TLDR: Američtí vědátoři popsali makroskopickou bakterii Thiomargaita magnifica žijíc v mangrovových porostech, která je 5000x větší než bakterie jiné. Studie tu.

Velebakterie

Bakterie najdeme v přírodě v podstatě všude. V horkých pramenech, v půdě, vysoko v atmosféře, hluboko pod zemí, i v našich vlastních tělech. Všudypřítomné a mikroskopické. Tedy, alespoň většina z nich. Vědci z Berkeleyho laboratoře v USA totiž při výzkumu mangrovových mokřadů v Karibiku objevili novou bakterii která je tak velká, že ji lze vidět pouhým okem!

Nově objevená bakterie, pojmenovaná Thiomargarita magnifica (v překladu něco jako úžasná sirná perla) porůstá tlející listí a organickou hmotu na dně mangrovových mokřadů. Vypadá jako tenký bílý červík a na délku může měřit až 1 cm! To sice nezní jako moc, ale pro představu, většina bakterií má velikost cca 2 mikrometry, například známá E.coli která vám bydlí ve střevech. Thiomargarita magnifica je tak zhruba 5 000x větší než běžné bakterie! Dokonce i předchozí držitelka titulu „největší bakterie“ Thiomargarita namibiensis, dosahuje jen délky 0,75 mm. Stále je to na poměry bakterií úžasný výkon, T. magnifica je ale i tak 130x větší.

Oznámení tohoto druhu jste si možná všimli již v červnu, ale kolem nové gigabakterie se stále točí spousta neznámých. Například jakou roli hraje v ekosystému? A jak vůbec může dosahovat takových rozměrů?

Sírou k síle

T. magnifica patří do široké skupiny tzv. sirných bakterií. Tyhle bakterie získávají svou energii oxidací sirných sloučenin a vyskytují se často v anaerobním prostředí, tedy prostředí bez kyslíku, například pod sedimentem na dně mokřadů. Mnohé z těchto sirných bakterií patří mezi největší známé bakterie, například už výš zmíněná T. namibiensis nebo až 100 mikrometrů velká Beggiatoa.

Objev nynějšího velikána tedy není zase takový šok – naopak víme již delší čas, že sirné bakterie dosahují prapodivně obrovských rozměrů. A vědci tyto sirné bakterie zkoumají už delší dobu právě kvůli jejich unikátní velikosti a biologii.

Přestože jsou totiž viditelné pouhým okem, jedná se stále o jednobuněčné prokaryotické organismy. Nemají jádro, ani mitochondrie, ani jiné buněčné struktury, které spojujeme s eukaryotními makroskopickými organismy. Jak tedy dosahují takových rozměrů?

Bakteriální podivíni

Ve zkratce – vědci si zatím nejsou jistí. Co už ale ví je, že T. magnifica má na poměry bakterií složitou vnitřní stavbu. Například její DNA není jen tak „pohozená“ uvnitř buňky jako u běžných bakterií, ale je uspořádaná a uzavřená uvnitř membránových struktur. Jedná se v podstatě o pseudo-jádra, které vědci pojmenovali Pepiny (…ano, opravdu), a které jsou v obrovské buňce Thiomargarity rozmístěné v mnoha kopiích po celé její délce.

T. magnifica má také a poměry bakterií nezvyklý způsob rozmnožování. Většina bakterií se množí jednoduchým binárním dělením. Tedy že se jedna buňka rovnoměrně rozdělí na dvě nové buňky (o – 0 – 8 – oo, nějak takto). T. magnifica se ale rozmnožuje jinak. Na konci dlouhého vlákna velebakterie se postupně zaškrcují krátké úseky, které se postupně oddělí a odplavou hledat si vlastní místo ve velkém světě.

Jde tedy sice obří bakterii – ale rozhodně má zároveň už některé znaky spíše ze sféry komplexnějších živočichů. Další otázkou proto zůstává, jakou roli v ekosystému tihle bakteriální mackové hrají.

Schovaná v mangrovech

Mangrovové mokřady, ve kterých T. magnifica žije, jsou unikátním prostředím s bohatou biodiversitou. Přestože pokrývají jen cca 1% světových pobřežních oblastí, je v nich uloženo až 15% uhlíku z pobřežních sedimentů.

Mangrovy jsou ale ohroženy změnami klimatu, stoupající hladinou moří a také lidskou činností (Protože nemůžeme mít hezké věci). A když budou mangrovy zničeny, všechen tento uhlík se zase uvolní do atmosféry. Výzkum biodiversity a biologických procesů v mangrovových mokřadech by tak mohl vědcům pomoci tyto ekosystémy lépe chránit.

Ať už hraje T. magnifica v ekosystému mangrovů jakoukoliv roli, jedná se rozhodně o zajímavý organismus, který posouvá hranice našich vědomostí o tom, co mikrobi dovedou. Když už jsme u těch mikrobů, podle autorů této studie by si možná velebakterie viditelná pouhým okem zasloužila lepší pojmenování, třeba Makrob.

Je přitom samozřejmě možné, že podobných velkých bakterií najdeme časem vícero. Pokud se tak ovšem stane, bude také možná na místě přehodnotit, zdali jim budeme stále říkat obecně bakterie, nebo vymyslíme novou škatulku stojící kdesi výše na evolučním žebříčku.

 [Svatopluk Skoupý]

Něco odhazující na YouTube video níže:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]