Hafani se rodí s láskou k lidem, ukázala věda

TLDR: Psi reagují na lidské posunky a náznaky ještě před výraznějším naučením se lidského chování. To naznačuje dílčí roli jejich genů. Studie tu.

Zrozeni k lásce

Láska prochází DNA – alespoň ta mezi lidmi a psi, naznačuje studie Emily Bray z University of Arisona. Zdá se totiž, že až 40 % schopnosti mladého psa komunikovat s námi je dáno geneticky. Jinými slovy, i předtím, než u hafana proběhne jakýkoli výcvik, štěňata mají náklonnost k lidem „vepsanou“ e svém DNA!

Nové studie se zúčastnilo na 375 štěňat v průměrném věku 8,5 týdne. Psi tu měli za úkol splnit celou řadu standardizovaných úkolů, které měly změřit jejich reakce na interakci s člověkem a ochotu spolupracovat.

S pomocí těchto dalších dat shromažďovaných od roku 2017 výzkumníci vědátoři sestavili statistický model, který srovnával geny psů v závislosti na tom, jak se jim dařilo socializovat se s lidmi ještě před jejich (myslím psím, vy hovádka!) trénováním.

A ukázalo se, že psíci typicky reagují na lidská gesta již od velmi útlého věku dávno před navázáním komplexnějších vztahů s lidmi! Ačkoliv práce přímo neodhalila „sociálně prospěšné geny“ – na to bude potřeba docela jiná, fortelnější studie napříč různými plemeny – výsledek jasně naznačuje, že uvnitř psů musí být podobná náklonnost zakódována.

Více náznaků

To nemusí být nutně výsledkem pradávných genových editací nebo nějaké podobné šílenosti – spíše se ukazuje, že psi přátelštější k lidem se logicky úspěšněji dočkají potomků, než rafani opačného ranku. „Pro-lidské“ geny jsou v selekci zvýhodněny, čímž dochází na jejich další šíření, čímž jsou dále zvýhodněny, a tak dále až do bodu, kdy vám pes doslova zobe z ruky!

Zdroj: Atsuko Sato, CC BY, vlastní
Zdroj: Atsuko Sato, CC BY, vlastní

Pokud se tradičně ptáte, k čemu to je, tak ne – podobné geny jednou asi nebudeme s to nastřelit třeba kočkám nebo xenomorfům, aby se z nich staly také domestikovanější zvířátka. Spíše podobné práce časem můžou přesněji vytvořit osu domestikace psů a osvětlit nám jasněji to, jak se z dávných predátorských vlků před 33 tisíci lety začali stávat naši nejlepší přátelé.

Nejnovější studie samozřejmě není zase tak překvapivá – a fčil nemyslím, že není překvapivá „jenom pro psí páníčky“. Čtyři roky nazpět třeba studie Bridgett vonHoldt ukázala, že psi jsou doslova „zmutováni“ pro partnerství s člověkem. Dá se říct, že náhodné mutace kdysi dávno u některých vlků způsobily, že se méně báli lidí (a méně je chtěli posvačit). Právě díky tomu začala desítky tisíc let dlouhá domestikace hafanů, která dopadla tak, jak dopadla.

Parťáci dodnes

Dnes se samozřejmě lze psíkům, kteří mají kvůli přehnanému šlechtění problém i dáchat, právem zasmát. Právě tohle ale ukazuje evoluci v chodu! Díky svému přátelství s lidmi se psi rozšířili po celé planetě, a právě to evoluci zajímá zdaleka nejvíce. Partnerství rozhodně nebylo výhodné jenom pro psy, ale i pro lidi – a to nejenom v době, kdy psi pomáhali se stopováním a lovem. Naopak se i dnes ukazuje, že psi lidskému zdraví prospívají. Páníčci mají například statisticky nižší riziko srdečních chorob, protože v dnešní sedavé době se prostě vlivem venčení psů častěji procházejí.

Desítky tisíce staré přátelství tak, více či méně, i dnes prospívá oběma druhům. A je to tím osudovější, čím víc víme, že pro vzájemnou lásku jsme byli doslova zrozeni!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama