Pozdě, ale přece dovalil dnešní soupis všech novinek z uplynulého týdne!

Objeven největší asteroid za posledních 8 let. Objekt jménem 2022 AP7 má průměr 1,1 až 2,3 km, v nějaké vzdálené budoucnosti (staletí a víc) by mohl ohrozit i Zemi. Objekt momentálně není na žádné kolizní dráze, byť jednou by se na ni mohl dostat. Podstatnější je, že byl objeven díky novým pozorovacím metodám, které využívají čtyřmetrový Blancův dalekohled v Chile. Podobných poslední neobjevených velkých planetek soustavy tak bude nejspíše v dohledné době na seznamech přibývat!

V čem se liší řízené střely od sebevražedných dronů? Evoluce zbraní nám právě probíhá přímo před očima. Příchod autonomnějších bojových systémů je s využitím vyčkávací munice (neboli „sebevražedných dronů“) zase blíže realitě, a je těchto “skoro řízených střelách” je tak znát, že reální terminátoři nebudou muset vypadat jako metalický Arnold Schwarzenegger, aby vám za správné konstelace mohly efektivně & statisticky častěji než Tomahawky v konfliktu zítřka nepříjemně pokazit den!

Lidské nervové buňky se naučily hrát Pong, poslouží to k testu léků. Wetware alias „biopočítač“ DishBrain zní možná děsivě – ale ve skutečnosti má snížit potřebu zkoumat mozky a/nebo testovat léky u zvířat. DishBrain ukazuje, že lze vytvořit jednoduchý model lidského mozku, který může posloužit studiu mozkových procesů eticky (bez kuchání lidí a zvířátek). Právě lidská nervová síť stále čeká na detailnější poznání. Na tomhle výzkumu je paradoxně nejméně zajímavý ten Pong nebo konstruování wetwaru, ale především ilustrace, že i biologická nervová síť může fungovat jako křemíkový počítač.

Neandertálci a lidé žili na jihu Francie po boku až 3 tisíciletí. Studie na základě statistické analýzy nástrojů obou druhů upřesnila (lokálně) období, kdy vedle sebe žili – a ovlivňovali se kulturně i genově – naši předci s neandertálci. Vědci vzali data z artefaktů vyrobených lidmi vs. neandertálci, a z četnosti nálezů v daných vrstvách (tj. obdobích) provedli odborný odhad toho, kdy poprvé a naopak naposledy žili neandertálci odpovědní za tvorbu dávných nástrojů. Je to již druhá zajímavá letošní studie ukazující, že soužití lidí a neandertálců bylo zřejmě dlouhodobé – a to relativně limituje riziko, že soužití mělo podobu válčení…

Brýle pro rozšířenou realitu v testech americké armády zatím neuspěly. Brýle IVAS (Integrated Visual Augmented System) od Microsoftu prozatím selhaly ve 4 z 6 kritérií, program ale zdaleka nekončí. IVAS má pěšákům poskytnout zlepšený přehled o bojové situaci, prozatím ale také světlem brýlí prozrazuje pozici svých nositelů a omezuje periferní vidění. Podle armáda jde však o zjištění, které mají vést k vylepšení brýlí a řešení problémů.

Čínská stanice Tiangong je dokončena, připojil se k ní finální modul. Stanice připomínající sovětskou/ruskou stanici Mir je tvořena třemi moduly, váží zhruba šestinu ISS. Jde o třetí a dosud největší čínskou kosmickou stanici, přičemž v budoucnu k ní možná bude připojen ještě kosmický dalekohled. Stanice má potenciálně také prostor pro další dva vertikální moduly, v případě jejichž připojení bude podoba starému Miru kompletní.

Druhá liga

Lidský mozek možná provádí i kvantové výpočty. Nová hypotéza postuluje možnost, že např. spiny protonů v mozkové kapalině odpovídají jevům, které byly pozorovány v kvantové fyzice. Podle hypotézy by kvantové operace mozku mohly pomáhat s fungováním paměti, kognice i vědomím. Biologové jsou z tezí ale prozatím spíše rozpačití, jedná se ostatně momentálně pouze o výchozí tezi pro další testování.

Nový typ skenování plic odhalil víc o zdroji long covidu. MRI skeny plic naplněných polarizovaným izotopem xenonu detailněji vykreslily, jak long covid může významně snížit počet cév nutných pro okysličování u některých pacientů. Long covid nastává u desetiny covidových pacientů a projevuje se různě intenzivní mírou přetrvávajícího problémů – může jít o relativně méně vážnou únavu či sníženou kapacitu plic, ale také významnější závrati, průjmy, dušnost či zmatenost. Tyto příznaky mohou po prodělání hlavní fáze covidu přetrvávat měsíce či v některých případech i roky.

K tomu pár témat

Počet raketových startů nám narůstá – ale kam až poroste? Dnešní start Falcon Heavy se nejčastěji skloňoval v tom smyslu, že šlo o „první start systému po třech letech“. A jednou z obav skeptiků kosmického věku je, že vlastně neexistuje poptávka po velmi silných raketách, jaké připravuje NASA (SLS), SpaceX (Starship) a třeba i Blue Origin (New Armstrong?). Tedy, pidipoptávka ve státních programech tu bude – ale nemusí tu být komerční poptávka, která by umožnila komerční provoz…

K čemu bylo/je/bude metaverse – a proč může změnit vzdělávání? Imerzivní alias pohlcující prostředí VR skýtá nejvíce benefitů pro školy a trénink, popřípadě pro terapeutické užití. Ale před tím se musí VR helmy mnohem více rozšířit…

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom týdne ve vědě s Jirkou vysvětlujícím věci a Tonyho nového pokecového formátu-absolutně-neinspirovaném-Tak-schválně taky o novinky o studiu hraní her (viz výš) & studiu dávných dýk, rant o ATB rezistentních površích, a nakonec taky animaci o geoinženýringu (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR