Nejtěžší organismus na Zemi je pomalu okusován jeleny

TLDR: Obří strom Pando je tu možná už 14 tisíc let, ale v poslední době čelí své velké nemesis – jelenům. Ti totiž pomalu ožírají jeho nové výrůstky. Oznámení tuna.

Nejtěžší na Zemi

Víte, jaký je největší organismus na Zemi dle hmotnosti? Slon ve 4 tunami? Velryba se 70 tunami? Nikoliv – jedná se o strom! Ne, nejde o mytologický Yggdrasil – nýbrž v pohoří Wasatch Range v Utahu ležící 6000 tun vážící Pando – velká kolonie výmladků topolu osikovitého, která vypadá jako les, ale jedná se ve skutečnosti o sérii 40 tisíc klonů jediného stromu rostoucí na základě stejného obřího kořenového systému! V podstatě jde spíše o jeden obří systém kořenů, ze kterého vyrůstají na něj napojené „větvičky“ až do velikostí stromů! Alespoň… je tomu tak prozatím.

Pando je znám řadu let, poprvé byl jako jediný organismus identifikován již v roce 1976, ale jeho detailní průzkum probíhá teprve v letech nedávných. A díky tomu se objevila i otázka, jak dlouho tu vlastně Pando je – a jak dlouho tu ještě bude?

Stáří kořenového systému se dnes odhaduje na několik tisíc let, přičemž dosavadní modelování stanoviště naznačuje maximální stáří 14 tisíc let. Jednotlivé kmeny osik se sice obvykle nedožívají více než 100 až 130 let, ale nové je furt doplňují. Nicméně, nemusí tomu tak být nafurt.

Už pár let se mluví o tom, že Pando možná pomalu skomírá. Což není tak šokantní, protože se stejně mluví, inu, skoro o každém ekosystému planety (s výjimkou té plísně na vaší levé noze). Pando má však možná menší problém s lidmi, a větší s jeleny!

Noc, kdy jeleni zaútočili

Pando jako rozměrný organismus přímo či nepřímo podporuje koexistenci dalších druhů, celkově se na něm pase na 68 dalších známých druhů rostlin a živočichů. Fígl je v tom, že u některých druhů to platí více doslověji než u jiných…

Nová zpráva od skupiny Friends of Pando, která se snaží o ochranu systému, totiž připomíná starší zjištění, že jeleni a losi ožívají „stromy“ Panda ve větším množství nežli dříve. Proč s tím Pando neměl problém posledních 13900 let? Inu, ve volné přírodě byli do výrazné aktivity člověka také více zastoupení predátoři jako vlci a pumy. To už dnes není pravda v takové míře jako dřív. Takže jelenů a losů je také víc, a Pando je pro ně perfektní hostinou.

Pando, to je jinačí liga! Zdroj: Lance Oditt/Friends of Pando, Zapell
Pando, to je jinačí liga! Zdroj: Lance Oditt/Friends of Pando, Zapell

Ne snad, že by jeleni skákali na vzrostlé stromoidní kmeny a ožírali je brutálně na kořen! Namísto toho ale velmi efektivně ožírají výřezky mladé, teprve rostoucí, a velikostně tedy velmi malé. Když tak odumírají po 100 až 150 letech staré stromoidní kmeny, v menší míře je nahrazují stonky nové. Protože je více ožírají zlí, zlotřilí býložravci…

Hele, ale nejde jen o chybu metodiky? Inu, část Panda byla v minulosti oplocena tak, aby do ní nemohli býložravci – a právě v této oblasti si výhonky stále rostou parádně a Pando se tu těší dobrému zdraví. Zdá se tedy, že daná oblast nám slouží jako kontrolní skupina potvrzující, že neoplocený Pando na tom se zdravím není zrovna nejlépe.

Jelen zachycen při činu! Zdroj: Friends of Pando
Jelen zachycen při činu! Zdroj: Friends of Pando

Více rizik najednou

Samotní jeleni by snad Pandovi nemohli v krátkodobém výhledu zase tak zásadní fatalitku. Ale jak už to chodí, jeleni nejsou jedinou šlamastikou. Krom nich Pando čelí i problémům s nemocemi, a samozřejmě zcela stranou nestojí ani aktivita člověka.

Pando je sice momentálně chráněnou oblastí, ale jelikož se vyvinul s koncem poslední doby ledové, jde zjevně o organismus, kterému nemusí svědčit predikovaný nárůst teplot vlivem antropogenní změny klimatu. To už ale uvidíme sami, jak se zápletka vyvine. Dost to souvisí i s tím, jaká bude zápletka i nás ostatních.  

Ne všechno v téhle novince je ale důvodem k tomu vytvořit si depresi zase z nového, nečekaného zjištění. V ideálním případě by zjištění rizik měla vést k tomu, aby na ona rizika nedošlo! V případě Pando to znamená zvýšení ochrany před býložravci, a podpora zdraví lesa tak, aby měl šanci se vyrovnat s nemocemi i teplotami.

Pando není ani největší podobný organismus, jenom ten nejtěžší – prvenství totiž patří zřejmě houbě Armillaria ostoyae rostoucí na 10 čtverečních kilometrech v Oregonu, tedy ploše dvacetinásobně proti Pandovi.. Každopádně by bylo trapné, kdyby nám Pando odešel do věčných lovišť, poněvadž i v té severské mytologii byl Yggdrasil tím, co přežilo ragnarok. Tož tedy, ať je síla s tebou, Pando!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

1 komentář: „Nejtěžší organismus na Zemi je pomalu okusován jeleny

  • 12. ledna 2022 (12:37)
    Permalink

    Autorovi by prospěla lekce z českého jazyka. Furt, šokantní, doslověji, nemohli…zásadní fatalitku, vytvořit si depresi. Kladem je, že správně píše uvozovky, to je rarita.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama