Webbův teleskop vysnímkoval svou první exoplanetu
TLDR: Svět vzdálený skoro 400 světlolet je sice větší než Jupiter, ale jeho přímý snímek demonstruje pokročilé možnosti nového teleskopu. Studie tuna.
Napoprvé je to nejhorší
Další den, další Webbovo poprvé – tentokrát poprvé přímo cvakl planetu kolem jiné hvězdy! Ačkoliv nejde o první přímý snímek obecně – na ten došlo již s pomocí teleskopu Very Large Telescope (VLT) v roce 2004 – lehkost, s jakou Webb nyní ukradl duši exoplanetě HIP 65426b vzdálený 385 světelných let, značí nový skok v katalogizaci cizích světů!
Abychom zase ale nedělali příliš velké vlny – HIP 65426 b není zrovna dvojče Země. Planeta je asi šestkrát až osmkrát hmotnější než Jupiter. Docela cvalík. Je také až šokantně mladá – ve srovnání s naší 4,5 miliardy let starou Zemí je HIPka stará asi jen 15 až 20 milionů let. To je doslova ekvivalent planetárního novorozeněte! Navíc je od své mateřské hvězdy vzdálená asi 100 astronomických jednotek. Všechny tyto skutečnosti (velikost, stáří) jdou astronomům docela dost naproti.
Vědátoři planetu objevili v roce 2017 pomocí přístroje SPHERE na dalekohledu VLT Evropské Jižní Observatoře v Chile a pořídili její snímky pomocí kratších vlnových délek interferenční škály. Webbův snímek, pořízený ve středním infračerveném světle, nyní ale odhaluje nové detaily, které by pozemní teleskopy nebyly schopny odhalit kvůli vlastní infračervené záři zemské atmosféry…
Pokud byl VLT schopný udělat cvak dřív, proč jsme ovšem podobné cvaky neměli dřív před Webbem?
Revoluce nebo evoluce?
Při běžném hledání exoplanet je výhodné, když svět obíhá co nejblíže své hvězdě – přechod exoplanety přes kotouč hvězdy, kdy nám ji trochu zakryje, je v zásadě tou nejzákladnější metodou odhalování exoplanet. Ale! Webbovo šmejdění po infračerveném spektru je s to odhalit i druhý extrém, tedy planety velmi vzdálené od svých hvězd.
Webbova kamera pro blízkou infračervenou oblast NIRCam a přístroj pro střední infračervenou oblast MIRI jsou vybaveny koronografy, což jsou sady malých masek, které blokují světlo hvězdy, což Webbovi umožňuje pořizovat přímé cvaky některých exoplanet, jako je tato!
Přímé snímky exoplanet existují již nějaký čas, ale není jich zatím mnoho – máme jenom kolem 20 přímo vysnímkovaných exoplanet. Nejde přitom o to, že to nejde – problém je ve velikosti/citlivosti teleskopů. Planeta HIP 65426 b je co do jasu více než 10 000x slabší než její hostitelská hvězda v blízké infračervené oblasti a několik tisíckrát slabší ve střední infračervené oblasti. Lepší teleskop ale zvládá lépe to, o čem astronomové mohli doposud jen snít.
Tak jako u většiny nových Webbových snímků se tedy jedná o demonstraci schopností teleskopu.
Vzdálená písečná zrna
Cvak nám řekl o vzdáleném světě prozatím jenom málo nových informací – vědátoři zároveň ale v související práci odhalili i známky přítomnosti křemičitanových zrn (čili v podstatě žhavého písku) v atmosféře odlišné exoplanety VHS 1256 b. Ta byla v rámci studie podrobena i spektroskopii.
Je to mimochodem poprvé, co byla v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu spatřena zrnka písku.
Až Webbátor vysnímkuje podobně pár dalších tuctů HIPů, může snadno vnést světlo (pun intended) do doposud méně známé kategorie exoplanet. Takových, které dosavadní teleskopy mohly zachytit, ale v kvalitě srovnatelné se selfíčkem ve 3 ráno, takže nemělo ani moc smysl se o to výrazněji pokoušet.
A tato masovější katalogizace teprve u některých z nich nejspíše odhalí pozoruhodné objevy… Které budou mít své *poprvé* v nynějším snímku HIP 65426 b!
[Ladislav Loukota, JRN]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]
