Kvůli změně klimatu hrozí 15 tisíc nových přenosů virů na lidi

TLDR: Větší záběr divočiny i stěhování druhů by v příštích 50 tisíci letech mohlo vést k nové lavině mezidruhového přenosu virů. Studie tuna.

Savci sucks!

Bavily vás poslední dva roky covidové srandy? Vidím, že máte slzu na krajíčku – bezpochyby jde o slzy štěstí! Pak si přestavte dalších potenciálních 30 tisíc let takové burlesky! Taková je extrémní (a samože extrémně přehnaná) interpretace nové studie, která predikuje, že změna klimatu by v dalším půlstoletí mohla vést k 15 tisícům nových přenosů dosavadních zvířecích virů na lidi.

Na jednu stranu je taková interpretace – píšu to podruhé – samože šíleně zveličená. Drtivá většina podobných přenosů by nejspíše byla (a už je) jednosměrkou do slepé uličky. Patogeny se mohou přenést z jiného savce na člověka, ale nemusejí zároveň disponovat schopností následného přenosu z infikovaného člověka na dalšího, zdravého člověka.

Čím více bude však na tyto přenosy docházet, tím vyšší je i šance, že jednomu z virů nadělí genová loterie i schopnost přenosu na dalšího člověka. Reálně na podobné jevy může dojít spíše výjimečně – ale extrémní scénář ukazuje, jak obrovský vliv může potenciálně nezvládnutá lidská reakce na klimatickou změnu mít.

Momentálně, podle pětileté studie týmu Gregory Alberyho z Georgetownu, cirkuluje v divočině na 10 tisíc „tichých“ virů, které jsou kontaktům s lidmi velmi vzdálené. Zvířata s těmito patogeny se doslova málo (nebo nijak) s Homo sapienty nepotkávají. To jaksi redukuje i riziko, že nějaký opičák kýchne do tváře nadšeného turisty.

Ale tak tomu věru nemusí zůstat napořád.

Naše realita byla nuda i před covidem. Zdroj: Pixabay, vlastní
Naše realita byla nuda i před covidem. Zdroj: Pixabay, vlastní

Pandemická zábava?

Výzkumníci si posvítili na to, jak se na 3139 druhů savců-nejvíce-relevantních-pro-přenos-patogenů-na-lidi pohybuje, a které z jejich habitatů se v budoucnu ocitnou v blízkosti předpokládané lidské aktivity. To vše vychází také z modelů toho, jak se ony habitaty/aktivita promění v průběhu dalších dekád vlivem změny klimatu.

Obecně platí, že čím vyšší bude teplo, tím více budou živočišné druhy migrovat tam, kde není takové vedro. Čili typicky do mírného pásu. Tohle je mimochodem jev, který už dnes pozorujeme – byť paradoxně nejvíce na něj dochází u druhů mořských. Globální oteplení o 2 °C nicméně pravděpodobně povede k intenzivnějšímu překrývání lidských sídlišť (které se navíc dále budou rozšiřovat) s oblastmi intenzivnějšího pohybu zvěře. Kam to může vést, jste mohli odtušit z předešlých odstavců…

Patří sem oblasti s bohatou biologickou rozmanitostí a vysokou hustotou osídlení v Asii a Africe – čili místa jako je Indie, východní Čína, Indonésie, Filipíny, Sahel, Etiopská vysočina a Rift Valley, a také některé hustě osídlené evropské oblasti.

Všechnyz těchto predikcí jsou nicméně furt jen predikce. Pokud se tedy za 50 let nedočkáme 15 tisíc nových pandemií, neposílejte do Georgetownu prosím reklamace. V realitě se může pohyb druhů lišit třeba právě kvůli tomu, že zvěřena nebude svou migraci nutně brát skrze centra lidských osad, ale bude hledat méně rušné cestičky. Riziko zoonotického přenosu z biočichů na člověkoidy navíc existuje i dnes (duh!) a to, že riziko bude stoupat, epidemiologové dobře vědí.

Konec konců, jenom na konci dubna došlo na první známý případ přenosu ptačí chřipky kmene H3N8 na člověka (naštěstí bez přenosu na dalšího člověka, viz výše). Zoonozy se tedy rozhodně dějí i dnes. Vědomí rizik nám tak ale snad pomůže se novým rizikovým přenosům, když ne vyhnout, tak je aspoň brát vážněji a zatnout jim tipec před potenciálním šířením dále.

Zoonóza je zábava už pěkně dlouho. Zdroj: Zdroj grafiky: cograms, Pixabay, FreeSVG, vlastní
Zoonóza je zábava už pěkně dlouho. Zdroj: Zdroj grafiky: cograms, Pixabay, FreeSVG, vlastní

Ve vodě se lépe táhne

Smolným paradoxem je, že mnohé z rizikových zón budou vystaveny mnohým rizikovějším biočichům. Migrací do mírnějšího pásma snáze provádějí vodní živočichové, protože ve vodě prostě nemají tolik bariér pohybu. Naproti tomu suchozemci jaksi musejí přeskakovat daleko víc plotů, dálnic a zahrádek.

Jenže! Tohle přesně automaticky neplatí pro některé druhy, které nechodí po zemi… alelétají vzduchem. A když si uvědomíte, že nás zároveň zajímají hlavně příbuzní savci, nejspíše se promptně dovtípíte, že momentálně narážím na populární covidové netopýry!

Tyto létající rezervoáry virů by mohly hnízdit v lidských sídlištích daleko častěji. Jakkoliv tedy drtivá většina z 15 tisíc nových mezidruhových přenosů bude nejspíše připomínat dubnový výskyt H3N8, budeme-li nová rizika bagatelizovat, vystavujeme se rozhodně daleko většímu riziku nového slzavého údolí než kdy doposud.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

1 komentář: „Kvůli změně klimatu hrozí 15 tisíc nových přenosů virů na lidi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama