Videotelefon se objevil už v roce 1936, proč se ale neuchytil už tehdy?
TLDR verze: Videotelefon dnes díky smartfounu vlastní každý z nás. První pořádný videotelefon se však objevil v Německu již v roce 1936 (zdroj mmj. tu).
Vidím tě jasně a zřetelně!
Vzhledem k tomu, jak často se na Vědátorovi opájíme zbrusu novými vymoženostmi ze světa vědy a techniky, je dobré si připomenout i jistou nemilou stránku těchhle hraček. Ne, nemluvím o tom, kterak nás „počítače okrádají o soukromí“ nebo jiné moralistické úvahy. Mluvím o rychlosti aplikace!
Od prvního teoretického postulování (někdo si řekne „Aha, to a to by bylo možné“!) přes první prototyp (někdo to postaví) až do širokého rozšíření (hodně lidí si to může koupit) často vede velmi dlouhá a trnitá cesta. Byť tu často máme „revoluční léky proti rakovině„, „fyziku bořící pokusy“ či „umělou inteligenci chytřejší než vy„, je záhodno zůstat nohama na zemi. Reálně totiž mezi postulováním a aplikací můžou proběhnout celé generace. Ačkoliv moderní technologie informační trend dokážou uspíšit, mohou jej i zpomalit. Stačí se podívat na hysterii kolem očkování, GMO nebo jádra…
Jeden příklad za všechny: německý videotelefon z roku 1936! Ta věc na snímku níže byla vyvinuta již před druhou světovou válkou Němcem Georgem Schubertem. Pevná linka spojovala Berlín s Lipskem a Hamburkem pomocí širokopásmového koaxiálního kabelu. Dvaceticentimetrové displeje uměly přenášet video ve 25 fps do CRT obrazovky.
Schubertův systém vycházel z dřívějšího výzkumu Guntera Krawinkela z roku 1929, využíval však výkonnější aparatury. Po úvodním testování byla první linka rozšířena a v součtu nakonec přesahovala vzdálenost víc jak 1000 km. Videotelefonovat jste museli na poštovní pobočku v daném městě. Jinými slovy, sex po Skypu byste v „prudérnějším“ Německu roku 1936 prováděli jenom velmi obtížně.
Proč se to neuchytilo?
Proč se technologie nerozšířila… vlastně až do příchodu 21. století? Německá budka byla zrušena v roce 1940 kvůli jakési… druhé světové válce. Zavedení na rok 1936 ostatně nebylo náhodné – v témže roku se ve Třetí říši konaly (ne)slavné olympijské hry. Berlín se snažil dát najevo, jak vyspělou technologií disponuje. Nebýt však války, mohl se systém teoreticky rozšířit dále. Německá pošta měla před válkou plány na expanzi až do Frankfurtu či Vídně.
Jednalo se tedy v součtu jenom o zajímavý, leč nepraktický demonstrátor. Zavádět specializované přijímače a táhnout všude specializované kabely by totiž pro masovou aplikaci bylo poněkud nepraktické. Jak dnes přitom již víme, moderní generace nemá videohovory přehršle v lásce.
Jasně, můžete čas od času zavolat svým známým na druhý konec světa – a je to fajn! V 9 případech z 10 (když voláte do práce, že jste nemocní, nebo vám volá kurýr, že dovezl pizzu) však lidi preferují spíše tradiční telefonování. Respektive – pokud mají možnost, raději vše vyřídí spíše pomocí textových zpráv. A ideálně ani to ne. Loni v květnu tak Google představil asistenční AI Google Duplex, která by měla být s to vyřídit jednoduché telefonáty za lidi dle jejich instrukcí.
To je, konec konců, další element aplikace – lidé musejí novinku chtít. Ani ten Skype by dnes nebyl tak rozšířený, kdybyste k němu museli mít vlastní přijímač a separátní kabelové připojení. Případ jménem videotelefon tak spíše ukázalo, že obojí vlastně populace tak moc nepotřebuje. Takže na adaptaci došlo až spolu s jinými, „užitečnějšími“ technologiemi.
Cesty technologického pokroku, jak praví klasik, jsou zkrátka nevyzpytatelné!
[LL]
O očekávání vs. realitě starších predikcí moje podjednotky pokecaly i v případě Blade Runnera – jeho futuristický svět se totiž odehrával v roce 2019!
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.
