Komplexní život možná vznikl již před 4,28 miliardami let

TLDR: Mikrofosilie staré 3,75 až 4,28 miliardy let naznačují existenci jednobuněčného života již nedlouho po vzniku planety. Studie tuna.

Organika či anorganika?

O víc jak půlmiliardu let nazpět by období vzniku života mohla posadit nová studie zkoumající potenciální stopy tohoto života uvnitř pradávného kusu horniny. Ten je dle datování starý 3,75 (což je cca. 250 milionů let před současným nejstarším dokladem existence života na Zemi tohoto typu) 4,28 miliardy let (což je o 780 milionů let víc než nejstarší doložené stopy)!

Vědátoři z University College London nejsou první, kdo daný vzorek podrobili mikroskopickému šmírování. Již v roce 2017 odhalili výzkumníci, že specifické struktury v tomto kusu horniny – mající podobu drobných vláken a trubiček – tu mohly zanechat pradávné bakterie. Problém je, že ony bakterie, pokud existovaly, jsou jaksi dávno ve Valhalle. A velmi podobné stopy může namísto biočichů zanechat i působení zcela anorganické chemie. Konsensus z roku 2017 je tedy nejednoznačný. Takže, co fčil?

Londýnský tým se rozhodl na vzorek ještě jednou a detailněji mrknout a v nové studii tvrdí, že objevil ještě větší a složitější struktury než před pěti lety! Ta má podobu stonku s rovnoběžnými větvemi na jedné straně, které jsou téměř centimetr dlouhé, a také stovky deformovaných koulí neboli elipsoidů vedle trubic a vláken. A ačkoliv stále nejde o jednoznačný doklad existence života starého 3,7 až 4,3 miliardy let, zvyšuje to šanci, že za vznikem této struktury mohly skutečně být mikroorganismy!

Je to už život?

Kdysi dávno byla daná hornina součástí mořského dna, na světlo moderního světa přišla v roce 2008, kdy k ní přišel geochemik a současný hlavní autor studie Dominic Papineau.

Hornina byla špehována kombinací několika optických pozorování. Jednak na ni výzkumníci mrkli Ramanovým mikroskopem (který využívá rozptyl světla k určení chemické struktury), jednak její stavbu rekonstruovali i pomocí digitální rekonstrukce z řezů.

Typická debata evolučních biologů, no! Zdroj: Flex Lewis, Mike O'Hearn, Public Domain, vlastní
Typická debata evolučních biologů, no! Zdroj: Flex Lewis, Mike O’Hearn, Public Domain, vlastní

Zatímco neživými chemickými reakcemi lze totiž vysvětlit menší (dříve objevené) trubičkovité struktury, struktura stromovitá je natolik komplexní, že ji má tým problém vysvětlit pouze abiotickou chemií. To by znamenalo, že primitivní život mohl na Zemi existovat již sotva 300 milionů let po jejím vzniku…

Ale pozor! Jako obvykle je třeba říct, že jedna studie jaro nedělá. Nejstarší doklady života mají obvykle podobu nějaký titěrných mikroskopických „stop“ uvnitř kamene, a u většiny z nich není zcela stoprocentně jisté, jestli jde skutečně o projev života anebo anorganické chemie. Nejstarší všeobecně uznávaný vzorek má 3,46 miliardy let, ale ani u něj není jistota stoprocentní. Nynější studie tak jenom na pomyslné misce vah přidala argument pro stranu zastánců takto starých dokladů života – nyní je ale míč u druhého týmu, který zcela jistě vytasí vlastní argumenty, proč by i stromeček uvnitř kamene mohl vzniknout bez působení životních forem.

Inspirace pro vesmír

Prehistorický život, pokud až 4,3 miliardy let nazpět skutečně existoval, by měl navíc povahu jenom velmi primitivních mikrobů. Až do pravděpodobného začlenění DNA do původně čistých RNA struktur byl život zřejmě relativně méně efektivní nápad – a na mnohobuněčný život (tedy kytky, kočky a lidi) měl život kapacity nejdříve 2,2 miliardy let nazpět po Velké kyslíkové katastrofě. Ale to už zabíháme.

Debaty nad nejstarším dokladem života mají každopádně svůj význam nejenom pro evoluční biology a geochemiky. To, jak rychle život vznikl na Zemi, bude totiž velmi zajímat i vědátory zaměřené na hledání života mimo Zemi! Vznikli jsme tu náhodou, anebo byl celý proces „nevyhnutelný“? I odpověď na tyto otázky se odvíjí od toho, jak rychle a za jakých podmínek mohl někdejší život začít existovat…

Aktuální britská studie v tom sice pořád nedává ultimativní odpověď – ale rozhodně posouvá debatu zase o fous dál. Konec konců, ani odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec nevznikla za den!

[Ladislav Loukota, Jan Kollár]

Víc o objevu ve videu výzkumníků:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

1 komentář: „Komplexní život možná vznikl již před 4,28 miliardami let

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama