TLDR: Studie stopující vývoj mozků teenagerů před a poté, co se stali nočními sovami, naznačuje, že ponocování zhoršuje antisociální chování. Studie tuna.

Slepice a vejce

Pokud jste během náctiletého věku často ponocovali, váš mozek se pravděpodobně do určité míry vyvíjí odlišně oproti vrstevníkům spícím „normálním“ způsobem. Vyplývá to z nové studie srovnávající dvě skupiny teenagerů – nočních sov a ranních ptáčat – několik let poté počátku jejich odlišných spacích návyků.

Práce především odhalila, že změna spánkového režimu zvyšuje u nočních sov riziko výskytu problémů s chováním a opožděného vývoje mozku v pozdějším dospívání. Ne všechna zjištění jsou ale pro sovy negativní, nicméně nepředbíhejme…

Ptáčata a sovy mají odlišnou strukturu mozku. Ta zahrnuje rozdíly v šedé i bílé hmotě, které jsou spojeny s rozdíly v paměti, emoční pohodě, pozornosti a empatii. Není přitom momentálně příliš jasné, jak přesně oba jevy – změny chování a stavba mozku – spolu souvisejí, a jev hraje první housle.

Prozatím je pozorování jen korelací – je tak možné, že noční režim, který typicky příliš nevyhovuje běžným pracovním a úředním hodinám, může vést ke změně chování a následně i změně mozku. Stejně tak je možný i opačný scénář, kdy má noční režim prvotní vliv na stavbu mozku, což následně ovlivňuje problémy s chováním.

Á je správně

Práce nicméně naznačuje spíše první z těchto scénářů. Vyplývá to z analýzy více než 200 dospívajících a jejich rodičů, kteří byli sledováni napříč 7 lety pomocí mozkových skenů i dotazníků. Z těch vyplynulo vůbec první srovnání změn mozku vlivem ponocování napříč časem.

Dospívající, kteří se na počátku dospívání (kolem 12-13 let) přeorientovali na noční sovy, měli o několik let později větší pravděpodobnost problémů s chováním. Mezi ně patřila větší agresivita, porušování pravidel a antisociální chování. Nebyli však vystaveni zvýšenému riziku emočních problémů, jako je úzkost nebo špatná nálada.

Klíčovým zjištěním je skutečnost, že tento vztah se neprojevil v opačném směru – agresivnější a méně sociální účastníci nebyli zároveň automaticky také nočními sovami. To významně naznačuje, že ponocování může zhoršovat chování, nikoliv že antisociální návyky jsou jen vedlejší či nepřímý produkt ponocování.

U dospívajících, kteří se přeorientovali na noční sovy, probíhal rovněž vývoj mozku jiným tempem než u dospívajících, kteří zůstali ranními ptáčaty. Ze starších prací panuje přitom konsensus, že růst bílé hmoty je v období dospívání důležitý pro podporu kognitivního, emočního a behaviorálního vývoje.

Mozek je plastický, áno

Studie tak významně podporuje tezi o tom, že ponocování může mít přímý vliv na zvýšení antisociálního chování a zpomalení vývoje mozku. Byť jde samozřejmě jenom o studii s limitovanými možnostmi, přikládá pod kotel stále významnějšího argumentu, že nočním sovám jejich návyk komplikuje život.

Slíbili jsme ale i jednu dobrou zprávu, počastujme se jí proto závěrem – právě také ukázala, že stejně jako se ptáčata mohou změnit v sovy, také sovy se mohou znovu změnit v ptáčata. Náš mozek umí se svou plasticitou změnit své návyky různým způsobem, takže se i ponocující mohou postupně přeorientovat na lidi, kteří chodí spát, když ne se slepicemi, tak alespoň s odbitím půlnoci.

Nakonec to může změnit či zlepšit jejich jiné návyky je ve světle informací nynější studie nejasné, někde se však začít musí!

[Ladislav Loukota, JŠ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz