Nový typ skenování plic odhalil víc o zdroji long covidu

TLDR: MRI skeny plic naplněných polarizovaným izotopem xenonu detailněji vykreslily, jak long covid může významně snížit počet cév nutných pro okysličování u některých pacientů. Studie tuna.

Zábava nekončí

Ačkoliv aktuálně není pandemie covidu nejpalčivější problém veřejného zájmu, covid nikam neodešel, a riziko nové, infekčnější varianty je tu stále s námi. Imunizace sice lze dosáhnout jak vakcinací, tak proděláním choroby – ale v druhém případě existuje významné riziko rozvoje tzv. long covidu či dlouhého covidu. Nová studie nám o důvodech řekla podstatně víc.

Long covid nastává u desetiny covidových pacientů a projevuje se různě intenzivní mírou přetrvávajícího problémů – může jít o relativně méně vážnou únavu či sníženou kapacitu plic, ale také významnější závrati, průjmy, dušnost či zmatenost. Tyto příznaky mohou po prodělání hlavní fáze covidu přetrvávat měsíce či v některých případech i roky. I pokud covid jako takový zůstane virózou srovnatelnou s chřipkou, long covid může zůstat významnou a narůstající zátěží pro část pacientů i zdravotnický systém.

Nová zobrazovací technika plic, kterou demonstroval tým Michaela Nicholsona z londýnské nemocnice St Joseph’s Health Care, nám však řekla víc o původu long covidu pro plicní tkáň. Snímky ukazují, jak rozsáhlé poškození může covid zanechat na citlivých dýchacích orgánech. Ať už poškození vzniklo v důsledku samotného viru anebo přehnané imunitní reakce, u pacientů s long covidem dochází častěji na „ořezání“ plicních cév a separaci řady nejmenších cév, kterou jsou nezbytné pro okysličení těla.

Ačkoliv totéž by mohly naznačit i některé jiné zákroky – třeba pitva – takto detailního náhledu na živé plíce bylo vůbec poprvé dosaženo díky využití experimentálního xenonového zobrazování.

Plíce v nové zobrazovací technice. Zdroj: Alexander Matheson
Plíce v nové zobrazovací technice. Zdroj: Alexander Matheson

„Oříznuté“ cévy

Výzkumníci pro studii analyzovali 40 lidí (34 s long covidem, 6 kontrolních bez něj) vdechovat polarizovaný izotop xenonu, který rezonuje na signální frekvenci pod magnetickou rezonancí. To vědcům umožnilo velmi přesně pozorovat aktivitu drobných dýchacích cest a cév v reálném čase.

Analýza autorů studie označila, že část long covidových pacientů, kteří si dlouho po primárním onemocnění stěžují na dechovou nedostatečnost, má detekovatelnou abnormalitu ve výměně kyslíku přes alveolární membránu do červených krvinek. Daní pacienti přitom nemuseli být primární covid tak závažný, aby byli hospitalizováni. Long covid tedy může zanechat svůj otisk i u pacientů s relativně běžným průběhem onemocnění.

Není zcela jasné, jestli abnormalita vzniká vlivem covidu samotného anebo kvůli přehnané reakci imunity. Nebylo by to ale rozhodně poprvé, co má covid nežádoucí vliv na cévy. Ačkoliv je nemoc obecně považována za respirační virózu, ve významném počtu pacientů se částice viru přímo zaměřují na endotelové buňky, které vystýlají stěny našich cév a srdce.

Byť nynější práce odhalila „pouze“ poškození cév v oblasti plic, je možné, že podobný vliv může covid způsobovat i z jiných části těla – to pak může mít obratem vliv na různou závažnost a paletu příznaků long covidu.

Téma pro budoucnost

Výzkum long covidu je téma pro řadu dalších studií – pokud se skutečně v horizontu dalších měsíců a let ukáže, že hlavní riziko pandemie covidu s narůstajícím počtem obětí je za námi, long covid tu může pro minoritu pacientů být mnohem déle. Onemocnění se dnes mnohdy vymyká i jasné kategorizaci – například ěkteří pacienti, kteří dlouhodobě trpí COVID a popisují problémy související s dýcháním, přitom vykazují normální výsledky standardních klinických dechových testů.

I momentálně nejoptimističtější výhled na další pokračování covidové pandemie tak bude skoro zcela jistě znamenat nutnost zaměřit se na efektivnější diagnózu a snahu o zlepšení stavu long covidových pacientů. Momentálně se však teprve nacházíme v první části tohoto procesu – a o části druhé je tak bohužel stále předčasné uvažovat.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama