Astronomové objevili planetu, která by neměla existovat

TLDR: Švédští astronomové objevili super-hmotnou planetu obíhající dvojhvězdu beta-Centauri. Pokud jde vůbec o planetu, je 10x hmotnější než Jupiter. Studie tu.

Beta-Centauri

O hvězdném systému Proximy Centauri slyšel asi každý fanoušek sci-fi. Aby taky ne, Proxima je nejbližší hvězda od našeho Slunce, vzdálená „pouze“ 4 světelné roky. Na nočním nebi ji ale bez pořádného dalekohledu jen tak neuvidíte. Zato její hvězdnou sestřičku betu-Centauri byste přehlédli jen těžko – je totiž desátou nejjasnější hvězdou noční oblohy.

Beta Centauri, zvaná také Hadar, ale ve skutečnosti není jedna hvězda, ale binární systém. Tvoří jej dvě velice jasné hvězdy, které mají dohromady hmotnost 10x vyšší než naše Slunce. Právě díky jejich velikosti je vidíme tak jasně i přes to, že jsou celých 390 světelných let od Země! Aby toho nebylo málo, astronomové ze Stockholmské univerzity ve Švédsku zjistili, že binární systém obíhá planeta.

Planeta, která by (podle dosud známých zákonů planetární mechaniky) neměla existovat!

Exoplanety bují příčně, ale ne moc podélně. Zdroj: Janson et al. 2021, vlastní
Exoplanety bují příčně, ale ne moc podélně. Zdroj: Janson et al. 2021, vlastní

Nemožná planeta

Švédští vědci objevili planetu b-CEN(AB)b pomocí zařízení SPHERE, které je součástí Velmi Velkého Teleskopu v Chile (ne vážně, takhle se opravdu jmenuje – VLT – Very Large Telescope). Nově objevená planeta dostala označení b-CEN(AB)b a je to zřejmě plynný „super-obr“ více než 10x hmotnější než Jupiter! Se svou velikostí je jednou z největších dosud objevených planet vůbec.

Kolem své mateřské dvojhvězdy navíc obíhá po extrémně vzdálené orbitě – více než 83,6 miliard kilometrů! Pro srovnání, nejvzdálenější planeta naší sluneční soustavy Neptun (#remember_pluto) obíhá „pouhých“ 5 miliard kilometrů od Slunce. Planeta b-CEN(AB)b tak obíhá téměř 17x dál od své hvězdy než Neptun! Mnohem zvláštnější než její nevšední velikost a orbit je ale fakt, že vůbec existuje.

Systém bety-Centauri. Nově objevená planeta b-CEN(AB)b (vpravo dole) obíhající dvojhvězdu (vlevo). Zdroj: Janson et al. 2021

Jak se rodí planety

Planety vznikají z tzv. proto-planetárních disků. Tyhle disky se tvoří kolem mladých rodících se hvězd a jsou tvořené kosmickým prachem a plyny. Prach v proto-planetárních discích je v některých místech hustší než jinde, díky čemuž se v průběhu milionů let shromažďuje do shluků, asteroidů a nakonec planet. Vědci se ale dosud domnívali, že planety mohou vzniknout pouze kolem hvězd, které jsou maximálně 3x hmotnější než slunce.

Hmotnější hvězdy jsou totiž zpravidla žhavější a mnohem aktivnější než naše Slunce. Do svého okolí vypouštějí ohromné dávky ultrafialového a rentgenového záření. Tohle vysoce energetické záření vytváří silný sluneční vítr, který doslova odfoukne planetární disk dříve, než se z něj stihnou zformovat planety. Vědci tedy zatím neví, jak tato super-hmotná planeta vznikla. Ani zda se skutečně jedná o planetu, nebo něco docela jiného.

Hnědý trpaslík

Nově objevená planeta se totiž svou velikostí blíží tzv. hnědým trpaslíkům. Tyhle vesmírné objekty jsou jakousi nejasnou hranicí mezi planetami a hvězdami. Příliš hmotní na to, aby byly planetami, ale nedostatečně na to aby se zažehli jadernou fúzí a stali se skutečnými hvězdami. Astronomové je tak často označují jako „nepodařené hvězdy“, a doposud toho o jejich vnitřním fungování víme velice málo.

Hnědí trpaslíci se totiž špatně pozorují. Nezáří jako skutečné hvězdy a vydávají pouze relativně slabé infračervené záření, které je obtížně zachytitelné teleskopy. Astronomové se ale domnívají, že hnědí trpaslíci jsou v naší galaxii běžní – podle některých odhadů by jich v Mléčné dráze mohlo kroužit až 100 miliard! Jsou ale tak temní, že jsme jich dosud objevili jen pár.

Ale řekněme, že b-CEN(AB)b je možná jen planeta. A je to možná jednou z nejhmotnějších dosud objevených planet. Je tak hmotná, že se nachází na samotné hranici toho, co ještě vědci považují za planetu. Podle švédských astronomů totiž nevydává infračervené záření typické pro hnědé trpaslíky. Mohlo by se tak jednat o zcela nový typ planety.

Život? Spíše ne

Pokaždé, když astronomové ohlásí objev nové exoplanety, napadne všechny nerdy jedna otázka – jsou tam ufoni? Planeta b-CEN(AB)b fanoušky sci-fi zřejmě zklame. Podle Markuse Jansona, hlavního autora studie, je systém beta-Centauri možná jedním z nejhorších míst pro život vůbec. Binární hvězdy totiž vypouštějí do svého okolí ohromné množství radiace, která by doslova sežehla a sterilizovala povrch jakékoliv planety.

Je ale možné, že obrovskou planetu b-CEN(AB)b obíhají měsíce, podobně jako náš Jupiter, které by mohly mít podzemní oceány vhodné pro život a chráněné před smrtícím zářením bety-Centauri pod kilometry a kilometry ledu.

Zda by se ale v tak extrémním prostředí mohl skutečně život vyvinout, se ale pravděpodobně nikdy nedozvíme. Tak nebo tak, planeta b-CEN(AB)b zřejmě přepíše pár učebnic fyziky. Už zase.

[Svatopluk Skoupý]

S exoplanetami si umíme užít spoustu zábavy:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama