více, než naši předkové. A nebo, přesněji, pálíme tím pohybem více energie, než naši předkové.

Kolik topíme?

Zajímavý pak je, že tenhle pokles bazálního výdeje energie může mít poměrně nečekané vysvětlení: máme totiž i nižší tělesnou teplotu, než naši předci. Logicky tedy pálíme méně energie na její udržení. Špatná zpráva pro nás, co máme normálně 36,3 °C.

Průměrná teplota lidského těla je celkově předmětem zájmu vědátorů již více než století. V polovině 19. století došel německý lékař Carl Reinhold Wunderlich k závěru, že průměrná tělesná teplota je 37 stupňů Celsia. To dnes bereme jak počátek zvýšené teploty. Nedávné studie totiž demonstrovaly, že průměrná tělesná teplota lidí klesá.

Biologové z amerických univerzit analyzovali lékařské údaje od více než 677 000 pacientů ve Spojených státech z let 1862 až 2017 a zjistili, že průměrná tělesná teplota klesla z 37,16 °C na 36,60 °C! Čím to?

Jednou z hypotéz poklesu tělesné teploty je menší míra zánětlivých reakcí – zjednodušeně řečeno, jsme méně nemocní a tak máme i méně často vyšší teplotu. Alternativním vysvětlením je, že lidské tělo dnes nemusí tak intenzivně regulovat teplotu díky kvalitnímu oblečení a klimatizaci…

Teze s nižší teplotou kvůli menší nemocnosti dává sice smysl, ale jde zatím jen o hypotézu. Nedávná studie publikovaná v časopise Science Advances do ní přitom hodila vidle, když zjistila, že průměrná teplota domorodého amazonského kmene Tsimane, se také v průběhu času nížila. Teplota místních žen klesla za pouhých šestnáct let o 0,45 stupně Celsia a mužů o 0,49 stupně.

Životní podmínky domorodého obyvatelstva se za posledních dvacet let přitom výrazně nezměnily a infekce jsou ve venkovských oblastech Bolívie stále poměrně rozšířené, byť i jejich míra postupně klesá.

Otázka klesající teploty je tedy stále otevřená jako vrata do stodoly. A my tak nemáme ani jasné vysvětlení toho, jak ovlivnila bazální metabolismus.

O to významnější talíř

Vrátíme-li se na počátek k první práci – znamená klesající tělesná teplota, že to, co máme na talíři, nehraje roli? Ani omylem! Ba dokonce spíše naopak to hraje o to větší roli!

Nižší tělesná teplota je možná (možná!) důsledek toho, že jsme méně nemocní, ale pro pálení dnešních delikátních kalorií je pro nás zřejmě handicapem. Ignorovat tedy naše stravování a svádět obezitu jenom na tělesnou teplotu je tedy v součtu asi stejně prospěšné, jako když si při chůzi o holi budete dávat méně pozor než při chůzi bez ní…

Jídlo ovlivňuje spoustu věcí, mimo jiné i to, jak vysoký bude náš bazální metabolismus. Je ale zřejmé, že situace kolem epidemie obezity je zase o něco komplikovanější, než jsme si donedávna mysleli…

Dílem vypůjčeno z vlákna Adama Obra zde.

[Adam Obr, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.