Stárnutí & Jádro – Týden ve vědě 23. až 29. ledna 2023

Konec světa se odkládá, mám tu pro každého pozitivní zprávy z vědy v uplynulém týdnu!

Za stárnutí buněk možná může jemná genová dysbalance. Potkani, ryby i lidé stárnou na buněčné úrovni sérií obtížně pozorované, ale nakonec měřitelné dysbalance vztahů mezi geny. Pro snahu o „nesmrtelnost“ nejde o dobrou zprávu. Zřejmě tak za stárnutí není odpovědný žádný specifický gen nebo geny. Namísto toho se zdá, že stárnutí je řízeno změnami na úrovni systémů s komplexními účinky. Jevy tak mohou ovlivnit tisíce různých genů a jejich příslušných proteinů. Pokud bychom stárnutí chtěli vykurýrovat, vypnout/zapnout jediný gen nejspíše nebude stačit.

Hunové útočili kvůli špatné úrodě, připomíná studie. Období nejčastějších nájezdů Hunů koreluje s obdobím, kdy bylo nejvíce sucho. Dává to jasný argument pro klimatický důvod pádu Říma. V časech sucha a nedostatku pastvin je však další eskalaci krize, která působí přechod pastevců v nájezdníky, dobré chápat spíše jako nutnost, nikoliv zlomyslnost. Podstatné je, že namísto dojmů pro tento argument přinesla nová práce i tvrdá data.

Na obloze je možné spatřit „neandertálskou“ kometu. K jejímu pozorování stačí malý dalekohled, nejjasnější bude zřejmě na přelomu ledna a února. Kometa jménem c/2022 E3 má periodicitu zhruba 50 tisíc let, existuje ale šance, že ji nynější průlet katapultuje na dráhu mimo Sluneční soustavu. Pak by byl její současný průlet také posledním okamžikem, kdy ji můžeme (bez USS Enterprise) také vidět.

Za rychlejší učení dětí může možná vyšší koncentrace jediné látky v jejich mozku. Sloučenina GABA byla detekována v mozcích dětí ve vyšších hodnotách po procesu učení, u dospělých však zůstávala po celou dobu stejná. GABA (kyselina gama-aminomáselná) má mít vliv na rychlejší stabilizaci sítí neuronů vzniklých vlivem „uložení“ nové informace. U dětí její hodnoty byly vysoké zejména po konci procesu získání nové informace. Dospělí takové štěstí nemají, v budoucnu můžeme ale najít způsob, jak jim GABA do mozku dodat.

Strojové učení umí napsat přesvědčivé abstrakty vědeckých článků. Vědátoři demonstrovali, že ChatGPT dokáže sepsat takové texty, které recenzenci vědeckých časopisů nepoznají. Může to zvýšit množství pochybných publikovaných studií. Recenzenti v pokusu označili 32 % abstraktů generovaných umělými inteligencemi za pravé, tedy za lidský výtvor. O pokusu přitom věděli, byli tedy podezřívavější. Může to zvýšit množství pochybných publikovaných studií. Také to ale může přispět v přijetí jiných strojových učení, které budou strojové abstrakty detekovat…

Ne, vnitřní jádro Země se nezastavilo. Jeho rotace se ale možná pozměnila. Ve vztahu k povchu (!) došlo podle hypotézy snad na zpomalení rotace. Může jít o cyklus opakující se každých 70 let. Závěry pocházejí ze studia seizmických vln od 60. let dodnes. Jde jen o hypotézu, která se může také mýlit. I pokud má však pravdu, pro nás na povrchu drobné zpomalení zřejmě nic významného neznamená. Jádro samotné se nezastavilo, rotuje furt, nemusíme do nitra posílat Hillary Swank s atomovkama…

Čest poraženým

120 milionů let starý druh je na půli cesty mezi ptáky a neptačími dinosaury. Nově popsaný prapták Cratonavise zhui pomáhá vyplnit mezery ve vývojo od dávných tvorů až k těm dnešním. Z nalezené fosilie, provedené počítačové tomografie a souvisejících modelů vědci usuzují, že druh měl – obecně a s přivřením očí, uší, dalších otvorů – tělo podobné dnešním ptákům, ale lebku masožravého dinosaura. Ukazuje to, že cesta některých dinosaurů do podoby ptáků započala dávno před K-Pg vymíráním.

Oteplování může narušit různé druhy oceánské cirkulace. Podle 30 klimatických modelů se do roku 2100 zpomalí atlantická cirkulace až o 42 procent. To by výrazně ochladilo Evropu. Nejhorší scénář oteplení by pak cirkulaci mohl v roce 2300 zcela zastavit v její současné podobě. To by mělo zásadní vliv nejen na lidský život, ale i další evropskou faunu a floru.

TÉMA TÝDNE: Věděli jste, že barevné tiskárny si podepisují výtisky? Tiskárny podepisují drobnými, skoro neznatelnými žlutými tečkami papíry, které tisknou. Pojí se s tím nemalá kontroverze – ale má to i své kriminalistické výsledky.

POKEC TÝDNE: Pěstovat zeleninu doma může každý, říká Michaela Novotná.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden krom živáku týdne ve vědě dali videa: přednáška o, Tonyho video o vědecké metodě, novinky o psilocybinu (viz výš) a oceánských proudech, a nakonec demytizační téma o planině Nazca (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected] —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR