HPV: Přehlížený původce sexuálně přenosné „nemoci“, která zabíjí víc než kapavka

TLDR: Letní seriál MUDRstart o pohlavních chorobách jde do finále, tentokrát připomínkou, že pohlavní nemoci nemusejí být jenom „tradičního rázu“, ale může jít také o nemoci nově objevované. Co do efektu je totiž lidský papilomavirus stále přehlíženým rizikem…

Opomíjená nemoc

HPV neboli Human papillomavirus rozhodně nemusí být šířen jenom pohlavním stykem – stejně tak bychom ale mohli jako případnou potenciální nemoc zmínit také třeba hepatitidu, která má rovněž i jiné metody přenosu. Na rozdíl od žloutenky je však sexuální přenos HPV nejenom rizikovější, ale paradoxně také kontroverznější.

Prvotně se mnoho neděje. HPV doprovází lidstvo zřejmě už od jeho vzniku, a různé kmeny virů tak u nás nemají žádné viditelné projevy. Některé druhy HPV infekce jsou nicméněpůvodci bradavic na chodidlech – a tzv. genitální HPV se pak přímo přenášejí skrze sexuální styk.

A vlastně ani po jeho infekci nejsou projevy závažné. Infekce HPV virem typicky není nijak zvlášť nebezpečná – alespoň ne ta akutní. Ve většině případů se s ní dovede poprat lidský imunitní systém úplně sám. O tom vypovídá i skutečnost, že takovou infekci sotva poznáme. Pokud je vám dvacet let a více a máte nějaký ten sex, existuje více než 80% pravděpodobnost, že jste již virus HPV chytili.

Problém nastává až při chronické infekci a opakované reinfekci. A také při infekci tzv. high-risk HPV viry. V takovém případě přestává zábava a začíná skutečný problém – svým působením v organismu může totiž HPV vyvolat smrtelné nádorové onemocnění.

Virus, který vytváří nádory

Jak je toho schopný? HPV je virus jako každý jiný. Takže ke své replikaci (množení) potřebuje proniknout do hostitelské buňky, které následně zabere její životní funkce na to, aby se zmnožil. High-risk typy HPV si to však umí ještě pojistit tím, že deregulují buněčný cyklus.

Buňky se tak začnou aktivněji dělit i s viry uvnitř, což značně usnadňuje HPV virům práci: proč se namáhat z buňky ven a pak zas do jiné dovnitř, když si je můžete namnožit z pohodlí jejich cytoplazmy?

Vzniká takto rakovina? Ještě ne. Nejdřív na místě infekce začnou vznikat léze, které v případě pravidelné prohlídky u gynekologa dokáže odhalit stěr. Většina lézí se také nikdy rakovinou nestane. Je však třeba již vývoj sledovat a v nejhorším případě zasáhnout.

Psí kusy, které HPV provádí s našimi buňkami, statisticky zvyšují šanci na nevratné mutace, které ze zdravé (ač infikované) buňky můžou vytvořit buňku nádorovou. Právě tak může pohlavně přenosný virus spustit rakovinu děložního hrdla, popřípadě i jiné formy nádorových onemocnění.

Tento druh rakoviny rok co rok v Evropě zabíjí přes 25 tisíc žen a dívek, ale nenechte se mýlit – zdaleka nejde jenom o problém něžného pohlaví. Vlivem rozšíření praktik orálního sexu naopak stoupají i incidence nádorů souvisejících s HPV u mužů a mladíků.

Dlouho se ví, že HPV má na starosti také genitální bradavice u mužů, společně s poměrně vzácné rakoviny penisu a análního otvoru. Nejnověji se ale zvyšuje zájem o spojení HPV a rakoviny dutiny ústní. V roce 2012 dokonce v Americe virus HPV pravděpodobně způsobil více rakovin orofaryngu než děložního čípku.

Na věčné časy

Nejde zároveň ani o nemoc „pouze“ vrcholně promiskuitních lidí. Jak už padlo, HPV obecně je v populaci velmi rozšířený. Infekce HPV je dokonce nejčastěji přenášenou pohlavní nemocí vůbec – konkurují ji sice chlamydie, ale HPV si většina infikovaných (a tak i přenašečů) vůbec nevšimne. To znamená, že není problém se nakazit ani u malého množství sexuálních partnerů. A na riziko rozvoje nádoru je sice třeba opakované, ale potenciálně tak „jen“ chronické infekci.

Proti HPV přitom máme očkování, které je však nutno aplikovat do 26 let (typicky v polovině tohoto věku), a tak míra vakcinace momentálně klesá z 80 procent na 60 procent daného populačního ročníku. A typicky pouze v případě žen a dívek – panuje totiž názor, že muži jsou „jenom“ přenašeči, byť stoupající míra nádorů i v jejich případě o tom nesvědčí. Jako všechna očkování, i to proti HPV je přitom předmětem někde kontroverze a nejistota, jinde rovnou dezinformací a mýtů.

Přitom vidíme, že očkování proti HPV nejenže funguje, ale dokonce v dostatečné míře může vést k eliminaci HPV obecně! Takže budoucí generace by se již očkovat nemusely – nebudou mít proti čemu. Austrálie, která je jednou z nejvíce proočkovaných zemí na světě, směle kráčí vstříc eradikaci viru. Evropských 26 tisíc obětí na rakovinu děložního hrdla přitom není málo – je to desetinásobek toho, kolik ročně celosvětově zemře vlivem kapavky (byť v tomto případě i díky tomu, že proti kapavce fungují antibiotika).

V době, kdy může být ale cokoliv kontroverzní, se nelze divit, že i objektivně prospěšné terapie jsou zpochybňovány a marginalizovány – nejen HPV, ale i další pohlavní nemoci, tu tak s námi jistě pobudou také v mnoha, mnoha budoucích létech!

Text byl původně publikován na webu MUDRstart. Přetištěno se svolením.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama