TLDR: Dosud nejdetailnější kosmický teleskop nám začal letos konečně ukazovat dosud nepoznané detaily vesmíru – třeba objevil vodu v atmosféře exoplanety – ale teprve se zahřívá. Oznámení NASA je hír.

Vše jde podle plánu

Webbův teleskop, vypuštěný na konci roku 2021 do libračního bodu Země, funguje na jedničku! Tak lze shrnout to nejpodstatnější z letošních oznámení týkajících se mise teleskopu pod taktovkou NASA a ESA.

V polovině roku přišly zřejmě nejslavnější první fotky, které potěšily všemožné estéty. Astronomové k demonstraci efektivity teleskopu ukázali pětici prvních cvaků, které odhalily různé astronomické objekty. V rychlosti si je probereme níže, ale jelikož se jim věnují úplně všechny popularizační stránky na internetech, asi nemá smysl se předhánět v popiscích.

To podstatné z tohoto oznámení nemělo charakter žádného obrázku – to podstatné totiž bylo především to, že Webb funguje tak, jak se doufalo, že bude fungovat! Revoluce tak započala!

Vítejte v (r)evoluci

A to později Webb mnohokrát ve zbytku roku úspěšně potvrdil. Měli jsme tu tak jeho první fotky exoplanety, snímek prachových prstenců, který by bez jeho infračerveného pozorování nebyl možný, nebo třeba pohlednici ze vzdálených galaxií. Několikrát!

Webb se ale zaměřuje i na naši vlastní Sluneční soustavu. Může detailně pozorovat Neptun, Jupiter nebo třeba měsíc Titan. Vzhledem k tomu, že třeba Hubbleův teleskop byl významný pro pozorování vodních výtrysků z měsíce Europa, i tato pozorování našich kosmických humen budou mít svůj význam.

Dokonce se objevily i první hoaxy/konspirační teorie kolem Webba, jmenovitě virální tezi o tom, že „Webb popřel teorii velkého třesku“. Ne, nestalo se tak. Překvapivě!

Na počátku

To hlavní stran Webba ale letos pořád teprve začíná. Ještě se neobjevily žádné skutečně zásadní kosmologické objevy učiněné na základě Webbových pozorování – na něco takového je zkrátka příliš brzy. V roce 2023 by však již první podobné vlaštovky, pro které je třeba sbírat data delší čas, možná již mohly přijít.

Na konci roku ostatně začínal již z tohoto směru vát vítr, když se začaly objevovat jeho měření kosmických vzdáleností. Ale o tom až jindy.

Počastujme se proto na závěr legendárním letním snímkem mlhoviny Carina (NGC 3324), kterým nám ukazuje – ano, hádáte správně – nové detaily zdejších „útesů“. Díky IR povaze pozorování mohl Webb zachytit doposud obtížně sledovatelné detaily formování nových hvězd!

Mimo všechnu tu vědu a kosmologii je i takovýto cvak podstatný. Skrzeněj Webb slibuje, že i nová generace lidí, které fascinuje naše místo ve vesmíru, bude moct čas od času sbírat svou čelist z podlahy.

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]