Vítejte v prvním týdnu tohoto zcela jistě skvělého & revolučními změnami nabitého roku!
1. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
Hvězdy a planety rostou spolu, ukázal průzkum mrtvé soustavy. Průzkum hvězdných hřbitovů nám řekl víc o počátku planetárních soustav. Zdá se, že planety se musejí zformovat už během prvního milionu vzniku dané soustavy. Vědátoři analyzovali spektroskopická pozorování z atmosfér 200 znečištěných bílých trpaslíků. Podle jejich analýzy lze směs prvků pozorovanou v atmosférách těchto bílých trpaslíků vysvětlit pouze v případě, že se mnoho původních planetek kdysi roztavilo, přičemž proces vzniku planet musel rozběhnout velmi rychle a mít poměrně rychlý průběh!
Častější rostlinná strava o pětinu snižuje riziko rakoviny střev. Až o 22 % klesá mužům riziko rakoviny konečníku a střev, pokud konzumují hodně zeleniny a ovoce. Práce byla provedená na datech 79 952 lidí ve Spojených státech, přičemž, přičemž srovnání jejich jídelníčku a nemocnosti odhalilo korelaci častější konzumace rostlin a nižšího rizika rakoviny střev. Jmenovitě se takto osvědčila strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semena.
Lidský chromozom Y by se mohl rozpadnout během 11 milionů let. Srovnání chromozomu Y u ptakopysků vs. lidí naznačuje, že tomu našemu ubývají geny, a jakým tempem se tak děje. Konec lidstva to znamenat nemusí, upozorňuje ale nová studie, v minulosti totéž již postihlo i dva další druhy savců. Geny určující pohlaví samců nemusejí spoléhat jenom na chromozom Y jako nositele, ale pohlaví může být určeno i geny jinde. Tak se alespoň v minulosti nezávisle již stalo u dvou druhů hlodavců. V současném tempu navíc dojde na degradaci chromozomu Y v horizontu milionů let, a nejde ani o recentní vývoj, za který by “mohla civilizace a tofu”, či tak něco.
Sonda InSight prokázala, že nitro Marsu je stále relativně aktivní. Analýza dat odhalila, že pod oblastí Cerberus Fossae zřejmě existuje masa roztavených hornin tlačících se nahoru. Jestli je Mars vulkanicky již zcela mrtvý, nebo tu stále plápolá ohníček aktivity, bylo po desítky let dlouhou debatou mezi planetology. Dvouletá mise sondy InSight definitivně prokázala, že Mars však uvnitř stále alespoň trochu žije!
Vědci popsali na 100 000 dosud neznámých RNA virů, jsou v půdě, oceánech i jezerech. Viry jsou nejspíše doslova všude kolem nás, jenom absolutní minimum z nich je ovšem pro člověka rizikové. Vzorky pro nynější studii pocházejí od víc jak 100 pracovišť po celém světě, a potvrzuje předpoklad velkého ekosystému virů, který jsme až do poslední dekády v zásadě ignorovali. Řada z těchto virů napadá jen bakterie, mohou tedy být dokonce klíčem k novým metodám antibakteriálních léků.
Vnitřní struktura neutronových hvězd se podobá pralinkám, míní studie. Práce odhadující nitro neutronek tuší, že mají dvojí konfiguraci – jedny jsou pralinky s oříškem uprostřed, druhé mají tvrdý obal a měkkou náplň. Do sladkého světa astrofyziky se podívala práce Goetheho univerzity ve Frankfurtu. Práce identifikovala lehké (>1,7 hmotnosti Slunce) lískooříškové neutronky následované těžkými (<1,7 hmotnosti Slunce) neutronkami bez tvrdého nitra.
Dále jste viděli
Excitované molekuly kyslíku vysvětlují, proč se blesk klikatí. Sestup blesku atmosférou není rovný, ani setrvalý. Nový výzkum popisuje, jak se blesk nejen postupně zastavuje, ale i proč se vydá dalším směrem dále. Ačkoliv rozdíly v atmosféře byly známy jako pravděpodobný důvod klikatosti blesku, nová práce tento jev popisuje na úrovni molekul. Jednou by to mohlo vést k vývoji efektivnějších metod “uzemění” budov proti bleskům, než je nynější dvě století starý princip hromosvodů.
Testuje se robotický pes určený pro nevidomé. Španělský prototyp umí rozpoznávat předměty i obličeje, má integrovanou navigaci, upozorňuje před vysokým krevním tlakem a čte QR kódy. Podle výzkumníků by robopes v součtu měl být levnější a dostupnější alternativou vodících psů, protože výcvik psů z masa a kostí vyjde dráž než psi z plastů a čipů. Očekává se, že další interace vynálezu by přitom měli mít k dispozici ještě více funkcí, krom nevidomých by je mohli uplatnit i další lidé s nemocemi… a možná i lidé zdraví.
Nový „syntetický“ mikrob syn3 se poprvé umí sám pohybovat. Třetí verze mikrobu s uměle syntetizovaným chromozomem zvládá plavat. Odhaluje to více o minimálním nezbytném počtů genů pro životní funkce. Nejde o „umělý“ organismus, ale spíše o organismus, jehož základní genom opsali vědátoři z přírody – a učinili tak úsporněji, než ona příroda. Výzkum tak odhalil, že pro vznik schopnosti pohybu stačí jenom 7 genů.
TÉMA TÝDNE: Mořské panny pozorované dávnými námořníky byli kapustňáci. Přesné kořeny toho, proč byly mořské panny považovány za oceánské tvory, se již nedozvíme. Ale třeba Kolumbovo pozorování mořských panen lze snadno vysvětlit kapustňáky viděnými zdálky.
Týden ve vědě 1. až 7. června 2026 01. června 2026 Tento postupně aktualizovaný článek vyjde v pondělí následného týdne jako sumáž Týdne ve vědě. Cokoliv níž je prozatím prozatímní, neasik!…
